Důchodové inferno u Jílkové: Žijeme v zemi blahobytu, musíte šetřit, vzkazuje ekonom

Ministryně práce Michaela Marksová Tominová navrhla v červnu zvýšení o přibližně 200 korun měsíčně, jenže to vláda neschválila. Jako kompenzaci měli dostat důchodci v prosinci jednorázově 600 korun. To ale nakonec vláda nestihne schválit, proto důchodci dostanou až v únoru částku 900 korun. Marksová přiznává, že chtěla přidat víc, ale protože ČSSD vládne v koalici, návrh neprošel. Je ale ráda, že se nakonec našlo alespoň nějaké kompromisní řešení.

Předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes ale namítá, že důchodci dokonce požadují 1200 korun. „Snad se politici dohodnou. Vláda je u moci už dva roky, nezměnili ale zákon a my máme dostat valorizaci jen 40 korun. I Kalousek jako ministr přidal 45 korun," ironicky vysvětloval Pernes. Marksová se bránila, že jeden z jejich prvních kroků byl zaměřený na změnu systému valorizace. Už se nezvyšuje jen o inflaci, ale i o třetinu reálného růstu mezd. Jenže ani to evidentně nepomohlo.

Lituju, že nemáme diktaturu

Komunista a stínový ministr práce Miroslav Opálka je ale přesvědčen, že vláda mohla přidat víc a že to, co stanovuje zákon, je minimální částka, o kterou se mohou důchody navyšovat. „Mohli důchody navýšit jako loni. Tato vláda to ale neumožnila. Co jste si zvolili, to máte," ostře se rozjel poslanec KSČM. Podle Pernese to ale není pravda, vláda víc přidat nemohla, zákon je podle něj velmi špatně nastavený. „Je nedokonalý, diskriminuje nízkopřijmové důchodce. Není progresivní. Chceme, aby se podmínky vrátily tam, kde byly před rokem 2011," vysvětloval zástupce seniorů.

„Občas lituju, že nejsem diktátor. To u nás zatím nemáme. Chtěli jsme stejný mechanismus, podle kterého se přidávalo loni, ale jsme v koalici a nerozhodujeme sami. Vládou to neprošlo," posteskla si ministryně práce. Valorizace o 40 korun je podle ekonoma Miroslava Ševčíka směšná, upozornil na ironickou situaci, kdy pokud pošle ministerstvo oznámení o valorizaci poštou, zaplatí za ni čtvrtinu této valorizace, a když to bude doporučeně, tak dokonce polovinu.

Peníze by se určitě našly na dalších ministerstvech

Nutné podle děkana Národohospodářské fakulty VŠE je hledat na jiných ministerstvech, na kterých běžně leží takzvaná „vata", tedy peníze navíc. „Tady jsme to spočítali. Nízkopříjmovým důchodcům, kteří mají do 9 tisíc, by se mohlo přidat měsíčně 450 korun, většině, která bere 9 až 10 tisíc, přidat 300 korun, a těm nejbohatším 100 korun. Vyšlo by to v uvozovkách jen na 4,7 miliardy korun, což je v rozpočtu zanedbatelná částka," vysvětloval Ševčík. Na to se ale Marksová jen usmívala a poznamenala, že taková částka rozhodně zanedbatelná není. „To musíte říct ministerstvu financí, to ví, kde leží vata. Já do rozpočtu ostatních ministerstev nevidím. My jsme to z něj nevymlátili," oponovala mu ministryně. „Vždycky se pak řekne, že se našly rezervy na financování toho a toho," uvedl Ševčík s tím, že by měla vědět, jak na tom jsou alespoň ministerstva ČSSD.

Další diskutující, důchodce Milan Hančák upozornil, že také existují lidé, kteří mají důchod jen 5 tisíc. Podle Marksové záleží na tom, jak dlouho člověk pracoval. „Na to dnes člověk musí pracovat alespoň 31 let. Kdo pracuje nad 35 let, dostane asi 5 až 7 tisíc. Za 40 let pak dostanete v průměru 11 tisíc. Malé důchody mají ti, kteří neodpracovali dostatek let, nebo živnostníci, kteří měli malé odvody," vysvětlovala ministryně. „Do 6 tisíc bere jen 40 tisíc důchodců, to zatím není katastrofa. Do devíti tisíc bere 299 tisíc lidí, dříve to ale bylo 492 tisíc. Je vidět, že se to zlepšuje," snažil se věci ukázat v pozitivnějším světle Ševčík.

Žijeme ve státě blahobytu

Mladé diváky zajímalo, kdo to všechno zaplatí. „Buď budete přidávat a poroste deficit, nebo zvýšíte daně. Důchody zaplatí další generace. Dnes je deficit 70 miliard, to je otřesné číslo v téhle době," spustil mladý divák a student ekonomie Adam Páleníček. Ostatní mu ale hned oponovali, že třeba jeho studium také platí ostatní. „Žijeme ve státě blahobytu. Zatěžujeme další generace," připustil Ševčík. „A který stát nezatěžuje další generace? Máme solidární systém," poznamenala Marksová.

