Vláda na svém jednání plánuje schválit výrazné zvýhodnění několika tisíc horníků na úkor všech ostatních budoucích seniorů. Činí tak prostřednictvím navrhované novely zákona o důchodovém pojištění a zákona o provádění sociálního zabezpečení. Upozornila na to ODS.
Studentům nedávno skončil další školní či akademický rok. Pobírají-li sirotčí důchod, pro pokračování výplaty dávky je nutné doložit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) potvrzení o pokračování studia. ČSSZ během letních měsíců kontroluje trvání nároku na sirotčí důchody, někteří ze studentů proto mohou obdržet rozhodnutí o jeho odejmutí.
Druhý pilíř je mrtvý a reformování důchodového systému je podle místopředsedy Poslaneckého klubu ČSSD Václava Votavy nezbytné. Nepopírá, že to nebude jednoduché, nízko a středně příjmové skupiny by ale podle něj měly začít spořit.
Vláda by ráda přidala peníze na pence, do školství a na sport, nebo do zdravotnictví. To všechno měl podle původního plánu pokrýt vyšší vývěr DPH, kterého chtěl Andrej Babiš dosáhnout třeba zavedením elektronické evidence tržeb. Už teď je ale jasné, že to tak snadné nebude. Sociolog Petr Hampl upozorňuje, že žádné peníze navíc nebudou.
Lidi v předdůchodovém věku zajímá, jakou dobu trvá vyřízení žádosti o důchod. Chtějí se ujistit, že na rozhodnutí o důchodu nebudou muset čekat neúměrně dlouho. Ačkoliv má Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na vydání rozhodnutí o přiznání důchodu zákonných 90 dní, rozhoduje v mnohem kratší lhůtě, a to za 40 dnů. Tolik činí průměrná doba řízení u všech druhů důchodů. Je to o více než jeden měsíc méně, než ukládá zákon, informuje MPSV.
Jihlava byla místem dalšího setkání zástupců České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) s regionálními novináři. Neformální setkání se konalo u příležitosti čtvrtstoletí existence ČSSZ ve středu 8. července na jihlavské okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), aby přítomným novinářům odborníci OSSZ přiblížili oblast důchodů, dávek nemocenského pojištění a další agendu úřadu.
Obdrželi jste vy nebo váš známý či příbuzný od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) zásilku a v ní našli přehled dob důchodového pojištění? Věnujte mu pozornost, vyplatí se údaje v něm uvedené důkladně prostudovat.
Lidi v předdůchodovém věku zajímá, jakou dobu trvá vyřízení žádosti o důchod. Chtějí se ujistit, že na rozhodnutí o důchodu nebudou muset čekat neúměrně dlouho. Ačkoliv má Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na vydání rozhodnutí o přiznání důchodu zákonných 90 dní, rozhoduje v mnohem kratší lhůtě, a to za 40 dnů. Tolik činí průměrná doba řízení u všech druhů důchodů. Je to o více než jeden měsíc méně, než ukládá zákon.
Dostupnost a kvalita sociálních služeb bude zachována i v letošním roce. Vláda schválila, i přes odmítavý postoj Ministerstva financí, návrh ministryně Michaely Marksové, podle kterého půjde na dotace na podporu sociálních služeb o 720 milionů korun více. Navrhované navýšení finančních prostředků je určeno na řešení krizové situace v dlouhodobě podfinancované oblasti sociálních služeb, zejména pak na provoz zařízení a služeb pro seniory a handicapované spoluobčany.
Automaticky, aniž by museli žádat, rozešle Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) mužům ročníku narození 1954 a ženám ročníku narození 1957 v průběhu prázdninových měsíců informace o stavu jejich důchodového konta, tj. přehledy dob důchodového pojištění evidovaných v ČSSZ. Budou rozesílány postupně během několika týdnů formou obyčejné poštovní zásilky a vlastníkům datových schránek bude přehled zaslán do datové schránky.
Prezident České republiky 24. června 2015 potvrdil ukončení vstupu nových klientů do druhého důchodového pilíře. Zároveň vláda připravuje zákon ukončující tzv. druhý pilíř, jež umožňoval další způsob spoření na penzi ve fondech. Definitivní ukončení a vypořádání druhého pilíře důchodového spoření by mělo být realizováno ke konci roku 2016. Veškeré naspořené prostředky by měly být dle návrhu zákona vyplaceny klientům na jejich bankovní účty nebo převedeny na penzijní spoření.
