Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Hlavní body dohody o budoucích vztazích mezi EU a Británií

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Hlavní body dohody o uspořádání budoucích vztahů, na které se ve čtvrtek shodli vyjednavači Evropské unie a Británie.

- Nulová cla a kvóty na zboží.

- Konec volného pohybu, což znamená, že britští občané už nebudou moci pracovat, žít, studovat nebo začít podnikat v zemích EU bez udělení víza.

- Mezi členskými státy EU a Británií budou zavedeny hraniční kontroly.

- Mezi Irskou republikou a Severním Irskem nevznikne pevná hranice.

- Rybáři členských zemí EU budou moci dalších pět a půl roku dál lovit v britských vodách, do poloviny roku 2026 se ale musejí vzdát čtvrtiny dosavadních pozic, které zaberou britští rybáři. Poté se bude o nových podmínkách přístupu unijních rybářů do britských vod vyjednávat každoročně.

- Británie i EU se společně zavázaly zachovat vysokou úroveň ochrany v oblastech, jako je životní prostředí, boj proti klimatickým změnám a ceny emisních povolenek. Británie bude používat vlastní systém obchodování s povolenkami.

- Británie i EU se zavázaly chránit sociální a pracovní práva obyvatel.

- Zachovány budou standardy transparentnosti v daňové politice.

- Zachována budou práva cestujících a zaměstnanců v dopravním sektoru.

- Británie se do roku 2027 bude nadále podílet na mnoha evropských programech, jako je například program na podporu vědy a výzkumu s názvem Horizon Europe, na které Spojené království finančně přispívá.

Témata:  EU Velká Británie Brexit

Související

Aktuálně se děje

31. ledna 2025 10:07

Ekonomika rostla jen o jedno procento. Spotřebu domácností brzdily drahé energie

Hrubý domácí produkt České republiky loni přidal reálně rovné jedno procento. V posledním loňském čtvrtletí rostl meziročně o 1,6 procenta, meziměsíčně o 0,5 procenta. Oba údaje jsou v souladu s mediánem odhadů. Růst ekonomiky táhla ve čtvrtém čtvrtletí spotřeba domácností. Ty těžily z pokračujícího růstu reálných mezd, které však loni i tak zůstaly pod úrovní roku 2019, stejně jako samotná spotřeba domácností. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česká elektřina: Nejvyšší ceny v EU a rekordní zdražování ve V4

Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny pro domácnosti, ale současně také nejvýraznější nárůst veřejného zadlužení. V paritě kupní síly má Česko elektřinu, ale i plyn prakticky nejdražší v EU. A to je Česko ze zemí Visegrádské čtyřky dlouhodobě suverénně největším čistým vývozcem elektřiny. Samé paradoxy, zdá se. Odkud se berou?