Česko na ukrajinských uprchlících nakonec vydělá miliardy. Už v příštím roce bude celkový ekonomický přínos ukrajinských uprchlíků v Česku vyšší než celkové náklady na ně, včetně všech sociálních dávek a financí na nouzové ubytování od začátku invaze.
Humanitární dávka představuje pomoc s úhradou základních životních potřeb proválečné uprchlíky. Má jasně stanovené podmínky čerpání a maximální výši.Pro nárok na tuto formu pomoci Úřad práce ČR posuzuje veškeré příjmy žadatelei jeho majetkové poměry. Aktuálně u nás navíc legálně pracuje více než 122 tisícosob s dočasnou ochranou. Celkově pak uprchlíci do státního rozpočtu již odpodzimu loňského roku více peněz odvádějí, než z něj dostávají.
V rámci úpravy zákona „Lex Ukrajina VII“ vláda schválila návrh na navýšení humanitární dávky pro ukrajinské uprchlíky se zdravotním postižením. Od 1. ledna 2025 tak podle návrhu v novele bude humanitární dávka navýšena u zdravotně postižených dětí o 6 600 Kč a u dospělých osob o 4 400 Kč. V poslední době se současně výrazně zlepšila bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu, pokud jde o uprchlíky z Ukrajiny. V prvním kvartálu letošního roku příjmy dosáhly 6,4 miliardy
Česko od ledna svůj systém dávek uprchlíkům z Ukrajiny neotevře. Ministerstvo práce původní záměr přehodnotilo. Důvodem je možný dopad na úřady práce i na výdaje. Dál se bude poskytovat humanitární dávka, a to podle uprchlíkova příjmu a zranitelnosti. ČTK to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podpora uprchlíků se má od července upravit. Peníze od státu budou dostávat jen uprchlické domácnosti, které budou mít nižší příjem než životní minimum a stanovené náklady na bydlení.
V Česku teď pracuje 101.600 uprchlíků z Ukrajiny. Od začátku ruské invaze si uplatnění na českém trhu práce našlo 262.600 lidí s vízem k ochraně. Na dotaz ČTK to odpověděl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj devět z deseti pracujících příchozích platí odvody, před rokem to nebylo ani pět z deseti. Z údajů ministerstva vnitra vyplývá, že na začátku druhého čtvrtletí pobývalo v ČR asi 221.500 uprchlíků v produktivním věku. Dvě třetiny z nich tvořily ženy.
Komentář Lukáše Kovandy: Celkové výdaje na ukrajinskou uprchlickou krizi od začátku ruské agrese loni v únoru do konce letošního března činily 33,5 miliardy korun. Ze státního rozpočtu šlo 23,4 miliardy korun. Údaje dnes zveřejnilo ministerstvo financí.
Ministerstvo práce má do poloviny ledna navrhnout, jak by měly od dubna vypadat dávky pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. Má připravit revizi systému podpory. Uložila mu to vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Asistenční centra pro příchozí budou podle něj kraje provozovat do konce března, pak od nich provozování převezme stát.
Výrazný vliv na polskou ekonomiku měl podle deníku Gazeta Wyborcza příchod milionů lidí, kteří od konce února kvůli ruské agresi uprchli z Ukrajiny. Do Polska od ruského vpádu přicestovalo již více než 4,2 milionu lidí ze sousední země, uvádí polská pohraniční stráž. Zpět na Ukrajinu mezitím odjelo přes 2,24 milionu osob.
Lidé, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě zdarma ubytují uprchlíky, budou moci získat příspěvek 3000 korun na osobu na měsíc na pokrytí nákladů. Na domácnost stát poskytne nejvýš 12.000 korun. Podpora se začne vyplácet po 11. dubnu, a to zpětně i za březen.
Komentář Lukáše Kovandy: Vláda dnes projedná příspěvek lidem v ČR na ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Příspěvky by podle návrhu příslušného opatření měly být vypláceny zhruba od poloviny dubna, a to za období už od začátku března. Zatím má platit, že jejich vyplácení skončí ke konci června.
Prezident Miloš Zeman podepsal trojici zákonů, které mají v Česku usnadnit pobyt uprchlíkům z Ukrajiny v důsledku ruské invaze. ČTK to dnes oznámil prezidentův mluvčí. Zeman podepsal zákony ve stejný den, kdy je ve zrychleném řízení schválil Senát. Opatření tak nabudou účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů zřejmě ještě tento týden.
