Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.
Berlín uvádí, že je připraven diskutovat o nových modelech partnerství s Kanadou, samotný pojem „přidružený člen“ by se však podle něj měl znovu zvážit. To je poměrně silný signál, protože takový institut dnes v evropských smlouvách vůbec neexistuje. Podle listu Financial Times navíc němečtí představitelé nebyli iniciativou šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové příliš nadšeni.
Za německou zdrženlivostí může být vedle právních důvodů také velmi praktický ekonomický kalkul. Spojené státy jsou pro německý průmysl mimořádně důležitým trhem a obzvlášť citlivý je automobilový sektor. Německé automobilky přitom už nyní čelí tlaku čínské konkurence, slabší evropské poptávce a vysokým nákladům. Dalšímu obchodnímu konfliktu s Washingtonem by se tedy Berlín chtěl vyhnout.
Tato obava není hypotetická. I některé další evropské vlády jsou k hlubšímu svazku s Kanadou zdrženlivé právě proto, že nechtějí vyprovokovat amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten navíc nyní Bruselu otevřeně pohrozil dalšími obchodními opatřeními, včetně nových cel, ba zastavení obchodu s celou řadou věcí, pokud by sbližování Kanady s EU vnímal jako krok namířený proti Spojeným státům.
Pro Německo by případná americká cla představovala větší problém než pro většinu členských států EU. Jeho ekonomika je výrazně exportně orientovaná a automobilky BMW, Mercedes-Benz či Volkswagen mají na americkém trhu rozsáhlé obchodní i výrobní zájmy. Přestože část produkce vzniká přímo v USA, vyšší cla by narušila přeshraniční dodavatelské řetězce a dopadla i na evropské subdodavatele, včetně českých.
Není proto vyloučeno, že právě Berlín bude patřit mezi země, které budou chtít původní návrh zásadně změkčit. Nemusí přitom dojít k otevřenému vetu. Pravděpodobnější je tlak na to, aby se místo politicky výbušného označení „přidružené členství“ uzavřela série užších sektorových dohod s Kanadou.
To by umožnilo dosáhnout velké části ekonomických a strategických cílů, aniž by EU vytvářela nový status, který může být ve Washingtonu interpretován jako budování hospodářského bloku proti USA.
Připomeňme, že Německo bylo zdrženlivé už k ratifikaci obchodní dohody CETA mezi EU a Kanadou. Zatímco třeba Česko ji ratifikovalo už v listopadu 2017, Berlín otálel až do srpna 2023. Na druhou stranu například Francie či Itálie CETA dodnes neratifikovaly vůbec.
Témata: Německo, Kanada, EU, Donald Trump
Související
24. června 2026 12:15
22. dubna 2025 11:33
18. února 2025 12:41
29. září 2024 17:05
12. září 2024 21:06
12. září 2024 4:30
