Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pojistné za státní pojištěnce může být navázané na HDP či mzdy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pojistné za státní pojištěnce by mohlo být navázané na hrubý domácí produkt (HDP) nebo průměrnou mzdu. Ministerstvo zdravotnictví preferuje úpravu navázanou na mzdy, která je ale pro státní rozpočet nákladnější. Vyplývá to z materiálu, který v pondělí projedná tripartita. Nyní je placeno ze státního rozpočtu 1018 korun měsíčně za každého z 5,9 milionu státních pojištěnců. Celkově veřejné zdravotní pojištění pro letošní rok počítá asi s 320 miliardami korun.

"Současná právní úprava, kdy je vyměřovací základ stanoven zákonem jako pevná částka, kterou je zároveň možné prostřednictvím nařízení vlády pro každý kalendářní rok změnit, je vysoce nepraktická, neboť nezajišťuje dostatečnou předvídatelnost příjmů systému veřejného zdravotního pojištění ve střednědobém horizontu," uvádí ministerstvo v odůvodnění navrhované změny.

Spíše než objektivní kritéria podle něj rozhoduje o valorizaci aktuální politická situace a ochota uvolnit peníze do zdravotnictví. Částka navázaná na aktuální vývoj ekonomické situace by měla zajistit transparentnost a předvídatelnost systému. Vyměřovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojištění je polovina příjmů z podnikání či výdělečné činnosti po odpočtu výdajů. Minimální základ byl pro letošní rok stanovený na 16.350 korun. U živnostníků minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění činí 2208 korun. Pro lidi bez zdanitelných příjmů je to 1803 korun. U zaměstnaných dosahuje sazba pojistného 13,5 procenta z vyměřovacího základu příjmu - 4,5 procenta platí zaměstnanec a částku ve výši devět procent odvádí zaměstnavatel.

Stát platí za děti, seniory nebo nezaměstnané v letošním roce 1018 korun měsíčně. Pro příští rok je schváleno 1067 korun. Ministerstvo navrhuje, aby se částka každý rok měnila spolu s průměrnou mzdou.

Pokud by návrh prošel, bylo by třeba částku mezi roky 2020 a 2021 navýšit o 14,7 miliardy korun, poté by rostla o 4,5 miliardy do roku 2022. Měsíčně by stát v roce 2021 odváděl 1274 korun za pojištěnce a v roce 2022 by to bylo 1337 korun. Za tři roky by tak stát do veřejného zdravotního pojištění posílal 94,5 miliardy korun. Letos plánuje vydat 68,4 miliardy.

Ministerstvo financí navrhuje vycházet místo čtvrtiny průměrné mzdy z reálného nebo nominálního HDP. Nominální je aritmetickým průměrem vývoje v předchozích deseti letech bez extrémních hodnot, reálný je průměr meziročních změn za deset let. Posledním posuzovaným rokem by byl rok o dva předcházející roku, pro nějž by se valorizace určovala.

V případně reálného HDP by pak stát zaplatil v roce 2022 za své pojištěnce 80,8 miliardy korun, u nominálního 81,4 miliardy korun. Měsíční odvod za jednoho by byl v obou letech přibližně 1100 korun.

Výpočet pojistného za státní pojištěnce se měnil už několikrát. Mezi roky 1993 a 1998 se odvíjel od minimální mzdy. Do roku 2003 byla částka pevně stanovená zákonem, poté ji tři roky upravovalo nařízení vlády, další tři bylo automaticky vázáno na vývoj průměrné mzdy, jako je nově navrhováno. V době ekonomické krize byl růst platby zastavený, poté ho opět mění vláda svým nařízením. V letech 2018 až 2020 počítá s růstem asi 3,5 miliardy ročně.

Náklady na státní pojištěnce (v Kč):

Rok 2018 2019 2020 2021 2022 Vyměřovací základ 7177 7540 7903 9436 (PM)

8170 (r-HDP)

8185 (n-HDP)

9903 (PM)

8451 (r-HDP)

8518 (n-HDP)

Měsíční platba státu 969 1018 1067 1274 (PM)

1130 (r-HDP)

1105 (n-HDP)

1337 (PM)

1141 (r-HDP)

1150 (n-HDP)

Celkem za rok 68,6 mld 72,1 mld 75,5 mld 90,2 mld (PM)

78,1 mld (r-HDP)

78,2 mld (n-HDP)

94,7 mld (PM)

80,8 mld (r-HDP)

81,4 mld (n-HDP)

meziroční nárůst nákladů 3,3 mld 3,5 mld 3,5 mld 14,7 mld (PM)

2,5 mld (r-HDP)

2,7 mld (n-HDP)

4,5 mld (PM)

2,7 mld (r-HDP)

3,2 mld (n-HDP)

zdroj: návrh změny zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění

PM = průměrná hrubá mzda

r-HDP = reálné HDP

n-HDP = nominální HDP

Témata:  HDP průměrná mzda platy / mzdy ekonomika

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.