Lidé, kteří u sebe doma či ve svých bytech ubytují uprchlíky, by mohli dostávat na ubytovanou osobu solidární příspěvek 3000 korun měsíčně. Nejvýš by ale stát na domácnost poskytoval 9000 korun měsíčně. Návrh podpory pro soukromé ubytovatele představil dnes po jednání vlády vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Vláda podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) schválila příspěvek na dočasné nouzové přístřeší 200 korun za osobu a noc bez ohledu na to, zda se bude jednat o dospělého nebo dítě. V jiných ubytovacích zařízeních bude dotace státu činit 250 korun. Ministři počítají s tím, že částku ještě navýší kraje. Dvěma třetinami by se na příspěvku pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny podílel stát, třetinou kraje. Rakušan to dnes řekl na tiskové konferenci po jednání vlády.
Přes 170.000 lidí zasažených ruskou invazí na Ukrajině již dostalo v Česku speciální víza. V úterý jich vnitro udělilo téměř 10.000. Na cizinecké policii a v asistenčních centrech se zaregistrovalo více než 94.500 uprchlíků, v úterý jich přibylo zhruba 4300. Děti do 15 let svůj pobyt ohlašovat nemusí.
Jihomoravský kraj končí s ubytováním ukrajinských uprchlíků v hotelích a začne je přesouvat do tělocvičen po celém kraji a na provizorní lůžka v pavilonu B brněnského výstaviště, kde je od minulého týdne asistenční centrum. Přechází tak na zajištění nouzového ubytování. Stát dává krajům 180 korun na osobu a den a kraj nemá peníze na to, aby za uprchlíky platil pobyt v hotelích. Uprchlíci si budou muset také zajistit sami stravu, dosud mají v hotelích plnou penzi. Proto kraj začal jednat s humanitárními organizacemi, zda by v tělocvičnách dokázaly zajistit dostatek základních potravin, řekl dnes novinářům hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
České dezinformační servery zveřejnily přelomovou zprávu. Tvrdí, že v Itálii propukla epidemie eboly, kterou do země zřejmě přinesli migranti z afrických zemí. Tyto stránky také varují občany střední Evropy, aby do země necestovali a z Itálie nic neobjednávali. Ve skutečnosti ale jde o smyšlenou zprávu, Itálie totiž eviduje pouze jediný případ eboly u lékaře, který se nakazil už před dvěma lety.
Evropané si velmi často spojují tváře lidí s černou pletí s negativními myšlenkami. Ukázal to průzkum vědců z Harvardovy univerzity, ze kterého cituje server The Conversation. Nejhůře z tohoto průzkumu vychází Češi.
Někdejší ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování Jaroslav Štefec vstoupil do politiky, založil vlastní stranu s názvem Bezpečnost Odpovědnost Solidarita (BOS). Jak napovídá název, vsadil především na bezpečnostní otázky, v plánu má především posílení bezpečnosti České republiky. Podle něj se totiž v zemi pohybují velké skupiny migrantů, o kterých nikdo nemá žádné informace.
Německý správní soud v Münsteru řeší skutečně neobvyklý případ. Rodina z Ukrajiny se vydávala za syrské uprchlíky, aby získala uprchlický status a azyl v Německu, píše deník Die Welt.
Lidé, kteří do České republiky utekli v 90. letech minulého století kvůli válce v Jugoslávii, se dostávají do důchodového věku. Se získáním penze ale mohou mít problém.
Finanční pobídka, odměna za dobré chování, dar, úplatek. Ať už tomu budeme říkat jakkoliv, platby migrantům s cílem povzbudit je k dobrovolnému návratu do jejich země původu jsou nyní klíčem k migrační politice Evropy. Jsou také velkým problémem, výše finanční pobídky v zemích Evropské unie se totiž značně liší.
Holandský migrační expert a profesor Ruud Koopmans varuje, že na celém světě existuje asi 50 milionů muslimů, kteří jsou ochotni akceptovat násilí a podporovat ty, kteří provádějí teroristické útoky na obranu svého náboženství.
V roce 2013 si německá kancléřka Angela Merkelová zlomila kyčel při lyžování ve švýcarském Svatém Mořici a lékaři jí nařídili odpočinek, připomíná politolog Matt Qvortrup v komentáři pro server Los Angeles Times. Profesor z Coventry University podotýká, že nudící se politička tehdy sáhla po patnáctisetstránkové knize "Transformace světa" od německého historika Jürgena Osterhammela, která ukazuje, že nejúspěšnější ekonomiky 19. století hájily otevřený trh a liberální imigrační zákony, přičemž taková politika urychlila technologický pokrok.
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
