Odchod do důchodu? Jaký bude český důchod za dvacet let? Kolik let by lidé chtěli strávit v penzi a jakou výši důchodu očekávají? Projekt Smlouva pro Česko, pod záštitou mediálního domu Czech News Center, přináší exkluzivní výsledky a předpovědi.
Vláda se rozhodla šetřit na důchodcích tím nejhorším možným způsobem, tvrdí místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO) v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. Ačkoliv by úspory mohly ulehčit důchodovému systému, skutečný problém spočívá v tom, že senioři končí v dávkovém sociálním systému, kde budou trpět ještě více.
Diskuse o důchodové reformě začne v Poslanecké sněmovně příští měsíc. Změny se dotknou milionů lidí a strany budou mít silnou motivaci přizpůsobit své návrhy před nadcházejícími krajskými a senátními volbami.
Kvůli zhoršujícím se veřejným financím a nepříznivému demografickému vývoji se budou muset budoucí generace důchodců více spoléhat na vlastní přípravu na penzi. Zatímco dnes připadají na jednoho důchodce tři a půl ekonomicky aktivních lidí, za 30 let to budou pouze dva. I když jsou dnešní důchodci v poměru k hrubé mzdě na vrcholu svého bohatství, očekávají se změny v důchodovém systému, které tento trend zvrátí.
Od ledna příštího roku dojde v Česku k průměrnému zvýšení starobního důchodu o 355 korun, čímž se průměrná výše důchodu vyšplhá na 21 059 korun. Příjemci starobních, invalidních a pozůstalostních penzí získají navíc 290 korun, a jejich zásluhový díl se zvýší o 0,4 procenta. Stejné procento se projeví i u důchodových příplatků pro odbojáře, vězně komunistického režimu a jejich pozůstalé. Tento návrh nařízení byl nedávno zveřejněn vládou.
Zvyšování odchodového věku do důchodu, zpomalení růstu penzí a další nepopulární kroky státu jasně signalizují, jakým směrem se pro zajištění důstojného stáří vydat. Strom života ukazuje, že nastupující generace dvacátníků se snižuje a proto početně na udržení financování systému nestačí. Paleta řešení pro finanční zajištění na důchod je pestrá, ale vše popořadě.
V Bruselu jednali ministryně a ministři v rámci Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Českou delegaci vedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Ten na plénu předložil iniciativu, kterou vyzval ostatní ministry a ministryně, aby se ve svých zemích zabývali otázkou zrychlení vyřizování důchodů pro ty evropské občany, kteří využili svobody volného pohybu, a např. pracovali v různých státech EU. Rada se také zabývala otázkou nedostatku kvalifikovaných pracovních sil a začleněním osob se zdravotním postižením na trh práce.
Penzisté se v příštím roce dočkají navýšení důchodu, které však podle všeho zaostane za celoroční průměrnou inflací. Ministerstvo práce a sociálních věcí dnes uvedlo, že průměrný důchod stoupne v roce 2025 na 21 094 korun, a to z letošní hodnoty 20 701 korun.
Od 1. července 2024 vstoupí v platnost nové změny týkající se Doplňkového penzijního spoření a Penzijního připojištění, které přinášejí významné úpravy ve výši státních příspěvků. Tyto změny mají za cíl motivovat občany k vyšším měsíčním úložkám, aby si účastníci mohli zajistit dostatečnou finanční rezervu na stáří.
Ministerstvo práce a sociálních věcí propočítá dopady pomalejšího růstu věku odchodu do důchodu na penzijní systém a jeho udržitelnost, řekl ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) po kulatém stole o důchodové reformě. Podle výsledků by ji pak bylo možné ještě upravit.
Plánovaná důchodová reforma počítá s postupným zhoršováním výpočtu starobního důchodu a poklesu náhradového poměru při odchodu do starobního důchodu. Vlastní spoření a investování na důchod bude ještě důležitější, než je tomu nyní. Zodpovědní občané si přitom mohou díky penzijnímu spoření snižovat daňový základ.
Každého dnešního padesátníka, ale i mladší populaci by měla zajímat aktuálně schválená důchodová reforma, kterou v Parlamentu schválila Fialova vláda. Reforma, či spíše významné úpravy stávajícího důchodového systému ovlivní v blízké budoucnosti životy nás všech. Opozice hrozí, že vládní návrh v příštím volebním období zruší, neboť zásadně nesouzní s vyšším odchodem do důchodu. Sám předseda hnutí ANO Andrej Babiš tvrdí, že žádná důchodová reforma není potřeba, neb má řešení, jak nalézt zdroje na financování penzijního systému.
