Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Londýn by měl navzdory brexitu zůstat předním finančním centrem, uvádí průzkum

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Londýn zůstane předním světovým finančním centrem, a to navzdory nejistotě související s odchodem Británie z Evropské unie. Podle průzkumu banky Lloyds to předpokládá většina finančních podniků. Průzkumu se zúčastnila více než stovka bank, pojišťoven a investičních společností. Se setrváním Londýna na pozici předního finančního centra počítají více než dvě třetiny respondentů, uvedla agentura Reuters.

"Lze tak dospět k závěru, že Londýn zůstane jedním z předních finančních center, ačkoli jeho status kvůli brexitu utrpěl újmu," píše se ve zprávě o výsledcích průzkumu.

Brexit vedl k odstřižení britského finančního sektoru od Evropské unie. Více než dvě pětiny respondentů předpokládají, že přístup k finančnímu trhu EU se plně neobnoví dříve než v roce 2023. Téměř třetina respondentů se dokonce domnívá, že se tak nestane nikdy.

Největší hrozbu podle průzkumu představují změny v regulačních podmínkách. Britské ministerstvo financí přišlo s řadou návrhů na reformy ve finančním sektoru, které ještě nebyly uvedeny do praxe. Některé podniky se podle průzkumu domnívají, že odklon od regulačních předpisů EU povede k posílení konkurenceschopnosti odvětví, jiné se naopak kvůli tomuto odklonu obávají poklesu konkurenceschopnosti.

Témata:  Londýn Brexit

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.