Senioři by podle sněmovního návrhu mohli příští rok dostat příspěvek k důchodu 1000 nebo 1200 korun. Je ale možné, že bude i vyšší než zákonná valorizace penzí. Podle předsedy SPD Tomia Okamury ale je stávající forma valorizace důchodů směšná a vůči důchodcům a invalidům i sprostá a s touto vládou podle něj nebude lépe.
Lidé, kteří pracovali nebo pracují v České republice i na Slovensku, budou mít možnost informovat se na své důchodové nároky z obou států. Ve čtvrtek 19. listopadu pro ně Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) ve spolupráci se slovenskou Sociální pojišťovnou připravila konzultační den. Poradit se s odborníky bude možné v sídle Městské správy sociálního zabezpečení v Brně.
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura navrhuji minimální důchod ve výši 10 500 korun měsíčně. Vymyslel dokonce, kde by na něj mohl stát vzít peníze.
Valorizace důchodů, kterou v současné podobě jednoznačně určuje zákon, přináší v období nízké inflace nežádoucí výsledek. Tak tomu je například v letošním roce, kdy budou důchody navýšeny jen o 40 korun a větší navýšení se musí kompenzovat jednorázovým příspěvkem. MPSV proto navrhne možnosti, jak do zákona o důchodovém pojištění doplnit zmocnění pro vládu, aby mohla valorizaci navýšit.
„Musím odejít do důchodu, když dovrším důchodového věku?“, „Jsem už v důchodu, můžu pracovat?“ či „Je pravda, že mi přerušíte výplatu předčasného důchodu, když budu zaměstnaná?“ To je příklad častých dotazů, na které se budoucí důchodci přicházejí zeptat. Posílit informovanost v této oblasti, to byl jeden z důvodů, proč na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) Hradec Králové proběhlo v pátek 9. října setkání novinářů královéhradeckého regionu s odborníky na sociální zabezpečení. Zástupci médií tak měli jedinečnou možnost seznámit se s tím, co občany v souvislosti s důchody nejvíce zajímá. Druhým důvodem pro uspořádání vzájemného setkání byla připomínka čtvrtstoletí existence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Vláda přijala Koncepci sociálního bydlení, kterou předložila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Jde o vůbec první materiál, který se v České republice komplexně věnuje vybudování systému dostupných sociálních bytů, vymezuje role obcí a státu a vysvětluje vazbu na sociální služby. Na základě přijaté Koncepce bude vypracován návrh zákona, který by měl být účinný od roku 2017.
Na zdraví si přitom spoří jen 5 % stárnoucí populace. Největším strašákem stárnoucích Čechů je špatné zdraví a stav, kdy se o sebe nebudou schopni sami postarat. Tyto obavy mají dvě třetiny lidí starších 55 let. Špatného zdraví se obávají více lidé na venkově a v menších městech. Nesoběstačnost děsí převážně ženy, nemoci naopak muže. Přesto z průzkumu Expobank CZ vyplývá, že se na důchod těší celé dvě třetiny stárnoucí populace.
Koaliční vláda Bohuslava Sobotky ruší důchodovou reformu Petra Nečase. Končí druhý penzijní pilíř a lidé si mohou naspořené peníze vybrat převodem na účet, nebo si je nechají převést do třetího pilíře. Opozici se tento přístup ale vůbec nelíbí.
Většina českých důchodců dostane od ledna přidáno přibližně 40 korun měsíčně. Může za to vývoj inflace v období od srpna 2014 do srpna 2015, která se vyšplhala jen na 0,3 procenta. Jenže podle důchodců i některých politiků tato částka není důstojná. Řeší se proto, co se bude dít dál. Důchodci si stěžují, že jejich náklady rostou, důchody ale ne. A mladí si stěžují, že už asi žádný důchod mít ani nebudou, protože systém je špatně nastavený. I proto se v pořadu Máte slovo strhla poměrně ostrá debata.
Příspěvek na péči je dávka, jež se vyplácí handicapovaným lidem nebo seniorům, kteří si z ní platí opatrování doma nebo v zařízeních poskytujících sociální služby. Stát dávku vyplácí od roku 2007, od té doby nebyla zvýšena. Přestože ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová valorizaci příspěvku na péči navrhovala, návrh státního rozpočtu na příští rok s navýšením nepočítá. Ministryně chce za valorizaci v průběhu roku 2016 přesto dále bojovat.
Každý měsíc přibude v České republice více než dva a půl tisíce invalidních důchodců. Ti si musí vystačit s průměrným invalidním důchodem ve výši 7 511 Kč. Tato částka ale nepokryje ani průměrné měsíční výdaje domácnosti, které podle statistik činí 11 263 Kč. Invalidita může zasáhnout do života kdykoli, téměř čtvrtinu invalidních důchodců tvoří lidé do 40 let. Při propadu příjmů na 37 % průměrné čisté mzdy se tak mohou potýkat s finančními problémy. Podle průzkumu NN Životní pojišťovny toto riziko Češi vnímají, nic s ním ale nedělají.
