Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

dTest: Cukrové sirupy nejsou nutně zdravější než klasický krystal

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V poslední době se musí krystalový cukr i med potýkat s konkurencí různých více či méně obvyklých sladkých sirupů - datlového, javorového či agávového. Že se však nejedná o jednoznačně zdravější variantu slazení, varuje dTest společně s výživovou specialistkou Ing. Hanou Stříteckou ze sdružení Zdravá potravina.

dTest srovnal deset tekutých sladidel, které na trhu představují alternativu ke slazení krystalickým cukrem. Výběr zahrnoval med, javorový sirup, datlový sirup, melasu, sirob, rýžový sirup, kukuřičný sirup, agávový sirup a další. Ač se porovnávané výrobky liší surovinou, z níž se získávají, za jejich sladkou chutí stojí povětšinou tři základní látky – glukóza, fruktóza a sacharóza, v některých případech doplněné o maltózu. Fruktóza, byť se jedná o látku přirozeně se vyskytující v ovoci, patří mezi nejproblematičtější cukry a výživová specialistka Ing. Hana Střítecká používání sirupů postavených na vysokém obsahu fruktózy nedoporučuje: „Fruktóza se v játrech mění na tuk, který se bohužel neukládá jako podkožní, ale jako útrobní, tedy v oblasti takzvaného vnitřního břicha. Navíc na rozdíl od glukózy méně stimuluje centra v mozku zodpovědná za pocit nasycení a my tak sníme více jídla, než se dostaví pocit zasycení. V ovoci je spolu s fruktózou naštěstí i hodně vlákniny, která sytivost naopak zvyšuje, a také enzymy, které cukry štěpí.“

Jako zdravější náhrady cukru by spotřebitelé mohli volit datlový či javorový sirup nebo melasu kvůli přítomnosti vitamínů, minerálních látek a polyfenolů. „Nejlepší je naučit se nesladit. Je potřeba si uvědomit, že jakákoliv zdravější náhrada rafinovaného cukru je pořád jednoduchý cukr jen doplněný o nějaký ten vitamín nebo minerální látku,“ poznamenává Střítecká a dodává: „Lepší, než se snažit vymyslet náhradu, je přestat sladit všude tam, kde to není nezbytně nutné.“

Z porovnání vyšlo, že přestože cukrové sirupy můžou mít nižší glykemický index než cukr, obecně nejsou vhodné ani pro diabetiky. „Zcela nejnižší hodnoty glykemického indexu, kolem 20 až 30, má zahuštěná agávová šťáva. Její nevýhodou je však vyšší podíl fruktózy a nízký podíl dalších výživových látek,“ uvádí Hana Hoffmannová, šéfredaktorka dTestu,a dodává: „Zcela nevhodné jsou pro diabetiky rýžové a kukuřičné sirupy, jejichž glykemický index se uvádí okolo 90, ale i Golden Syrup populární především ve Velké Británii, jehož glykemický index je 63.“

Srovnání také poukázalo na výrobky, které se mohou na první pohled tvářit jako javorové sirupy, ale ve skutečnosti se jedná o jejich napodobeninu. „Sirup Natural Original Canadian Maple Taste Syrup značky Steeves Maples svým vzhledem připomíná javorový sirup, ale při bližším průzkumu obalu jsme zjistili, že deklaruje pouhá 2 % javorového sirupu, který tak slouží nejspíše jen k ochucení,“ varuje Hoffmannová a radí: „Spotřebiteli v identifikaci takových alternativ může pomoci obchodní název, který sice většinou krouží kolem Kanady či javoru, ale nikdy neobsahuje přímo sousloví ‚Maple Syrup‘.“

Témata:  dTest cukr med

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.