Zůstat, nebo odejít z EU? Co si přejí Češi?

Ještě před několika lety byla s členstvím v unii spokojena jen asi třetina obyvatel Česka a loni činil podíl spokojených lidí 45 procent. V aktuálním průzkumu spokojenost s členstvím uvádí 56 procent dotázaných, což je nejvíce od doby před propuknutím ekonomické krize. Podobný podíl Čechů také odmítá vystoupení z EU. Unie podle sedmi procent lidí funguje a není třeba ji reformovat a podle dalších 54 procent lidí jsou sice potřeba změny ve fungování EU, ale Česko by v unii mělo zůstat.

Pro okamžitý odchod z EU se v průzkumu vyjádřilo pouze 11 procent Čechů a dalších 27 procent by bylo pro odchod, pokud se EU nezmění. "Rezervovaný postoj k EU plyne hlavně z pocitu, že řeší banality, které si může každý stát vyřešit sám, místo toho, aby se soustředila na globální problémy, kterým se ubráníme jenom společně," sdělil ředitel agentury Behavio Jiří Boudal. "Respondenti si například přejí, aby byla společná obrana hranice EU. Ale zároveň neví, že existuje agentura Frontex, která má společnou ochranu vnější hranice na starosti," uvedl analytik Europea Vít Havelka.

Obecně podle něj řada dotázaných neví, jak EU funguje. Třeba skoro dvě třetiny lidí neví, že Česko zastupují ministři a premiér v Radě EU či Evropské radě. Zhruba dvě pětiny lidí také neví, že má Česko v klíčových otázkách právo veta, že tuzemské úřady rozhodují o příjemcích evropských dotací nebo že Česko dostává od EU více peněz, než do rozpočtu EU odvádí.

Postoj k celé Evropě je u Čechů velmi dobrý, a to i u kritiků EU. Naprostá většina obyvatel Česka, přes 70 procent, je podle průzkumu hrdá na to, že jsou Evropany. I dvě třetiny odpůrců EU považují spolupráci s ostatními evropskými zeměmi za důležitou a téměř třetina z nich by stála o takovou spolupráci i za cenu občasných ústupků jiným státům.

"Čech versus Evropan je falešné dilema. Ve skutečnosti lidé, kteří jsou nejvíc hrdí na Česko, jsou zároveň nejvíce hrdí na Evropskou unii. Kritika k EU pramení podle dat především z nespokojenosti s polistopadovým vývojem a nedůvěrou v české politiky. Čím naštvanější jsme na všechno politické, tím méně chceme slyšet o přínosu EU," sdělil analytik STEM Nikola Hořejš.

Prioritami spolupráce v EU by podle dotázaných měly být hlavně bezpečnost a lepší kvalita života, tedy třeba kvalitní potraviny a čisté životní prostředí. "Když jsme respondentům nabídli různé možnosti spolupráce a integrace do budoucna, začali být celkově pozitivnější k EU a spolupráci. Dokonce volili více integraci než nyní. Podmínkou bylo ale, že je to spolupráce, kde se nad nás nikdo nepovyšuje," doplnil Boudal.

Průzkum prováděly Behavio Labs a STEM ve spolupráci s institutem Europeum do prosince 2018 do letošního února. Zúčastnilo se ho zhruba 1000 lidí. Studie podle jejích autorů nebyla financována žádnými stranami či vládními institucemi.

Témata:  EU,  lidé,  průzkumy,  Česko