Penze v Česku nepatří k nejvyšším a navzdory tomu, že se je vláda každoročně snaží aspoň o pár stokorun zvyšovat, řada seniorů nedosáhne ani na 13 tisíc korun měsíčně, což je zhruba průměrná výše důchodu. Pokud bychom chtěli hledat viníka, který může za nízké penze, můžeme ukazovat na stát, na zaměstnance, ale i sami na sebe.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhne důchodové komisi pět možností navýšení penzí žen. Jsou mezi nimi například zvýšení penzí o pevnou částku za každé dítě, poukázat část daní od dětí ve prospěch rodičů či diferenciované valorizace důchodů. Varianty, jak přilepšit důchodkyním, by měla důchodová komise probrat na schůzi v druhé polovině března, řekla dnes novinářům ministryně. Uvedla, že má mezi návrhy dva favority, nechtěla je ale přiblížit, aby nezablokovala předem diskusi, řekla.
Ministerstvo práce plánuje v brzké době změny u zhruba třetiny z 11 sociálních dávek, které posuzuje při své revizi. Podobu a pravidla vyplácení chce upravit u dvou dávek, a to u příspěvku a doplatku na bydlení. U dalších dvou podpor - rodičovské a příspěvku na živobytí - navrhuje zvýšení. Sedm zbývajících dávek by mělo zůstat zatím beze změn či zásadnějších úprav. Vyplývá to z vyjádření vedení resortu a ze souhrnu dávek, který ministerstvo připravilo. Výsledky revize zatím oficiálně nezveřejnilo.
Výpis z důchodového účtu nebo přesněji řečeno Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP) vám na vyžádání zašle Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) jednou do roka. Obsahuje údaje, které o vás ČSSZ eviduje a které jsou důležité pro výpočet vašeho důchodu. Pokud v něm něco chybí, může to znamenat, že vám bude vypočten nižší důchod, což vás ve výsledku může připravit o statisíce.
Důchody jdou nevděčné politické téma. Zabránit jejich zvyšování je nepopulární krok, který voliči neocení. Naopak jejich navyšování zatěžuje státní kasu, což se zákonitě projeví v jiné oblasti. Lidé jsou proto po právu nejistí, co se týče jejich budoucnosti. A politici jim to neulehčují.
Mezi lidmi panují obavy, že se jim s nástupem do důchodu výrazně sníží životní úroveň. Jenom s průměrným důchodem 13 250 korun, na nějž ale více než polovina seniorů nedosáhne, není jednoduché vyjít. Odpověď na otázku, jak si máme lépe spořit na důchod se ve čtvrtek, v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové, snažili Ivan Pilný, exministr financí (ANO), Roman Sklenák, člen Výboru pro sociální politiku (ČSSD) a poslanec, Pavel Kohout, ekonom, Bohumír Dufek, předseda Asociace samostatných odborů, Radka Johnová, nastávající důchodkyně a Josef Kosík, důchodce.
Nová důchodová komise by měla mít v brzké době představu o tom, jakým směrem by se v příštích letech mohly ubírat úpravy důchodového systému. Možnost shody mezi politickými stranami, akademiky, zaměstnavateli či odbory by měly naznačit výsledky dotazníku, který dnes dostali všichni členové. Odpovědět by měli na to, jaká by podle nich měla být míra solidarity a zásluhovosti, podíl výdajů na HDP či poměr penze ke mzdě. Novinářům to po prvním jednání důchodové komise řekly její předsedkyně Danuše Nerudová a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Iniciativa starostů Chomutovska za změnu legislativy upravující sociální dávky na bydlení má první výraznější odezvu. Premiér Andrej Babiš (ANO) starostům v dopise přislíbil, že problematiku rozpracují příslušné resorty. Města navrhují, aby byly dávky na bydlení poskytovány maximálně do výše obecního nájmu. Spolu s ostatními starosty Chomutovska to dnes novinářům řekl starosta Kadaně Jiří Kulhánek (ODS).
Odchod do důchodu vyvolává v řadě seniorů rozporuplné pocity. Pocit zaslouženého klidu po desítkách odpracovaných let střídá strach z budoucnosti. Lidé zvyklí na příjmy ve výši několika desítek tisíc korun budou ze dne na den nuceni přežít s částkou sotva převyšující 10 000 korun. Lze se ale vůbec mít v důchodu stejně dobře jako v produktivním věku?
Dávky na bydlení by se mohly od roku 2021 změnit. Nárok by na ně měli mít jen nemajetní. Jednu ze dvou dávek by mohli získat lidé v bytech, druhou obyvatelé ubytoven. Výše podpory od státu by měla odpovídat obvyklému nájemnému v daném místě. Plánované změny představila dnes na tiskové konferenci ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Novely zákonů chce předložit do několika týdnů. Ministerstvo provádí nyní revizi dávkového systému.
Ministerstvo práce navrhne pro příští rok zvýšení starobních důchodů v průměru o 900 korun. Chystá novelu, která by znovu zvýšila podíl pevné části penze. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Opatření oslabuje zásluhovost a posiluje solidaritu. S návrhem na průměrné přidání o 900 korun přišel před pár týdny premiér Andrej Babiš (ANO). ČSSD záměr podporuje.
Pojem sociální dávky vyvolává v mnoha lidech řadu asociací. Někomu se vybaví lidé bez domova co si za vyžebrané peníze kupují levná krabicová vína, jinému notoričtí gambleři a alkoholici, kteří příspěvky od státu utratí v první herně, a dalším Romové. Ti jsou kvůli dávkám od státu častým terčem kritiky. Mnohdy ale bohužel neoprávněně.
