Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČNB opět zvýšila úrokové sazby. Podraží hypotéky?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Na začátku srpna 2017 zvýšila Česká národní banka klíčovou dvoutýdenní repo sazbu z tzv. technické nuly na 0,25 %. Je zjevné (a trh to zcela jednoznačně čekal), že se s tímto prvním poměrně malým zvýšením nespokojila a přistoupila s tříměsíčním odstupem k dalšímu zvýšení této klíčové úrokové sazby. Většina analytiků zvýšení o 0,25 procentního bodu na 0,5 % očekávala, ale ani zvýšení o 0,5 procentního bodu by nebylo žádným zásadním překvapením. Informuje David Eim, místopředseda představenstva společnosti Gepard Finance.

Nejedná se o žádnou zásadní změnu na trhu a nebylo by tomu tak ani při zvýšení repo sazby o 0,5 procentního bodu. Stále jde víceméně o kosmetické změny, které ale samozřejmě vysílají jasný signál, že období historicky nejnižších úrokových sazeb skončilo. Na svých spořicích účtech klienti takovou změnu nepoznají a pokud ano, tak skutečně jen ve velmi malém rozsahu.

Klienti, kteří zvažují hypotéku ji zřejmě získají o něco dráž, než by to bylo možné před několika měsíci, ale rozhodně to není žádný významný důvod pro přehodnocení plánů spojených s pořízením nemovitosti či její plánovanou rekonstrukcí. Zvýšení sazby hypotečního úvěru ve výši 1 milion Kč na 30 let o 0,3 procentního bodu totiž znamená zvýšení ročních nákladů o necelé 3 000 Kč. Nikdo neplatí rád peníze navíc, ale v kontextu investice do nemovitosti, v kontextu úhrady 4% daně z nabytí nemovité věci, v kontextu dalších nákladů spojených s vlastnictvím nemovitosti jde o málo významnou změnu.

Témata:  Česká národní banka (ČNB) ekonomika hypotéky finance

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

22. ledna 2026 19:44

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy