Koaliční vláda Bohuslava Sobotky ruší důchodovou reformu Petra Nečase. Končí druhý penzijní pilíř a lidé si mohou naspořené peníze vybrat převodem na účet, nebo si je nechají převést do třetího pilíře. Opozici se tento přístup ale vůbec nelíbí.
Většina českých důchodců dostane od ledna přidáno přibližně 40 korun měsíčně. Může za to vývoj inflace v období od srpna 2014 do srpna 2015, která se vyšplhala jen na 0,3 procenta. Jenže podle důchodců i některých politiků tato částka není důstojná. Řeší se proto, co se bude dít dál. Důchodci si stěžují, že jejich náklady rostou, důchody ale ne. A mladí si stěžují, že už asi žádný důchod mít ani nebudou, protože systém je špatně nastavený. I proto se v pořadu Máte slovo strhla poměrně ostrá debata.
Příspěvek na péči je dávka, jež se vyplácí handicapovaným lidem nebo seniorům, kteří si z ní platí opatrování doma nebo v zařízeních poskytujících sociální služby. Stát dávku vyplácí od roku 2007, od té doby nebyla zvýšena. Přestože ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová valorizaci příspěvku na péči navrhovala, návrh státního rozpočtu na příští rok s navýšením nepočítá. Ministryně chce za valorizaci v průběhu roku 2016 přesto dále bojovat.
Každý měsíc přibude v České republice více než dva a půl tisíce invalidních důchodců. Ti si musí vystačit s průměrným invalidním důchodem ve výši 7 511 Kč. Tato částka ale nepokryje ani průměrné měsíční výdaje domácnosti, které podle statistik činí 11 263 Kč. Invalidita může zasáhnout do života kdykoli, téměř čtvrtinu invalidních důchodců tvoří lidé do 40 let. Při propadu příjmů na 37 % průměrné čisté mzdy se tak mohou potýkat s finančními problémy. Podle průzkumu NN Životní pojišťovny toto riziko Češi vnímají, nic s ním ale nedělají.
Podle nedávného průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti se Češi pro období penze nejvíce obávají nedostatku peněz. Obavy ze zdravotních problémů jsou až na druhém místě. O finančním zabezpečení přitom často přemýšlí 2/3 populace a 91 % předpokládá, že se v penzi bude muset spoléhat sám na sebe. Za nejvýhodnější způsob řešení svých obav považují Češi vlastnictví nemovitosti a sjednání spoření na penzi.
Novináři pardubického regionu se v pátek 25. září setkali s odborníky na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) v Pardubicích. Ke kulatému stolu spolu zasedli u příležitosti čtvrtstoletí existence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zástupce médií zajímaly situace, které klienti na OSSZ často řeší, a statistické údaje z regionu.
Průměrná penze měla příští rok vzrůst o dvě stě korun, nakonec stoupne o pouhých 40 korun. Koalice se proto rozhodla zvýšit jednorázový příspěvek z 600 korun na 900 korun. Důchodci by jej ale měli dostat až v únoru příštího roku. Podle poslance TOP 09 Františka Laudáta vláda jednoduše není schopna nebo nechce penzistům přidat.
Řada Čechů kolem třicítky se obává, že až se dožijí důchodu, budou živořit, protože na důchody na dnešní úrovni už zkrátka nebudou prostředky. Jde ale o plané obavy.
V Česku žije kolem tří milionů seniorů a zhruba deset procent z nich je odkázáno na pomoc druhých. Zejména pro ně jsou určena zařízení nabízející speciální péči, těch je v republice kolem pěti set. Řada z nich se ale navzdory tomu, že mají plno, potýká s existenčními problémy, informuje domov pro seniory Centrum Na Verandě Beroun.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová představila první opatření, která vycházejí z práce Odborné komise pro rodinnou politiku. Pečovatelská dovolená, otcovská poporodní péče a úprava rodičovského příspěvku by měla být zavedena nejpozději k 1. lednu 2017. Pilotní projekt mikrojeslí může být realizován již k 1. lednu 2016.
Průměrná penze měla příští rok vzrůst o dvě stě korun. Nakonec stoupne o pouhých 40 korun. České televizi to potvrdila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Jako důvod uvedla rekordně nízkou inflaci, na kterou stát růst penzí navázal.
Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na návrhu důstojné valorizace penzí v roce 2016 pro více než 2,8 milionu důchodců. Kvůli nízkému růstu spotřebitelských cen a reálných mezd, na základě kterého by se podle platné legislativy zvýšily důchody pro příští rok o pouhé čtyři desítky korun, se koalice dohodla na dalším navýšení jednorázového příspěvku důchodci o 900 korun. Za každý jednotlivý měsíc v roce se tak všechny penze zvýší o 115 korun.