Komentář - Životní a existenční minimum. Pojmy, které pro většinu občanů představují pouze teoretické číselné hodnoty, se pro ty, kteří je pobírají, stávají noční můrou. Stát na ně od jejich vzniku prakticky nesáhl, ačkoliv ceny zboží a služeb neustále rostou. Naopak vám je za určitých podmínek může dokonce sebrat.
Úřad práce ČR poskytl v loňském roce na podporu zaměstnávání lidí se zdravotním postižením (OZP) téměř 6,8 miliardy korun, přičemž o rok dříve to bylo 5,7 miliardy korun. Během loňska tak podpořil 9337 handicapovaných. ČTK o tom dnes informovala mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková. Úřad práce přispívá například na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce a na zřízení pracovního místa pro handicapované.
Příspěvek na domácí péči o lidi s nejtěžším postižením se zvýší o 6000 korun na 19.200 korun měsíčně. Obdobně vzroste příspěvek na péči o těžce postižené o 4000 korun na 12.800 až 13.900 korun měsíčně podle věku. Změnu přinese novela o sociálních službách, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad v tiskové zprávě.
Starobní penze jsou jednou z nejpalčivějších otázek české ekonomiky. Zatímco opozice kritizuje, že je vláda projídá, ta se snaží zavděčit seniorům jejich každoročním navyšováním. Jen letos si penzisté přilepšili o v průměru 900 korun měsíčně. Co je čeká za rok?
Od ledna do prosince loňského roku bylo na pojistném na sociální zabezpečení vybráno 480,1 mld. Kč, naproti tomu na důchodech a dávkách nemocenského pojištění bylo vyplaceno 457,5 mld. Kč.
Senát dnes schválil novelu zákona o sociálních službách, která velice podstatně navyšuje příspěvek na péči pro osoby ve III. a IV. stupni závislosti, které nevyužívají pobytové sociální služby. V nejvyšším IV. stupni (úplná závislost) se příspěvek zvýší ze stávajících 13 200 na 19 200 Kč. Pozměňovací návrh poslanců Romana Sklenáka a Aleny Gajdůškové (oba ČSSD) pak navyšuje příspěvek i ve III. stupni (těžká závislost), a to z 9 900 na 13 900 Kč u dětí a z 8 800 na 12 800 u dospělých.
Česká republika se, stejně jako ostatní vyspělé země světa, začíná potýkat s problémem, kterým je stárnutí populace. V současnosti žijí v Česku dva miliony osob starších 65 let, což je rovná pětina obyvatel. V roce 2030 bude starší 65 let už každý čtvrtý občan. Hrozivé číslo pak představuje rok 2050, kdy se hranice sníží na každého třetího a Česko se tak bude potýkat s obrovskými problémy, jak se postarat o 3,5 milionu lidí v důchodovém věku.
Polovina lidí ve starobním důchodu pobírá nižší penzi než 13.258 korun. Takový je nyní důchodový medián. Česko vydává na důchody mnohem menší podíl svého hrubého domácího produktu než jiné evropské země a je pod průměrem států EU. Novinářům to dnes řekla předsedkyně nové důchodové komise Danuše Nerudová.
Výpis z důchodového účtu nebo přesněji řečeno Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP) vám na vyžádání zašle Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) jednou do roka. Obsahuje údaje, které o vás ČSSZ eviduje a které jsou důležité pro výpočet vašeho důchodu. Pokud v něm něco chybí, může to znamenat, že vám bude vypočten nižší důchod, což vás ve výsledku může připravit o statisíce.
Dne 1. ledna 2019 vstoupila v účinnost novela zákona o zrušení bývalého Fondu národního majetku, která umožní vládě využít ve státním rozpočtu peníze z takzvaného Fondu privatizace. Senátor Tomáš Goláň, který byl zvolen jako nestraník za hnutí SEN 21, se netají tím, že tento krok považuje za mimořádně nešťastný. Podle něj vláda projídá peníze na důchody.
Lidé, kteří pobírají příspěvek na bydlení či přídavek na dítě a chtějí ho dál dostávat, by měli úřadu práce doložit své příjmy za poslední loňské čtvrtletí. Čas na to mají do konce března. Nárok na podporu se posuzuje každé čtvrtletí. ČTK o tom dnes informovala mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková. Někteří poslanci povinnost čtvrtletně dokládat své příjmy či výdaje na bydlení kritizují. Podle nich je to zbytečné a úředníky to zahlcuje.
15. prosince 2025 12:41
12. prosince 2025 11:59
11. prosince 2025 17:34
11. prosince 2025 17:20
9. prosince 2025 10:43
9. prosince 2025 10:28
8. prosince 2025 11:30
4. prosince 2025 11:39
4. prosince 2025 10:58
2. prosince 2025 11:27
1. prosince 2025 11:20
28. listopadu 2025 13:23
28. listopadu 2025 12:30
26. listopadu 2025 11:56
26. listopadu 2025 11:04
24. listopadu 2025 17:55
Důchody se od ledna 2026 opět zvednou. MPSV zveřejnilo přesné parametry valorizace i aktuální čísla o hospodaření sociálního systému. Podle odhadů ČSSZ je zatím letošní bilance mírně přebytková.
Zdroj: Marie Dvořáková
Česko se může stát domovem největší evropské zbrojovky a výrobce vojenské techniky. Alespoň tedy pokud se naplní plány Michala Strnada, majitele tuzemského výrobce zbraní, munice a vojenské i jiné techniky Czechoslovak Group (CSG). Strnad, který rozhovory příliš neposkytuje, v dnešním interview pro agenturu Bloomberg odhaluje smělé záměry: „Chci z CSG vybudovat největší firmu obranného průmyslu v Evropě.“