Oblasti důchodů se z velké části věnoval kulatý stůl, u kterého se potkali novináři a odborníci Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) České Budějovice. Setkání uspořádala ČSSZ u příležitosti čtvrtstoletí své existence.
Podle návrhu, který schválila vláda, by měli senioři dostat jednorázový příspěvek 600 korun. Zatímco předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák příspěvek vítá, členka výboru pro sociální politiku TOP 09 Jitka Chalánková varuje, že se nejedná o systémové řešení.
Během loňského roku odhalili zaměstnanci Úřadu práce ČR (ÚP ČR) téměř 9 370 případů neoprávněného pobírání sociálních dávek. V roce 2013 jich bylo 7 950. Celková výše škody přesáhla loni 65 mil. Kč. O rok dřív to bylo téměř 54 mil. Kč. Padlo už i několik obvinění a také trestů podmínečného odnětí svobody.
Předsedové koaličních stran se shodli na jednorázovém příspěvku ve výši 600 korun, pokud se koalice nedohodne na zvýšení penzí na příští rok v průměru o 200 korun. To se ale nelíbí Komunistické straně Čech a Moravy, která tvrdí, že jde o zastírání pravdy.
Poslankyně TOP 09 Markéta Adamová navrhuje, aby rodičovský příspěvek mohli pobírat i prarodiče dětí. Cílem novely zákona je umožnit matkám i otcům dřívější návrat to pracovního procesu. Rozpočet navíc podle ní nebude mít žádné zvláštní výdaje, ale naopak by mohl získat větší daň z příjmu.
Předsedové koaličních stran včera shodli na jednorázovém příspěvku ve výši 600 korun, pokud se koalice nedohodne na zvýšení penzí na příští rok v průměru o 200 korun. Poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková ale tvrdí, že jde o populistický krok populistické vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL a její strana by nic podobného neudělala.
Předsedové koaličních stran včera shodli na jednorázovém příspěvku ve výši 600 korun, pokud se koalice nedohodne na zvýšení penzí na příští rok v průměru o 200 korun. Bývalý premiér Jiří Paroubek tuto situaci přirovnal k té, která nastala v roce 2010, a všiml si několika rozdílů.
ROZHOVOR - Koaliční vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) zavádí v důchodovém systému jednu změnu za druhou. Po schválení zákona, který ukončí takzvaný druhý pilíř důchodového systému, se předsedové koaličních stran včera shodli na jednorázovém příspěvku ve výši 600 korun, pokud se koalice nedohodne na zvýšení penzí na příští rok v průměru o 200 korun. Další změny, které by mohly postihnout i třetí pilíř, navrhuje Odborná komise pro důchodovou reformu. Expertka ODS pro oblast sociálních věcí Lenka Kohoutová ale v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz upozorňuje, že současný důchodový systém je v této podobě dlouhodobě neudržitelný a rok od roku se nachází ve stále vyšším deficitu.
Všichni důchodci dostanou letos jednorázový příspěvek ve výši 600 korun, domluvili se už před pondělním jednání vlády předsedové koaličních stran.
Vláda Bohuslava Sobotky dnes na své schůzi měla projednávat pro hodně obyvatel zásadní bod - zvýšení důchodů. Jenže kvůli rozporům mezi ministrem financí Babišem a ministryní práce a sociálních věcí Marksovou se rozhodnutí odkládá.
Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) Plzeň-město byla v úterý 2. června místem setkání novinářů plzeňského regionu a odborníků z OSSZ. U příležitosti 25 let od vzniku České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) se u kulatého stolu diskutovaly různé otázky týkající se sociálního zabezpečení. Např. povinnosti studentů v sociálním zabezpečení, možnosti občanů sledovat své konto důchodového pojištění, co mají na OSSZ vyřídit ti, kteří se chystají pracovat v zahraničí, nejasnosti spojené s důchody a další.
Profesor Vysoké škole finanční a správní v Praze Jaroslav Vostatek dokončil čtyřicetistránkovou analýzu s návrhem, jak udělat penzijní reformu. Tu si u něj objednal šéf hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš. Co připravuje?
25. listopadu 2024 17:01
25. listopadu 2024 16:52
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
