Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchodci bouchli do stolu. Už nebudou trpět, takhle chtějí ze státu dostat peníze

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Rada seniorů a Sdružení nájemníků žádají změnu dávek na bydlení tak, aby víc zohledňovaly výši nájmů v jednotlivých místech republiky. Organizace poukazují na to, že lidé důchodového věku často nezvládají ani s příspěvkem od státu rostoucí nájemné ve městech platit a zbývá jim na život jen malá částka.

Novinářům to dnes řekli šéfové rady Zdeněk Pernes a sdružení Milan Taraba. Podle nich by "krizi seniorského bydlení" pomohly řešit zákon o dostupném bydlení, výstavba nájemních bytů i cenové mapy nájemného.

Podle rady statistici zjistili, že v nájmu bydlí zhruba 216.400 seniorů a seniorek. Dvě třetiny z nich žijí samy. Kolem 180.300 lidí platí tržní nájemné, zbytek snížené částky, upřesnil Pernes. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení průměrný starobní důchod na konci března činil 13.377 korun. Muži měli v průměru 14.697 korun a ženy 12.182 korun. Zhruba 190.000 seniorek a seniorů dostávalo penzi pod 10.000 korun, kolem 60.000 pak pod 8000 korun.

"Do naší poradny chodí paní z Prahy 10, které je 84 let. Poprvé nás navštívila v roce 2007, kdy jí zemřel manžel. Tehdy jí po zaplacení sedmdesátimetrového bytu zbyly z důchodu 7706 korun asi 4000 korun. Byt musela kvůli zvyšování nájmu opustit. Teď žije v bytě 29 metrů čtverečních a platí nájemné 12.700 korun a služby 2500 korun," popsal jeden z případů Taraba. Dodal, že řada seniorů a seniorek se kvůli nákladům stěhuje z měst do svých chat, kde ale mívají často nevyhovující podmínky, chybí teplá voda či topení.

V Česku se vyplácejí dvě dávky na bydlení. Na příspěvek mohou dosáhnout lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí v Praze 35 procent příjmu a jinde 30 procent. Podpora se vypočítá podle normativů, které stanovuje vláda. Doplatek má dorovnat výdaje za byt lidem s malým příjmem tak, aby jim zbylo na živobytí.

Podle rady jsou normativy nízké a samotným seniorům a seniorkám náklady na byt nedorovnají, a to zvlášť v Praze, Brně a dalších větších městech. Normativ na přiměřený nájemní byt pro jednu osobu činí letos v Praze 8233 korun, ve městech nad 100.000 obyvatel 6541 korun, v místech od 50.000 do 100.000 obyvatel 6233 korun, v místech od 10.000 do 50.000 obyvatel pak 5413 korun a do 10.000 obyvatel 5117 korun.

Podle Pernese jsou normativy pro seniory ve velkých městech nedostatečné. Z nich vypočítaný příspěvek na bydlení jim na pokrytí nákladů často nestačí, z důchodu jim zbývá denně jen stokoruna, dodal šéf rady. Podle něj by dávka měla zohledňovat i nájmy v centru či na okraji města a využívat by se měly cenové mapy. Ty ministerstva práce a místního rozvoje zatím ale stále nemají.

Resort práce navrhl nahrazení dvou dávek na bydlení novým přídavkem. Doplatek by se zrušil, příspěvek by se přejmenoval a jeho vyplácení by se zpřísnilo. Rada věří, že by přenastavená dávka lépe zohlednila situaci seniorů. Se zpřísněním pro ně ale nesouhlasí.

Podle rady a sdružení by situaci pomohl řešit i zákon o dostupném bydlení a výstavba nájemních bytů. "Chybí jich tisíce, pokud by byly na trhu, tak by obrovský převis poptávky nad nabídkou neexistoval a ceny by klesly," řekl Pernes.

Babišova vláda ve svém programu slíbila, že připraví zákon o sociálním bydlení. Krátce po získání důvěry od slibu upustila. Místo normy zvolila dotace pro obce na výstavbu bytů.

Témata:  důchodci dávky na bydlení lidé

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Marian Jurečka

Poslanci schválili důchodovou reformu. Budou důchody férovější pro současnou i budoucí generaci?

Současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo babiček. Chceme-li pro další generace v České republice zajistit důstojné stáří, jsou úpravy důchodového systému reagující na změny ve společnosti nezbytné. Dnes v Poslanecké sněmovně proběhlo třetí, tedy závěrečné, čtení návrhu MPSV. Reforma byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.