Opoziční občanští demokraté navrhli odložit zrušení karenční lhůty do doby, než začnou fungovat nové elektronické neschopenky. Náhrady i za první tři dny nemoci se mají podle schváleného zákona znovu začít proplácet od července, projekt e-neschopenek by se měl spustit od ledna 2020. S pozměňovacím návrhem na odklad dnes přišel poslanec ODS Jan Bauer. Podle něj vláda a ministerstvo práce selhaly, když nebyly schopné včas systém elektronických neschopenek připravit.
Bauer chce pozměňovací návrh vložit do projednávané novely zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, kterou dnes Sněmovna projednala ve druhém čtení Návrh na odsunutí účinnosti zrušení karenční doby podal ve třech variantách. První počítá s odkladem na rok 2020, druhá na rok 2021 a třetí váže účinnost na úpravu elektronické neschopenky. Poslanci o jeho návrhu rozhodnout při závěrečném schvalování novely.
Elektronické neschopenky měly podle zákona začít fungovat od letoška. Před rokem ministryně práce první vlády Andreje Babiše (ANO) Jaroslava Němcová (ANO) ale uvedla, že se projekt nedá stihnout. Navrhla ho ze zákona vyškrtnout a vytvořit novou úpravu, podle níž by nový elektronický model fungoval od roku 2021. Tehdejší Babišův kabinet s tím souhlasil a poslal předlohu loni v červnu do Sněmovny. Dosud prošla jen úvodním projednáváním a v pátek by mohlo být její druhé čtení. Vláda před týdnem rozhodla, že by ministerstvo práce mělo normu o zrušení projektu elektronických neschopenek z jednání stáhnout.
ČSSD už loni totiž v dolní komoře dostala do novely o lékařské posudkové službě "přílepek", který spuštění nových e-neschopenek z ledna 2021 přesunul na leden 2020. Půlrok od zrušení karenční doby do odstartování nového projektu má podle plánu vlády překlenout povinné používání nynějších dobrovolných elektronických hlášení o pracovní neschopnosti. Další novela tak má lékařům nařídit, aby od července do konce roku povinně posílali část tiskopisů o nemocenské sociální správě elektronicky. Současně by je ale měli zaslat i poštou. Zaměstnavatel by úřad o informace o pracovní neschopnosti svého zaměstnance požádal, dostat by je měl do osmi dní. Lékaři či Hospodářská komora se postavili proti.
Zavedením elektronických neschopenek zaměstnavatelé podmiňovali svůj souhlas se zrušením karenční doby. Chtěli díky nim mít lepší kontrolu nad nemocnými zaměstnanci. Obávali se zvýšení nemocnosti a zneužívání. Šéf sněmovního podvýboru pro informační systémy Lukáš Kolářík (Piráti) začátkem února uvedl, že povinné zavedení nynějšího dobrovolného modelu není ale od července reálné, protože se novela nestihne včas schválit.
Témata: ODS, karenční doba, e-neschopenka, nemocenská
Související
31. října 2024 6:49
12. listopadu 2020 11:48
21. října 2020 20:09
9. října 2020 13:46
30. července 2020 16:16
5. května 2020 15:11
