Opětovnou snahu opozičních lidovců přidat rodiči k důchodu 500 korun měsíčně za každé vychované dítě vláda ANO a ČSSD nepodpořila. K penzijní novele kabinet poslal zákonodárcům záporné stanovisko.
Vláda dnes schválila návrh valorizace důchodů na příští rok. U průměrného starobního důchodu by podle něj přidání mělo činit 839 korun měsíčně, informovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na twitteru.
Lidovci navrhují vyplatit příspěvek 5000 korun jen seniorům a seniorkám s podprůměrným důchodem, tedy s částkou do 14.427 korun. Dávku by měli podle nich dostat také vdovy a vdovci. KDU-ČSL k tomu bude prosazovat i jednorázový příspěvek 500 korun za každé vychované dítě.
Starobní důchodci i lidé s invalidní či pozůstalostní penzí mají v prosinci dostat příspěvek 5000 korun. Návrh zákona dnes chválila vláda. Na tiskové konferenci to dnes oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Aby norma začala platit, musí ji projednat Parlament a podepsat prezident.
Senioři a seniorky by měli letos v prosinci dostat mimořádný příspěvek k důchodu 5000 korun. Stejnou částku by měli obdržet i lidé s invalidní a pozůstalostní penzí. Shodli se na tom dnes lídři koaličních stran. Po jednání to na tiskové konferenci oznámili premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Vyplacení by měl upravit zákon. Aby začal platit, musí ho schválit nejen vláda, ale i Parlament a podepsat prezident.
Ministerstvo práce má hotový návrh na úpravu ošetřovného pro případ, že by se školáci museli kvůli šíření koronavirové nákazy zas učit na dálku. Navrhuje, aby rodiče dětí do 13 let pobírali dávku po celou dobu distanční výuky. Dostávat by měli 60 procent základu výdělku. Na dotaz ČTK to dnes po jednání s odbory řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní ve vládě na podobě ošetřovného není shoda. Odbory úpravu ošetřovného podporují.
O mimořádném příspěvku pro důchodce by mohlo být rozhodnuto do týdne. Novinářům to řekl po dnešním jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Hovořit o tom chtějí ještě s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO), dnes lídři koaličních stran finální závěr nepřijali.
Vláda podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zvažuje, že dá důchodcům jednorázový příspěvek 5000 nebo 6000 korun.
Vládní sociální demokraté navrhnou, aby ošetřovné kvůli karanténě z důvodu šíření koronaviru nového typu mohli čerpat rodiče dětí ve věku do 13 let, a to po dobu, po kterou to bude třeba. Nyní mají nárok na ošetřovné po dobu devíti kalendářních dnů rodiče dětí do deseti let.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce důchodcům dát letos navíc k důchodům jednorázovou platbu přes 1000 korun. Řekla to serveru Blesk.cz. Peníze by lidé dostali asi kolem Vánoc.
Zemědělské odbory požadují lepší řešení důchodů pro ženy. V termínu odchodu do penze by se měl zohlednit počet dětí, zároveň by měly ženy za každé dítě mít nárok na extra finanční příspěvek. Limit by měly být čtyři děti. Na tiskové konferenci k devátému sjezdu Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy - Asociace svobodných odborů ČR to řekl předseda svazu Bohumír Dufek.
Vládní ČSSD bude chtít, aby se od ledna starobní důchody zvýšily o 300 či 400 korun nad valorizaci danou zákonem.
Schodek důchodového systému v prvním pololetí způsobila především pandemie kornonaviru, která snížila příjmy z pojistného na sociální zabezpečení. Celkově ale systém také negativně ovlivňuje stárnutí populace a nesystémové zvyšování důchodů. Vyplývá to z vyjádření analytiků, které ČTK oslovila. Za přebytkem důchodového systému v předchozích letech byl především dobrý vývoj ekonomiky spojený s nízkou nezaměstnaností.
