Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kdo může za drahé potraviny? Jen na cukru si řetězce a obchodníci loni „namastili kapsu“ půlmiliardou korun navíc

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Kdo může za drahé potraviny? Ve sporu zemědělců a obchodních řetězců se akademická půda staví na stranu zemědělců. Například jen na cukru si řetězce a obchodníci loni „namastili kapsu“ půlmiliardou korun navíc, vypočítává ekonom Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity (zde).

Rozdrobení zemědělci prý nemají zdaleka takovou tržní sílu jako koncentrované (oligopolní) řetězce, aby ovlivnili cenu. Jinak než oligopolním působením řetězců prý nelze vysvětlit dramatické zdražení nejen cukru, ale třeba také vajec.

Závěry České zemědělské univerzity tak stvrzují poznatek zveřejněný na stránkách České národní banky, že loni dramaticky stoupl podíl marží a zisků (třeba právě řetězců) na celkovém výkonu české ekonomiky (zde).

Podstatnou složkou rapidní inflace tak v Česku loni byla nebývale rozbujelá takzvaná maržová inflace (neboli inflace zisků firem), o níž hovoří například největší švýcarská banka UBS (viz zde).

Maržovou inflaci umožnily fabulativní narativy řetězců a dalších firem, že kvůli válce na Ukrajině a jejím dopadům je třeba zdražovat více, než bylo vzhledem k objektivnímu růstu nákladů nutné. Veřejnost, vystrašená z války, a to i politiky, v rámci svého strachu tolerovala řetězcům a firmám obecně vyšší marže, a tedy i vyšší zisky. Nechala se holit jako příslovečná ovečka.

Témata:  ekonomika,  ceny potravin,  cukr

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

6. října 2026 11:24

2. října 2026 14:32

Zemědělci dostanou na dotacích 75 procent předem. Výplata začne v říjnu

Zemědělci letos dostanou na přímých platbách vyšší zálohy než loni. Státní zemědělský intervenční fond začne s jejich zrychlenou výplatou podle ministerstva zemědělství od 6. října.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.