Podle nedávného průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti se Češi pro období penze nejvíce obávají nedostatku peněz. Obavy ze zdravotních problémů jsou až na druhém místě. O finančním zabezpečení přitom často přemýšlí 2/3 populace a 91 % předpokládá, že se v penzi bude muset spoléhat sám na sebe. Za nejvýhodnější způsob řešení svých obav považují Češi vlastnictví nemovitosti a sjednání spoření na penzi.
Novináři pardubického regionu se v pátek 25. září setkali s odborníky na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) v Pardubicích. Ke kulatému stolu spolu zasedli u příležitosti čtvrtstoletí existence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zástupce médií zajímaly situace, které klienti na OSSZ často řeší, a statistické údaje z regionu.
Průměrná penze měla příští rok vzrůst o dvě stě korun, nakonec stoupne o pouhých 40 korun. Koalice se proto rozhodla zvýšit jednorázový příspěvek z 600 korun na 900 korun. Důchodci by jej ale měli dostat až v únoru příštího roku. Podle poslance TOP 09 Františka Laudáta vláda jednoduše není schopna nebo nechce penzistům přidat.
Řada Čechů kolem třicítky se obává, že až se dožijí důchodu, budou živořit, protože na důchody na dnešní úrovni už zkrátka nebudou prostředky. Jde ale o plané obavy.
V Česku žije kolem tří milionů seniorů a zhruba deset procent z nich je odkázáno na pomoc druhých. Zejména pro ně jsou určena zařízení nabízející speciální péči, těch je v republice kolem pěti set. Řada z nich se ale navzdory tomu, že mají plno, potýká s existenčními problémy, informuje domov pro seniory Centrum Na Verandě Beroun.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová představila první opatření, která vycházejí z práce Odborné komise pro rodinnou politiku. Pečovatelská dovolená, otcovská poporodní péče a úprava rodičovského příspěvku by měla být zavedena nejpozději k 1. lednu 2017. Pilotní projekt mikrojeslí může být realizován již k 1. lednu 2016.
Průměrná penze měla příští rok vzrůst o dvě stě korun. Nakonec stoupne o pouhých 40 korun. České televizi to potvrdila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Jako důvod uvedla rekordně nízkou inflaci, na kterou stát růst penzí navázal.
Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na návrhu důstojné valorizace penzí v roce 2016 pro více než 2,8 milionu důchodců. Kvůli nízkému růstu spotřebitelských cen a reálných mezd, na základě kterého by se podle platné legislativy zvýšily důchody pro příští rok o pouhé čtyři desítky korun, se koalice dohodla na dalším navýšení jednorázového příspěvku důchodci o 900 korun. Za každý jednotlivý měsíc v roce se tak všechny penze zvýší o 115 korun.
Ve středu 9. září se setkali novináři olomouckého regionu s odborníky na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) Olomouc. Zástupci médií byli pozváni k setkání u příležitosti čtvrtstoletí existence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Měli možnost seznámit se s činností úřadu a také shlédnout putovní výstavu ČSSZ v proměnách času. Novináři se odborníků ptali především na důchody.
Z veřejných výzkumů různých společností vyplývá, že by lidé chtěli odcházet nejpozději v 60 až v 65 letech do penze. Zároveň by chtěli mít dostatečné množství finančních prostředků, protože v tom vidí 89 % lidí cestu ke šťastně prožitému důchodu. Zeptejme se však občanů naší země, co pro svůj důchod dělají dnes. Informuje Anežka Kneeová, analytička společnosti Swiss Life.
Moravskoslezský region trápí vysoká nezaměstnanost. Domněnku mnohých nezaměstnaných, že se jim pro důchod automaticky započítává celá doba, po kterou jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, vyvrátili odborníci z Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) v Ostravě. Na setkání s novináři z ostravského regionu, které se uskutečnilo ve čtvrtek 20. srpna u příležitosti probíhajícího jubilejního roku, v němž si Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připomíná 25 let od svého vzniku, odborníci z OSSZ přiblížili nejčastější otázky, se kterými se na ně obrací veřejnost.
Hledání způsobu adekvátního zajištění budoucích seniorů je jedním z horkých témat posledních let. Jak na tom budou dnešní pracující? Až příliš často dochází ke zjednodušujícímu srovnávání důchodových systémů v jednotlivých zemích, například pouze na základě výše státního důchodu. Allianz nyní přichází s novým indexem přiměřenosti důchodového příjmu, který odráží komplexnost penzijních systémů a staví na analýze řady zdrojů finančních prostředků budoucích důchodců. Pro Česko nepřináší dobrou zprávu.
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
27. dubna 2026 14:34
27. dubna 2026 14:15
27. dubna 2026 14:04
27. dubna 2026 13:34
27. dubna 2026 13:08
24. dubna 2026 12:49
24. dubna 2026 12:06
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
