Vládní politici rozběhli kampaň za daň z cukru, resp. za slazených nápojů. Vědecky ovšem podložená není. Jediné, co je jisté, je, že zvýší daňové inkaso, které mohou politici přerozdělovat, a že tak zvýší moc státu nad našimi životy.
Světové ceny potravin klesly v červnu opět klesly, jsou nejníže od dubna 2021. Způsobil to hlavně poklesu cen cukru, rostlinných olejů, obilovin a mléčných výrobků.
Komentář Lukáše Kovandy: Kdo může za drahé potraviny? Ve sporu zemědělců a obchodních řetězců se akademická půda staví na stranu zemědělců. Například jen na cukru si řetězce a obchodníci loni „namastili kapsu“ půlmiliardou korun navíc, vypočítává ekonom Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity (zde).
Komentář Lukáše Kovandy: Cukr v Česku zdražil letos v březnu nejvíce v zemích EU, meziročně o 98 procent. V EU jako celku to přitom bylo jen o 61 procent, vyplývá dále z dat Eurostatu.
Komentář Lukáše Kovandy: Ceny cukru se v českých obchodech „utrhly ze řetězu“. Mezi zářím a říjnem letošního roku zdražil kilogram cukru krystal o průměrně celorepublikově o více než 60 procent. Ještě v září stál 21,40 Kč, v říjnu již 35,50 Kč.
V sezoně 2021/2022 bude na světovém trhu chybět kvůli vyšší spotřebě zhruba 3,8 milionu tun cukru. Předpověděla to dnes Světová organizace pro cukr (ISO), která tak zhoršila svůj výhled z května. Tehdy očekávala, že deficit se bude pohybovat kolem 2,6 milionu tun. Příští sezona začíná v říjnu.
Světové ceny potravin v únoru devátý měsíc za sebou rostly a index cen potravin se dostal na maximum od července 2014. Na vině jsou hlavně vyšší ceny cukru a rostlinného oleje. Index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, vzrostl proti předchozímu měsíci o 2,5 procenta na 116 bodů. Uvedla to dnes Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Před letošními Vánocemi mohou lidé z potravin nakoupit levněji než před rokem mléko a máslo, připlatit si naopak musejí za cukr a mouku. Nejvýrazněji ale ušetří při nákupu brambor, které jsou letos před svátky o čtvrtinu levnější než loni.
Světové ceny potravin v červnu poprvé v letošním roce vzrostly. Mírně tak oživily po prudkém propadu způsobeném pandemií nemoci covid-19. Index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, vzrostl proti předchozími měsíci o 2,4 procenta na 93,2 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).
Cukr i káva v posledních týdnech oživily skoro až k 25 %. Po měsících prodeje dosáhl minulý měsíc cukr desetiletého minima a káva dvanáctiletého. Hlavním motorem pokračujícího oslabení je propad brazilského realu v posledních měsících, protože Brazílie je hlavním producentem obou komodit, informuje Ole Hansen, hlavní komoditní stratég Saxo Bank.
Cukry podle odborníků poškozují cévy a způsobují ischemickou chorobu srdeční. Mohou vést ke zvětšení a ztučnění jater. Kromě toho zatěžují slinivku a navozují stále větší pocit hladu, takže lidé tloustnou. Není to ale zdaleka všechno. Víte, že příjem cukru může ovlivnit i kvalitu pleti nebo spánek?
V poslední době se musí krystalový cukr i med potýkat s konkurencí různých více či méně obvyklých sladkých sirupů - datlového, javorového či agávového. Že se však nejedná o jednoznačně zdravější variantu slazení, varuje dTest společně s výživovou specialistkou Ing. Hanou Stříteckou ze sdružení Zdravá potravina.
1. dubna 2026 12:57
31. března 2026 9:46
30. března 2026 20:02
26. března 2026 14:40
25. března 2026 12:49
24. března 2026 13:05
24. března 2026 12:46
23. března 2026 13:22
23. března 2026 13:03
20. března 2026 12:40
20. března 2026 12:31
20. března 2026 12:21
18. března 2026 18:55
18. března 2026 18:43
17. března 2026 18:21
17. března 2026 11:04
Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.
Zdroj: Marie Dvořáková
Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.
