Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet důchodců, kterým chodí peníze z Česka, stoupá

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Přibývá důchodců a důchodkyň, jimž se z Česka vyplácí penze do zahraničí. Za posledních deset let počet vzrostl zhruba o dvě třetiny. Loni Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) posílala peníze do ciziny zhruba 98.300 penzistům a penzistkám, v roce 2010 jich bylo asi 59.600. Nejvíc důchodů putovalo na Slovensko, a to přes 35.300. Vyplývá to ze statistik ČSSZ.

Starobní či invalidní důchod z Česka dostávají lidé, kteří v republice pracovali a odváděli důchodové pojištění a splnili další podmínky. Vdovské, vdovecké a sirotčí důchody připadají pozůstalým manželkám, manželům a dětem. Do budoucna počet českých penzí, které se budou posílat do ciziny, nejspíš ještě poroste. Zahraničních pracovníků, kteří také do důchodového systému přispívají, totiž v posledních letech přibývalo.

Do slovenské části bývalého společného státu správa loni posílala zhruba 20.800 starobních důchodů. O 3900 penzí méně se vyplácelo seniorům do Německa. Následovalo Polsko s 13.700 starobními důchody. V první desítce zemí jsou pak ještě Kanada, USA, Švýcarsko, Rakousko, Austrálie, Řecko a Bulharsko. Do těchto států úřad posílá peníze 1600 až 4000 seniorů a seniorek.

Na Slovensko putuje i nejvíc českých invalidních, vdovských a sirotčích penzí. Nejvíc vdoveckých penzí z ČR ale dostávají muži v Německu.

Mezi deseti státy, kam se z ČR vyplácí nejvíc invalidních důchodů, patří vedle sousedních zemí pak ještě Británie, Bulharsko, Ukrajina, Španělsko, Švýcarsko a Švédsko. V každém z těchto států jsou to desítky důchodů. Například v roce 2010 na Ukrajinu putovalo 16 českých invalidních penzí, loni 63. Na Slovensku českou invalidní penzi pobírá zhruba 8100 lidí, v Polsku asi 1100, v Německu kolem 800 a v Rakousku zhruba 260.

Vyplácení peněz má na starosti Česká národní banka (ČNB). Sociální správa jí dává příkazy k výplatě v českých korunách. ČNB poté částky vyplácí přes partnerské banky v cizině, a to v eurech, dolarech, librách a dalších šesti měnách. "ČSSZ zadává příkazy ČNB vždy ve výši, která byla příjemci důchodu přiznána. Skutečně vyplacená částka se může lišit v závislosti na kurzu měny a poplatcích místních bank," uvedla sociální správa.

Aby mohli lidé důchod do zahraničí dostávat, musí pravidelně vyplňovat potvrzení o žití v cizině a také žádost o výplatu do zahraničí. Formuláře jsou na webu úřadu. Doklady je možné poslat poštou s ověřeným podpisem. K elektronickému podání musí mít lidé elektronický podpis.

Potvrzení o žití předkládají důchodci v intervalech, které si sami určí. Penze se pak vyplácí zpětně za dobu od poslední výplaty do měsíce, ve kterém člověk dodal potvrzení o žití. "Důchod je vyplacen vždy, když ČSSZ obdrží ověřený doklad o žití. Intervaly předkládání potvrzení v zásadě určují i intervaly výplaty. Zašle-li ho klient dvakrát ročně, je výplata důchodu za zpětné období provedena rovněž dvakrát ročně," sdělila správa. Už dřív uvedla, že výplata penzí do zahraničí je administrativně náročná. Každý případ se musí posuzovat zvlášť.

Témata:  důchodci důchody

Související

Aktuálně se děje

3. října 2024 10:48

3. října 2024 10:29

2. října 2024 11:45

Česko 2023: Populace překročila 10,9 milionu, klesl počet sňatků i narozených dětí

Populace Česka se v průběhu roku 2023 rozrostla o 73,0 tisíce obyvatel díky kladnému migračnímu saldu, čímž překročila hranici 10,9 milionu. Rok 2023 se dále vyznačoval výrazným dvanáctiprocentním poklesem počtu sňatků. Poprvé od roku 2005 se živě narodilo méně než 100 tisíc dětí (91,1 tis.). Naděje dožití při narození již druhým rokem rostla a navázala na pozitivní vývoj před pandemií onemocnění covid-19, uvádí ČSÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy