Řež u Jílkové: Jsou uprchlíci lepší pracovníci než Češi?

Senátor za ODS Jaroslav Zeman je k zaměstnávání uprchlíků skeptický. „Přichází statisíce lidí z Afghánistánu, Iráku, Sýrie i Afriky. Nemají doklady, mají pochybné vzdělání, pochybuju, že mají potřebné technické vzdělání," uvedl politik s tím, že zaměstnávat uprchlíky je prostě nesmysl. Opačně to ale vidí šéf Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Hanák. „Já jsem žádné statisíce uprchlíků neviděl, nevím, kde vy ano. Asi spíte někde v Senátu. Řeč je o azylantech, kteří mají doklady a nutné vzdělání. Naše průzkumy ukazují, že můžeme v průmyslu přijmout asi 5 tisíc lidí," vyvracel senátorova slova Hanák. Některé statistiky pak mluví dokonce o 15 tisíc pracovních místech pro migranty.

„Já zaměstnávám 200 lidí, vy jste zaměstnanec..." začal Hanákovi oponovat Zeman. „Já jsem podnikatel, zaměstnávám 300 lidí. Nejprve si ověřte informace, než začnete něco říkat. Sám jsem byl na srbské hranici a s uprchlíky mluvil. Problém je, že do Česka nikdo nechce. Velkohubost kancléřky Merkelové žene všechny do Německa. Naslibovala jim zaměstnání pro všechny a volné byty. Nikdo jim ale neřekl, že práce na západě a byty v NDR," spustil šéf svazu průmyslu.

Uprchlíci nechtějí pracovat, lžou nám

Dispečer ostrahy z Prahy Ladislav Kašuka se ale domnívá, že je naivní myslet si, že tito příchozí lidé budou chtít opravdu pracovat. „Jdou do Německa, protože tam chtějí vysát sociální systém," uvedl. „Nesmysl," spustil na něj Hanák. „Nechtějí pracovat, jen lžou. Mají to v Koránu i právu šaria, že mají povinnost lhát bezvěrcům," trval na svém Kašuka.

Hanák v této souvislosti uvedl, že Česko jako takové vymírá. „Ať se vám to líbí nebo ne, v řádu několika desítek let budeme potřebovat až 600 tisíc pracovníků ze zahraničí. I my bychom byli radši, kdyby šlo o Ukrajince, Bulhary nebo Evropany," vysvětloval. „My bychom také nejraději zaměstnali Čechy," potvrdil šéf personální agentury Tomáš Surka.

To čekáte, že přijdou s potřebným vzděláním?

Zaměstnavatelé se ale shodují na tom, že některé pozice prostě Češi vykonávat nechtějí. „Potřebujeme lidi, kteří chtějí pracovat. Potřebujeme dělníky na manuální práci s textiliemi," vysvětloval zaměstnavatel Jan Heřmanský ze Svitav. Zájem prý má o jakékoliv pracovníky, Češi podle něj ale nejsou ochotní se třeba za prací stěhovat, což je občas problém.

Lepším způsobem, jak tato místa zaplnit, jsou podle šéfa Česko-vietnamské společnosti Marcela Wintera zaměstnanecké karty, které by umožnily zaměstnávání pracovníků ze třetích zemí. Pracovníci se tímto způsobem dají hledat po celém světě. Bývalý ministr školství Ivan Pilip podle něj naprosto zruinoval české střední odborné školství. „Nedělejme si iluze, že přijdou svářeči nebo obsluha CNC strojů," snažil se navrátit diskutující do reality Winter.

Místopředsedu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Víta Samka zajímalo jediné. „Proč tedy tato místa nenabídnete českým pracovníkům?" ptal se. Přítomní zaměstnavatelé mu svorně odpověděli, že volná místa inzerují několik měsíců i let třeba na úřadech práce, nikoho ale nezajímají. „Vypsali jsme místo, kde doslova stačilo mít ruce a nohy. Přišlo 200 životopisů, z nich asi 120 lidí potvrdilo účast na pohovoru, dostavilo se 70, nástup potvrdilo 30, skutečně přišlo v první den 18 lidí. A polovina z nich odpadla během několika dní," popisuje nábor sil v praxi personalista Surka.

Málo platíte, lidé za almužnu pracovat nebudou

„Lidi nechtějí makat, protože jste lakotní. U nás dáváte třetinovou mzdu oproti Německu. Výrobek vyrobený tady a v Německu stojí srovnatelně, ale platy máme menší," obvinoval zaměstnavatele pracovník ostrahy Kašuka. „Nic nevíte. Řidiči u nás mají 20 tisíc a k tomu 30 tisíc diety. To je 50 tisíc. V životě jsi nepodnikal, sedíš v kanclu a hlídáš panelák," pustil se do něj Hanák tak ostře, že z vykání přešel na chvíli do tykání. „Já zaměstnával lidi," oponoval mu Kašuka. „Minulý čas, to o něčem svědčí," rýpnul si Hanák.

