Protimuslimská opatření tvrdě narazila? "Takhle to začíná," přišlo rázné varování

Otevřený rasismus

Na obhajobu právní přípustnosti takového registru Higbie uvedl uvěznění více než 11 tisíc Američanů japonského původu, k němuž došlo po útoku na Pearl Harbor v roce 1941, vysvětluje vlivný server.

"Jen říkám, že pro to existuje precedent," cituje New York Times Higbieho slova na adresu šokované moderátorky, která se podivila nad tím, že někdo může pro svou argumentaci používat odkaz na jednu z nejtemnější kapitol v amerických dějinách. Frázi "jen říkám" pak úvodník označuje za záludné, opotřebované dementi, které lidem umožňuje říct, co si skutečně myslí, aniž by za to nesli zodpovědnost.   

Precedentem, který Higbie zmínil, je vládní příkaz 9066 vydaný prezidentem Franklinem Rooseveltem v únoru 1942, připomíná newyorský deník. Deklaruje, že se jednalo o otevřeně rasistický čin americké vlády zmítané válečnou hysterií, na jehož základě byli Američané, které nikdo nepodezíral z žádného zločinu, ba dokonce ani sympatií k nepřátelské vládě, odvlečeni ze svých komunit, domovů a pracovních míst a na tři roky zavřeni v táborech obehnaných ostnatými dráty.  

"Zákon o (občanských) právech byl sepsán právě proto, aby chránil jednotlivce proti podobným zásahům vládní moci," pokračuje úvodník s tím, že Nejvyšší soud přesto v roce 1944 potvrdil ústavnost nařízení.    

Soudce Hugo Black v případu lid versus Korematsu verdikt odůvodnil tím, že Američané japonského původu byli internováni kvůli tomu, že země se nachází ve válce s Japonskem, nikoliv kvůli rasové nesnášenlivosti, poukazuje New York Times. Dodává, že to ve skutečnosti nebyla pravda, jelikož sám Black o několik desetiletí později v jednom rozhovoru přiznal, že lidé měli oprávněný strach z Japonců, protože pro z pohledu lidí nejaponského původu "vypadají všichni stejně".

Nabitá zbraň

Dnes je přitom verdikt v případu Korematsu široce považován za jeden z nejostudnějších v dějinách americké justice, deklaruje vlivný server. Domnívá se, že nikdy nebyl revidován, jelikož se podobný problém od té doby nikdy znovu neobjevil.  

Podle newyorského deníku je nyní otázkou, jak moc to ovlivní dění v nadcházejících měsících a letech. Konsensus mezi právními experty dlouho zněl, že verdikt se "široce zdiskreditoval",  poukazuje úvodník a cituje knihu soudce Stephena Breyera z roku 2010: "Je těžké představit si, že by na něj jakýkoliv budoucí soud pozitivně odkazoval či na něm stavěl."

Přesto, mnoho věcí, které se ještě před dvěma týdny zdály jako nepředstavitelné, se nyní jeví ve zcela jiném světle, varuje New York Times. Podotýká, že Trumpova výzva k registraci muslimů je již na cestě k realizaci.  

Známý bojovník proti přistěhovalcům a přední poradce Trumpa, kansaský státní tajemník Kris Kobach, například minulý pátek v rozhovoru pro server Reuters prohlásil, že budoucí prezident zvažuje obnovení celostátního registru přistěhovalců ze zemí, kde aktivně působí teroristické skupiny, připomíná vlivný deník. Vysvětluje, že tento registr se objevil po útocích z 11. září a dostal se pod palbu kritiky za diskriminační a rasové selektování, přičemž v roce 2011 byl v zásadě zrušen.   

"(Nejvyšší soud) jednou pro vždy posvětil princip rasové diskriminace v trestněprávní proceduře a přesidlování amerických občanů. Tento princip tady leží asi jako nabitá zbraň, připravená k dispozici jakémukoliv úřadu, který předloží věrohodné ospravedlnění pro její akutní použití," cituje New York Times kritiku soudce Roberta Jacksona na adresu verdiktu v případu Korematsu.

Tato pomyslná zbraň je podle prestižního serveru nabitá i v roce 2016. Komentáře osob, jako je Carl Higbie, pak mohou naznačovat, že ti, kdo se nyní dostali v USA k moci, mohou mít chuť si z ní vystřelit, varuje závěrem úvodník.       

Témata:  Muslimové,  USA