Důchody by mohly od příštího roku vzrůst o více než čtyři stovky. Řekl to hlavní ekonom společnosti Sirius Vít Hradil ve vysílání TV Nova.
Premiér Petr Fiala oznámil, že vláda schválila návrh zákona obsahující reformu penzí. Tato reforma má za cíl udržet schodek rozpočtu na úrovni jednoho procenta HDP.
Piráti jednoznačně odmítají návrh lidovců na zvýšení důchodových odvodů pro bezdětné. Podle nich je tento záměr kontroverzní, neboť postihuje lidi bez potomků, aniž by vedl k vyšší porodnosti.
Až na začátku příštího roku se lidem opět zvýší důchody. O výši příští valorizace by mělo být jasno v létě, vyšší penze pak budou senioři pobírat od ledna 2025. Podle odhadů ministerstva práce a sociálních věcí vedeného Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) by důchody měly vzrůst přinejmenším o dvě procenta.
Prezident Petr Pavel nadále plánuje pořádat jednání ohledně důchodové reformy a nevylučuje možnost svolání kulatého stolu s představiteli tripartity a odborníky. Tuto možnost zmínil na tiskové konferenci a navrhuje termín na přelomu května a června.
Proč je důležité s investicemi začít co možná nejdříve a nebát se sebevětších krizí a měnových otřesů?
Zákonodárci se v závěru loňského roku činili a od 1. ledna platí, nebo v průběhu roku platit začne řada změn. Týká se to hlavně spoření na penzi a vzniku dlouhodobého investičního produktu (DIP), ale i hypoték, povinného ručení nebo stavebního spoření. Podívejme se přehledně na jednotlivé změny společně s expertem na legislativu a compliance Janem Pivodou z Broker Trustu.
Komentář Lukáše Kovandy: Poslední naděje důchodců na vyšší penze padla. Ústavní soud nepřekvapivě zamítl stížnost ANO na loňské snížení mimořádné valorizace. Verdikt je třeba respektovat, navíc když k němu soudci dospěli jasnou většinou 12:3. Přesto je třeba opět, i po vynesení rozsudku, říci, že loňská lednová inflace byla sice vysoká, dokonce historicky rekordně, ne však nečekaně vysoká.
Komentář Lukáše Kovandy: Důchodci se loni v červnu nakonec dočkali citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by Fialova vláda v únoru 2023 nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen loni ušetřil takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstaly „eráru“. Zásah vlády napadlo opoziční hnutí ANO u Ústavního soudu, který jej v těchto dnech projednává.
Od prosince 2023 mohou naši klienti podat svou žádost o důchod (starobní, invalidní i pozůstalostní) prostřednictvím internetové služby ePortálu ČSSZ „Žádost o důchod online“, a to s využitím své elektronické identifikace. Součástí služby je informativní odhad výše starobního důchodu podle zvoleného data pro odchod do důchodu a také možnost doložit chybějící dokumenty. Po vyplnění a odeslání žádosti klienti obratem obdrží potvrzení o přijetí žádosti. Jedná se o další významný krok v digitalizaci celého úřadu.
Odchod do důchodu je vždy spojen s poklesem příjmu. Kromě státní penze se vyplatí mít vlastní finanční rezervu. Kdy odejít do důchodu a kolik si naspořit?
16. září 2024 16:46
16. září 2024 11:28
16. září 2024 10:32
15. září 2024 11:17
14. září 2024 12:09
14. září 2024 9:54
14. září 2024 9:51
14. září 2024 9:48
13. září 2024 14:32
13. září 2024 14:19
13. září 2024 13:58
12. září 2024 21:17
12. září 2024 21:06
12. září 2024 20:53
Jednání o zvyšování platů státních zaměstnanců pokračují s cílem implementace od ledna 2025. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že zvýšení bude cílené na zaměstnance s nízkými a středními příjmy, nikoliv plošné. Odhady však naznačují, že státní rozpočet čeká náklad přes 24 miliard korun. Vyvstávají otázky, zda je navýšení o 8 procent rozumné v kontextu ztrátového státního rozpočtu, zvlášť když vláda usiluje o ambicióznější cíl než soukromý sektor.
Zdroj: Martin Hájek
Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.