Ve středu 9. září se setkali novináři olomouckého regionu s odborníky na Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) Olomouc. Zástupci médií byli pozváni k setkání u příležitosti čtvrtstoletí existence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Měli možnost seznámit se s činností úřadu a také shlédnout putovní výstavu ČSSZ v proměnách času. Novináři se odborníků ptali především na důchody.
Z veřejných výzkumů různých společností vyplývá, že by lidé chtěli odcházet nejpozději v 60 až v 65 letech do penze. Zároveň by chtěli mít dostatečné množství finančních prostředků, protože v tom vidí 89 % lidí cestu ke šťastně prožitému důchodu. Zeptejme se však občanů naší země, co pro svůj důchod dělají dnes. Informuje Anežka Kneeová, analytička společnosti Swiss Life.
Moravskoslezský region trápí vysoká nezaměstnanost. Domněnku mnohých nezaměstnaných, že se jim pro důchod automaticky započítává celá doba, po kterou jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, vyvrátili odborníci z Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) v Ostravě. Na setkání s novináři z ostravského regionu, které se uskutečnilo ve čtvrtek 20. srpna u příležitosti probíhajícího jubilejního roku, v němž si Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připomíná 25 let od svého vzniku, odborníci z OSSZ přiblížili nejčastější otázky, se kterými se na ně obrací veřejnost.
Hledání způsobu adekvátního zajištění budoucích seniorů je jedním z horkých témat posledních let. Jak na tom budou dnešní pracující? Až příliš často dochází ke zjednodušujícímu srovnávání důchodových systémů v jednotlivých zemích, například pouze na základě výše státního důchodu. Allianz nyní přichází s novým indexem přiměřenosti důchodového příjmu, který odráží komplexnost penzijních systémů a staví na analýze řady zdrojů finančních prostředků budoucích důchodců. Pro Česko nepřináší dobrou zprávu.
Všichni lidé si díky „důchodovému kontu“ mohou snadno zkontrolovat, zda jim zaměstnavatel potvrdil dobu důchodového pojištění a výdělky ve správné výši. Mít tyto údaje „pod kontrolou“ se totiž netýká jen lidí krátce před starobním důchodem.
"Bezdětní zaplatí víc". Tak zní titulek jedné ze zpráv deníku MF Dnes, který může podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska na první pohled vypadat sympaticky. Nápad resortu práce ale podle něj má svou inspiraci v předlistopadových dobách.
Téměř polovina Čechů by chtěla své stáří trávit na venkově, pětina u moře. Šťastný důchod pro ně znamená těšit se dobrému zdraví, mít dostatek peněz a vycházet s rodinou. Svůj čas plánují Češi přerozdělit mezi rodinu a své koníčky, užívat si klidu a pohody nebo cestovat. Ženy by přitom do důchodu chtěly v 44 % už před šedesátkou, mužům by naopak v 71 % nevadilo zakončit pracovní část života později, nejčastěji v 60–64 letech. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti.
Chystá se nový plán, který určí nový věk pro odchod do důchodu. Koalice chce sice zavést strop pro odchod do důchodu na 65 let, ale podle politiků je dlouhodobě neudržitelný a za několik let se bude muset posunout. Přečtěte si, jaký je plán ministerstva práce a sociálních věcí.
Všichni lidé si díky „důchodovému kontu“ mohou snadno zkontrolovat, zda jim zaměstnavatel potvrdil dobu důchodového pojištění a výdělky ve správné výši. Mít tyto údaje „pod kontrolou“ se totiž netýká jen lidí krátce před starobním důchodem, informuje MPSV.
Česká vláda nedávno navrhla zrušení 2. penzijního pilíře. Pravice argumentuje, že pokud by se do něj nezasahovalo, byl by dlouhodobě prospěšným pro důchodový systém. S tím ale nesouhlasí člen OVV ČSSD Praha 4 Michal Pícl.
„Na důchod nemyslím, ten je ještě v nedohlednu“. Od absolventů i od lidí střední generace tuto nebo podobnou větu slýchají nejen pracovníci Městské správy sociálního zabezpečení Brno (MSSZ) poměrně často. Bývá to zpravidla reakce na informaci, že by průběžně měli věnovat pozornost dobám svého důchodového pojištění.
25. listopadu 2024 17:01
25. listopadu 2024 16:52
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