Podle Surky z personální agentury je reálná nezaměstnanost v Česku téměř nulové, protože většina ze 450 tisíc nezaměstnaných prostě pracovat nechce, mezi nimi jsou pak výjimky jako zdravotně postižení a další. „Jsem měsíc nezaměstnaná, dostudovala jsem bakaláře. Je mi 27 let, nemůžu si dovolit neplacenou stáž. Odpovím třeba na 30 inzerátů, třetina mi napíše, že jsem překvalifikovaná, třetina, že jsem málo kvalifikovaná a třetina neodepíše vůbec. Je to těžké," popisovala útrapy s hledáním práce divačka Kopečková. Hanák jí nabídl, aby napsala Andreji Babišovi, který hledá lidi kvůli kontrole EET, personalista Surka jí také nabídl okamžitě pomoc s tím, že zítra může pracovat.

Zaměstanci nás vydírají

Podle zaměstnavatele Heřmanského si často chodí lidé z úřadu práce jen pro razítka, že k zaměstnavateli vůbec došli. „A proč jim je dáváte?" zajímalo moderátorku Michaelu Jílkovou a další. „Když jim je nedáme, vyhrožují nám. Když nedáme razítko, oni nastoupí, druhý den pak odejdou na neschopenku. Teď po nás politici ještě chtějí, abychom platili nemocenskou už od prvního dne," vysvětloval Surka. „Mám i opačný příklad, kdy jsou zaměstnanci špehováni, jestli jsou opravdu doma," oponoval odborář Samek. „Šmírování? My máme kontrolní povinnost," vysvětloval Hanák, že kontrola pacienta, jestli se opravdu zdržuje doma, je běžná věc.

„Všechno je to o platech. Pokud je mzda stejná jako podpora, lidi si spočítají, že se jim nevyplatí pracovat. Nejsou jako Bulhaři, kteří pracují za málo peněz a spí na ubytovnách. Češi chtějí rodinu, určitou životní úroveň," vysvětloval Kašuka. Boom takového zaměstnávání cizinců podle Wintera přišel v letech 2006 až 2009, kdy české agentury ve spojení s různými mafiány vozili do Česka pracovníky z Vietnamu. Ti jim nabídli 13 tisíc, neřekli, jestli čistého nebo hrubého. „Nakonec dostali čistého 9200, z toho jim strhli za ubytování v pokoji s dalšími pěti lidmi 6 tisíc. A na měsíc jim zbyly 3 tisíce," popisoval Winter.

Už dnes u nás pracuje čtvrt milionu cizinců

„Už dnes u nás pracuje 250 tisíc cizinců, většina z nich jsou Slováci, Ukrajinci nebo Vietnamci. Já sám zaměstnávám černocha Emanuela z Angoly jako dispečera. Umí čtyři jazyky a je to můj nejlepší pracovník," přiznal Hanák. Podle Heřmanského mají zahraniční pracovníci snahu si vydělat, protože posílají hodně peněz domů rodině. Proto se snaží a nejsou s nimi problémy. „Poslal jsem včera dokonce našeho personalistu do Mongolska. Máme vybrané lidi na Ukrajině, v Mongolsku, dokonce v Nepálu. Jenže vázne práce velvyslanectví a vyřizování dokumentů," tvrdí Heřmanský.

Zkušenosti s tím, že dlouhodobě nezaměstnaní Češi nechtějí pracovat, měl i další divák ve studiu. „Rozjel jsem program zaměřený na dlouhodobě nezaměstnané. Vybíral jsem ty, co byli na úřadu práce nejdéle. Nemuseli mít kvalifikaci ani nic jiného, jen museli přijít. Poslouchal jsem různé výmluvy jako: mám pomalé pracovní tempo, jsem opravdu nemocný, když šlo o práci u řeky, takže neumí plavat a nemůže být na sluníčku. Jiní mi říkali: víš, kolik mi zbude z platu, když zaplatím exekuci?" vysvětloval divák Kohout. I proto by sociální podporu zajišťoval prostřednictvím práce. Jenže v tom případě by podle odboráře Samka šlo o nucenou práci a tu nepřipouští mezinárodní dohody.

Stratat se musí také stát

„Vy jste tady mluvili o tom, že dáváte plat 18 tisíc. Ale neřekli jste, kolik hodin na to musí člověk pracovat. Já taky měl 18 tisíc, ale pracoval jsem v obchodě 500 hodin měsíčně. Od šesti do desíti každý den," rozčiloval se divák.

Podle Samka za problémy částečně také může zničené střední odborné školství a nízké platy. „Mluvilo se o tom, že asi 3 procenta lidí nechtějí pracovat, což jsou řádově desítky tisíc, dnes je to už 450 tisíc. Tímto tempem brzy nebude chtít pracovat milion Čechů," rýpnul si odborář. Podle Hanáka ale zaměstnavatelé musí svoje zaměstnance vzdělávat, neustále inovovat, aby byly firmy konkurenceschopné. To potvrzovali i další zaměstnavatelé, kteří dodávali, že toho mají na bedrech hodně, protože třeba zakládají i školící centra. Právě otázka školství by ale měla spíše ležet na státě.

Témata:  Michaela Jílková,  Máte slovo,  uprchlíci