„Přispíval jsem do systému 42,5 roku. Mám tři děti, které na mě teď vydělávají," vysvětloval Pernes, proč má na peníze ze systému nárok. „To je chyba minulého režimu. Lidé jsou zvyklí, že se stát postará," domnívá se mladý student Páleníček. „Tenkrát byly jiné platy, jiná demografie. Systém je neufinancovatelný, Prodlužuje se délka dožití a zažíváme výpadky ekonomiky. Důchody se pak vyplácí z jiných daní. Stačí prostě spořit," uvedl ekonom Ševčík. I komunista Opálka měl návrh, jak situaci řešit. „Stačí se vypořádat se šedou ekonomikou a lépe vybírat daně. A když budou větší platy, budou větší důchody," domnívá se poslanec KSČM.

Šikana předčasných důchodců?

Samotnou kapitolou jsou pak předčasné důchody. Lidé jsou podle jednoho z diváků trestáni za to, že třeba ztratili ve vysokém věku práci nebo že mají zdravotní potíže. A penalizováni jsou na důchodech až do konce života. I kvůli tomu často s penězi nevystačí. „Máme systém, ve kterém jde o to, kolik lidé odvádí. je to pojistný systém. Když pak mají senioři problémy, existují třeba příspěvky na bydlení," uvedla Marksová s tím, že se snaží pracovat i na změně sociálního bydlení. „Lidé berou i 5 tisíc. Víte, kde bydlí? Co by dali za králíkárny," pustil se do ní důchodce Hančák.

Do problémů se pak dostávají především ženy důchodkyně, protože jednak často zůstávají ve vyšším věku samy, a také mají mnohem nižší důchody. Asi 80 % důchodkyň má důchod méně než 9 tisíc, zatímco 80 % mužů má naopak nad 12 tisíc. Podle Jílkové je to neférový trest vzhledem k tomu, že se ženy staraly o děti a své muže, ale v důchodu jsou znevýhodňovány. „Provdala jsem se do Sýrie, vrátila jsem se kvůli válce. Mám tady dva syny. Dostala jsem poměrný důchod za 15 let ve výši 2950 korun. Pak mi přidali 300 korun. Když loni všem přidávali 200 korun, já dostala 40. Platím poplatky za garsonku, nechci, aby mě živili synové, ti mě budou živit později, když na nich budu závislá. Tři roky jsem pracovala, teď jsem bez práce a ve stresu. Bojím se, že žádnou nenajdu," popisovala svoje zkušenosti divačka. Byla prý ale už úřadem ujištěna, že dostane i 40 korun valorizaci i jednorázový příspěvek v plné výši.

Zvýhodníme rodiny s dětmi

Marksová proto chce, aby byli zvýhodněni ti, kteří se starají o děti. Ti by měli odvádět menší sociální pojištění, což se ale projeví až na dalších generacích. Ševčík upozornil, že ačkoli se mluví o sociálním pojištění, nejde o pojištění, ale o daň. Čím komplikovanější systém bude, tím hůř pro lidi. „Co když je někdo neplodný? Trestáte je dvakrát, diskriminujete je," nesouhlasí s takovou změnou student ekonomie Páleníček. „Jsou to černí pasažéři ekonomického systému. Nezajišťují děti, méně utratí, tak zaplatí víc do systému," podporoval naopak komunista Opálka. „To je jako za minulého režimu. Děti jsem měl pozdě, musel jsem platit vyšší daně. A to jenom proto, že jsem si nechtěl půjčovat peníze a chtěl jsem se sám zajistit," hodně se zlobil další divák. „Trestáte ty, co děti nemají," dodal.„Netrestáme je, zvýhodňujeme ty s dětmi. To je rozdíl," ostře se do něj pustila Marksová.

Dalšího diváka zajímalo, proč si přidávají poslanci, na které lidi pracují, když na důchody peníze nejsou. „Mě se neptejte," mávnul rukama Ševčík. „Já nejsem poslankyně," přidala se Marksová. Odpověď tak zůstala na poslanci KSČM. „Státní zaměstnanci dostali přidáno, ostatní zaměstnanci taky. Přidáno dostali úředníci, ale poslanci měli platy zmražené. Někteří úředníci už mají více než my," vysvětloval Opálka, proč se poslancům platy zvýšily. „Když chcete mít empatické úředníky, když jdete na úřad, musíte je zaplatit," dodala Marksová. „Já občas večer koukám na přenosy ze sněmovny. A já když vidím tu velkou absenci, tak bych to všechno hnal klackem," dodal rozčilený divák.

Další divák by ocenil, kdyby byl v Česku nastaven stejný systém jako v Německu a kdyby se člověk sám rozhodl, kolik odvede systému a kolik si odloží sobě. V Česku je totiž aktuálně systém solidární, takže podle něj dostávají všichni téměř stejně bez ohledu na to, co dělali. Další namítali, že všichni mají rodiče, kteří by skončili úplně bez důchodů, kdyby se lidé takto rozhodovali. Spořit si na důchod je dobré, veřejný systém je ale podle Marksové jistota. „Já bych tomu moc nevěřil," rýpnul si Ševčík.

Jílková také uvedla, že podle oficiálních materiálů by měl být důchod v roce 2060 asi 50 tisíc. Podle Ševčíka je rada ohledně důchodů jasná. „Nepreferujte současnou spotřebu před budoucí. Když jsem neměl peníze, nebyl jsem 20 let na dovolené, měl jsem dvoje džiny, nekouřil jsem a nepil tvrdý alkohol, Občas jsem si dal desítku, Ani tu dvanáctku jsem si nedopřál. To je rada," dodal na závěr Ševčík.

Témata:  důchody,  Michaela Jílková,  Máte slovo