Více než desetinu zaměstnanosti v Česku tvoří lidé s cizím státním občanstvím. Mezi zaměstnanci jich nejvíce pracuje ve zpracovatelském průmyslu, často mají zaměstnání prostřednictvím agentur práce. Polští občané se mimoto hojně uplatňují v těžbě a dobývání, rumunští v informačních a komunikačních činnostech, bulharští v dopravě a ukrajinští v zemědělství, obchodě a ve zdravotní a sociální péči.
Za více práce více peněz. Ale ekonomický růst by rozhodně neměl být důvodem pro snížení objemu práce. Nové technologie by měly přinést především zvýšení efektivity, bezpečnosti na pracovišti a snížení fyzické námahy, nikoliv ale snížení objemu práce. Jen 23 % populace je pro zkrácení pracovní doby na 37,5 hodiny týdně. Agentura Ipsos připravila pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) anketu mezi zaměstnanci.
Česká ekonomika bude v roce 2019 růst tempem 2,2 %. Kvůli pokračujícímu nedostatku lidí na trhu práce pak dál porostou mzdy (+ 6,5 %), a to stále rychleji než produktivita práce. Inflace se bude držet nad dvěma procenty a měnová politika centrální banky by měla být méně agresivní než loni. Vyplývá to z výhledu české ekonomiky v roce 2019, který sestavil tým ekonomů Deloitte.
Největší překážku v zaměstnávání a ve zlepšení situace chudých lidí v Česku představuje předlužení. Jsou o tom přesvědčeni odborníci na sociální problematiku. O rostoucím množství exekucí mluví jako o pandemii a považují je za jeden z nevážnějších společenských a ekonomických problémů současného Česka, který v některých územích brzdí rozvoj.
Za většinu zaměstnanců vyřídí všechny roční daňové záležitosti mzdová účetní. V některých případech však i oni musejí za rok 2018 podat daňové přiznání a nemohou jen požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně. O jaké případy se jedná?
Mrazivé počasí je nepříjemné nejen pro lidi, kteří pracují venku, chladno je ale i zaměstnancům v nedostatečně vytápěných kancelářích. Na zimu na pracovišti si podle průzkumu společnosti Preventado, která se zabývá ergonomií a ochranou zdraví při práci, stěžuje každý třetí pracující Čech. Na 42 procent jich navíc nemá možnost teplotu v práci regulovat. Česko nyní opět zasáhly mrazy, podle předpovědi by se teploty pod nulou měly držet i v dalších týdnech.
Jak je to s nevyčerpanou dovolenou ke konci roku? Převádí se do nového roku, propadá nebo se proplácí?
Zatímco mzdové náklady v České republice rostou podle Eurostatu šestým nejrychlejším tempem ze zemí EU, tuzemská produktivita práce oproti evropskému průměru pokulhává. Z nejnovějšího průzkumu společnosti myTimi mezi 703 zaměstnanci navíc vyplývá, že téměř každý z nich řeší osobní záležitosti v práci, téměř polovina tak činí pravidelně. Podle odborníků tím zhoršují svoji pozornost a produktivitu. Průměrně pracovníci ztratí až 1 pracovní den měsíčně. V předvánočním období lidé v práci řeší především dárky. Kvůli nedostatku času a snížené produktivitě firmy ročně přicházejí o miliony korun, zejména v oblasti IT a v administrativě.
Atraktivní nabídka zaměstnaneckých benefitů je při výběru zaměstnání pro Čechy čím dál tím důležitější. Platové podmínky již zdaleka nejsou pro zaměstnance jediným rozhodujícím faktorem.
Ministerstvo práce a sociálních věcí podporuje plošné zavedení 5 týdnů dovolené. Prodloužení základní výměry dovolené by umožnilo odstranit nerovnosti mezi některými skupinami zaměstnanců a umožnilo by jim lépe vybalancovat pracovní a osobní život. V neposlední řadě pak podle OECD patří ČR mezi země s nejdelší pracovní dobou vůbec.
Pokud chcete odejít z práce, nebo vás propouštějí, máte jako zaměstnanec určitá práva, ale i povinnosti. Poradíme, jak vše zvládnout bez stresu.
Zejména kvůli dopadům na menší a střední podnikatele vláda ANO a ČSSD zřejmě odmítne návrh poslanců KSČM na prodloužení základní výměry dovolené pro zaměstnance z nejméně čtyř na pět týdnů. Kabinet poukáže na pondělní schůzi podle předběžného stanoviska pro zákonodárce na to, že podle Hospodářské komory by náklady zaměstnavatelů vzrostly zhruba o 28 miliard korun.
Na trhu práce dnes stále nejsou lidi, nezaměstnanost je na rekordně nízké úrovni a firmy již nevědí, kde volné pracovníky získat. Skupinou, která se nabízí a kolem které mnozí zaměstnavatelé obletují, jsou práceschopní senioři. Ti mohou ekonomice pomoci, musí však mít pro svou práci adekvátní podmínky. Senioři přitom nejvíce stojí o práci v administrativě, o dělnické profese, práci řidiče či skladníka, říkají údaje pracovního portálu Profesia.cz.
