Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kdo může za drahé potraviny? Jen na cukru si řetězce a obchodníci loni „namastili kapsu“ půlmiliardou korun navíc

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Kdo může za drahé potraviny? Ve sporu zemědělců a obchodních řetězců se akademická půda staví na stranu zemědělců. Například jen na cukru si řetězce a obchodníci loni „namastili kapsu“ půlmiliardou korun navíc, vypočítává ekonom Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity (zde).

Rozdrobení zemědělci prý nemají zdaleka takovou tržní sílu jako koncentrované (oligopolní) řetězce, aby ovlivnili cenu. Jinak než oligopolním působením řetězců prý nelze vysvětlit dramatické zdražení nejen cukru, ale třeba také vajec.

Závěry České zemědělské univerzity tak stvrzují poznatek zveřejněný na stránkách České národní banky, že loni dramaticky stoupl podíl marží a zisků (třeba právě řetězců) na celkovém výkonu české ekonomiky (zde).

Podstatnou složkou rapidní inflace tak v Česku loni byla nebývale rozbujelá takzvaná maržová inflace (neboli inflace zisků firem), o níž hovoří například největší švýcarská banka UBS (viz zde).

Maržovou inflaci umožnily fabulativní narativy řetězců a dalších firem, že kvůli válce na Ukrajině a jejím dopadům je třeba zdražovat více, než bylo vzhledem k objektivnímu růstu nákladů nutné. Veřejnost, vystrašená z války, a to i politiky, v rámci svého strachu tolerovala řetězcům a firmám obecně vyšší marže, a tedy i vyšší zisky. Nechala se holit jako příslovečná ovečka.

Témata:  ekonomika ceny potravin cukr

Související

Aktuálně se děje

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

12. listopadu 2025 12:17

Tváří v tvář smrti, ale s nízkým platem. Pietní profese dál zaostávají za průměrem

Listopad bývá obdobím, kdy lidé častěji zavítají na hřbitovy a připomínají si své blízké. S tím se dostávají do popředí i profese spojené s pietními službami – květinářky, pracovníci pohřebních služeb či kameníci. Podle údajů portálu Platy.cz se jejich výdělky výrazně liší. Kameníci si měsíčně přijdou přibližně o 60 % více než květinářky, přesto se ani oni nedostanou nad celostátní průměr. Zatímco příjmy květinářek a pracovníků pohřebních služeb zůstávají znatelně pod ním, mzdy kameníků se k průměrné úrovni alespoň přibližují.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy