Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchodci si příští rok polepší. Ministerstvo opět navrhne zvýšení penzí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Ministerstvo práce navrhne pro příští rok zvýšení starobních důchodů v průměru o 900 korun. Chystá novelu, která by znovu zvýšila podíl pevné části penze. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Opatření oslabuje zásluhovost a posiluje solidaritu. S návrhem na průměrné přidání o 900 korun přišel před pár týdny premiér Andrej Babiš (ANO). ČSSD záměr podporuje.

"Co se týká diskuse 'zásluhovost versus solidarita', tak je opravdu potřeba mít oba tyto principy v balanci, v harmonii. Zásluhovost je velmi důležitá, na druhou stranu musíme také pomáhat těm, kteří pracovali a mají nízké důchody," řekla Maláčová.

Důchody se skládají z pevné a procentní části. Pevný díl je pro všechny stejný a letos činí 3270 korun. V zásluhové procentní výměře se odráží výše výdělku a odpracované roky. Podle odborníků patří český systém už nyní k nejsolidárnějším v Evropě.

Do loňska pevná část důchodu odpovídala devíti procentům průměrné mzdy. Babišova vláda prosadila, že se od letoška pevný díl rovná deseti procentům průměrného výdělku ve státě. Přidávaná suma se tak jen jinak přerozděluje. Víc si přilepší lidé s nízkou penzí. Méně důchod roste seniorům a seniorkám se střední a vyšší penzí. Hůř než dřív jsou na tom také vdovy a vdovci v invalidním či starobních důchodu.

Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela v září 2,89 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních penzí. Starobní důchody pobíralo 2,41 milionu lidí. Šéfka nové důchodové komise Danuše Nerudová před nedávnem řekla, že polovina seniorek a seniorů v Česku dostává méně než 13.258 korun. Své důchodové systémy mají i resorty vnitra či obrany.

Témata:  důchodci důchody Ministerstvo práce a sociálních věcí

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy