Proč cukr v Česku zdražuje nejvíc v EU? Protože plyn, a odpověď má i největší švýcarská banka

Nejméně cukr zdražoval v Maďarsku, o sedmnáct procent. To není úplná náhoda. Cukrovary v rámci své výrobní činnosti spotřebovávají velké množství plynu. Ten v Česku – přesněji tedy českým domácnostem – podle Eurostatu zdražil loni ve druhém pololetí rovněž nejvíce v EU, meziročně o 231 procent. V Maďarsku jen o zhruba 30 procent (zde). Zdražování domácnostem šlo ruku v ruce se zdražením plynu v průmyslu, i tom cukrovarnickém.

Roli ovšem hraje také to, že už začátkem loňského roku maďarská vláda ceny cukru zastropovala, v rámci svého boje s inflací.

Místo stovek milionů korun české cukrovary loni na podzim začaly za plyn nezřídka platit miliardy. Právě kvůli nejvýraznějšímu cenovému nárůst plynu v rámci zemí EU. Česko totiž od drahých energií ulevilo průmyslovým podnikům, včetně potravinářských, později a méně velkoryse než řada jiných zemí EU.

Navíc se v Česku výrazně rozmohla takzvaná zisková inflace. Tak největší švýcarská banka UBS označuje inflaci, která pramení z nárůstu marží a zisků firem na úkor zákazníků a spotřebitelů (zde). Firmy totiž „využívají narativy, jimiž spotřebitele přesvědčují, aby zaplatili více,“ uvádějí analytici UBS.

V Česku je od počátku ruské invaze na Ukrajinu zvláště silný narativ, tedy jakýsi „příběh zdůvodňující zdražování“, vycházející z dění právě na Ukrajině a souvisejícího růst cen třeba energií nebo i potravin. Například obchodní řetězce nebo potravináři jím mohou zdůvodňovat své zdražování ještě nad rámec objektivně navýšených nákladů, třeba těch v podobě dražšího plynu. Český zákazník takový narativ v uplynulých měsících zkrátka akceptoval ochotněji než jinde v EU, a nejen v případě plynu či cukru.   

Témata:  komentář,  cukr,  zemní plyn