Rodiny s dětmi, kde rodiče pracují, by mohly dostávat vyšší přídavky na děti. Dosáhnout by na ně mohlo také víc domácností. Zvýšení částek a úpravu pravidel vyplácení zvažuje jako jedno z možných opatření na podporu spotřeby v Česku ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle předsedy sociální demokracie a vicepremiéra Jana Hamáčka budou koaliční strany o návrzích jednat v létě.
Největší prioritou vládní důchodové reformy je prosazení dřívějšího odchodu do penze pro pracovníky v náročných profesích a výchovného, tedy příspěvku pro rodiče za vychované děti. Novinářům to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní je potřeba změnit "architekturu důchodového systému" podle návrhu důchodové komise. Opoziční politici plán kritizují. K fungování komise mají dlouhodobě výhrady.
Vyplácení zvýšeného ošetřovného kvůli koronavirové epidemii za pár dní skončí. Posledním dnem, za který bude možné získat od státu 80 procent denního základu příjmu, bude 30. červen. Experti na sociální problematiku se obávají toho, že po tomto termínu by mohla řada rodičů školáků zamířit na úřady práce a nezaměstnanost by se mohla citelněji zvednout.
Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci prvního čtvrtletí spořilo 4,444 milionu lidí. Bylo to o 12.000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí, které má ČTK k dispozici.
Ženám v Česku hrozí mnohem víc chudoba než mužům. Důvodem jsou nižší výdělky a pak i penze. Ženy mají dál také malý podíl na rozhodování v zemi. Nedostatečná je podpora rodičů, chybí školky a částečné úvazky. Nerovnosti mezi muži a ženami se projevily i při nedávné koronavirové epidemii. Uvádí to výroční zpráva o rovnosti, kterou dnes zveřejnila česká část mezinárodní sítě Social Watch. Její zástupkyně dokument představily na tiskové konferenci. Na 19. června připadá mezinárodní den rovnosti žen a mužů.
Česko dostalo od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) analýzu k reformě důchodového systému, o kterou loni požádalo. Ministerstvo práce se ji chystá zveřejnit na konci června. Novinářům to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Výsledky nechtěla zatím přiblížit. Experti měli posoudit českou situaci a navrhnout opatření k dlouhodobé udržitelnosti penzijního systému.
K nároku na ošetřovné asi bude nadále nutné potvrzení školy o jejím uzavření, byť by byla zavřena na základě plošného mimořádného opatření vlády. Kabinet ANO a ČSSD odmítl podle očekávání předlohu opozičního hnutí STAN, podle níž by úřady k vyplacení ošetřovného v těchto případech potvrzení školy nevyžadovaly. Autoři vycházejí ze zkušeností z uzavření škol v době epidemie koronaviru. O záporném stanovisku informovala po jednání kabinetu Strakova akademie.
Český penzijní systém je podle studie Allianz, založené na datech ze 70 zemí, ve srovnání s jinými poměrně stabilní. V prvním ročníku Globální zprávy o penzích přiřkli odborníci Allianz Česku 12. místo. Allianz o tom dnes informovala ČTK. Následky koronavirové pandemie však mohou do budoucna pořadím zamávat.
Průměrný starobní důchod v Česku činil na konci prvního čtvrtletí 14.397 korun. Proti konci loňského roku se zvedl o 929 korun. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Důchody v České republice by se od ledna měly zvýšit o víc než 800 Kč na průměrných 15.270 korun. Vyplývá to z vyjádření ministryní financí Aleny Schillerové (za ANO) a práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) pro Českou televizi (ČT). Schillerová při sestavování státního rozpočtu na příští rok nepočítá s vyšším růstem důchodů, než stanovuje zákon. Poukazuje na dopady epidemie koronaviru.
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Od přijetí eura čisté výdělky Slováků zaostávají za těmi českými stále propastněji, ukazují data Eurostatu. Předtím přitom byly srovnatelné.