Počet míst ve státní správě se od počátku příštího roku sníží přibližně o 860. Obsazena je v současnosti zhruba jedna třetina z těchto míst. Na dnešním zasedání to v rámci tzv. systemizace pracovních míst schválila vláda, řekl novinářům náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký. Jde podle něj o největší redukci od doby, co platí zákon o státní službě.
Platební portál Paylab (v ČR zastoupený Platy.cz) analyzoval mzdy a rozšířenost finančních a nefinančních benefitů. V oblasti finančních benefitů jsou nejvíce zastoupené měsíční provize, u nefinančních benefitů se nabídka i preference liší podle pracovní pozice. Každopádně platí, že nejmenší nabídku benefitů dostávají pomocní zaměstnanci, kvalifikovaní dělníci a zaměstnanci v službách. Naopak nejvíce benefitů mají k dispozici lidé na manažerských pozicích.
O tom, že spokojenost zaměstnanců má vliv na jejich výkon i loajalitu, není pochyb – dokládají to i četné průzkumy. Mezi nejspokojenější zaměstnance se přitom často řadí pracovníci malých firem, kde panuje téměř rodinná atmosféra a kde mají jednotlivci možnost vyniknout. Svou roli pak hraje i to, jak vedení firem podporuje přátelského ducha týmu.
Krádeže pohonných hmot nejsou ničím výjimečným a nezřídka se takto chtějí obohatit zaměstnanci na úkor svého zaměstnavatele. Dříve si řidiče, který si odlévá palivo bokem pro svoji potřebu, nemusela firma všimnout měsíc i déle. Škoda se tak mohla vyšplhat i do statisíců korun. Díky automatickému importu transakčních údajů z tankovacích karet do systému určeného pro monitoring firemních vozů je ale dnes možné odhalit nesrovnalosti ve spotřebě pohonných hmot bez zbytečné prodlevy.
Průměrný zaměstnanec stráví na pracovních schůzkách celkem 187 hodin ročně, tedy 23 dní. Podle nejnovějšího evropské studie je však více než polovina těchto schůzek (56 %) neefektivní a neproduktivní. Zaměstnanci tak z pracovní doby každoročně ztratí téměř 13 pracovních dnů. 66 % lidí se navíc schůzkám snaží vyhnout - předstírají, že obdrželi špatné datum a čas či simulují nemoc.
Pracovníci v obchodních řetězcích, kteří podporují zachování zákona o volnu o státních svátcích, se začali označovat zelenými páskami s nápisem Neberte nám svátky. Natiskli je odboráři, zájem o ně mělo kolem 80.000 lidí, nejen členů odborů, řekla dnes na tiskové konferenci prezidentka Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb Renáta Burianová. O zákonu se v příštích dnech bude jednat ve Sněmovně. V ČR nesmějí být větší obchody otevřené na sedm státních svátků.
Zaměstnanci zřejmě budou dostávat od července příštího roku náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna dnes schválila po zhruba 3,5hodinové debatě hlavně hlasy poslanců ANO, ČSSD, KSČM a Pirátů předlohu sociální demokracie, která takzvanou karenční dobu ruší. Novela zákoníku práce, která přečkala návrh ODS na zamítnutí, nyní zamíří k posouzení senátorům.
V roce 2011 byli mladí lidé ve Velké Británii dotázáni na práci, jaké by se v budoucnu chtěli věnovat. Mezi nejambicióznější odpovědi patřily profese, jako je doktor/ka, veterinář/ka, hasič/ka, policista/ka, zdravotní sestra/bratr, učitel/ka nebo herec/čka. Jaká však byla realita po několika letech od vyplnění dotazníku?
Velkou změnu do fungování podniků, ale ve svých důsledcích i celé československé společnosti, přinesl pětidenní pracovní týden, zavedený do praxe oficiálně 29. září 1968. Tento den, uvedený v příslušné vyhlášce ministerstva práce, ovšem připadal na neděli, takže z volných sobot se lidé mohli těšit od prvního říjnového víkendu. A brzy si na ně zvykli, dvoudenní volno bylo příčinou (vedle úniku před normalizační realitou) například i rozmachu chataření a chalupaření.
Zvyšování věkového průměru se úzce dotýká i pracovního trhu. Zatímco v české populaci stoupl od začátku tisíciletí průměrný věk o necelého tři a čtvrt roku, u průmyslových firem hovoří odborníci až o 5 letech. Tento trend může společnostem přinést stabilitu pracovního týmu, zároveň ale i budoucí nevyhnutelné změny v jeho fungování a vedení. Firmy také budou muset řešit, jak kvůli nedostatku mladších pracovníků přenést své know-how na další generace.
10. září 2025 10:32
8. září 2025 11:28
4. září 2025 15:04
4. září 2025 11:08
3. září 2025 11:48
1. září 2025 17:43
1. září 2025 17:34
1. září 2025 17:24
28. srpna 2025 11:51
Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Rozhodování, odkud vyrazit na dovolenou, dnes už není jen otázkou termínu a destinace, ale čím dál víc také letiště, z něhož poletíte.
