I zaměstnanci musejí podávat daňové přiznání. O jaké případy se jedná?

Během roku nemohou zaměstnanci při výpočtu zálohové daně z příjmu uplatnit daňové odpočty nebo některé daňové slevy, které se uplatňují až za celý rok – například školkovné. Zaměstnanci, jichž se povinnost podat daňové přiznání netýká, požádají svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně, ve kterém uplatní všechny daňové odpočty a daňové slevy, na které mají nárok. „O roční zúčtování daně mohou posledního zaměstnavatele požádat i zaměstnanci, kteří pracovali během roku pro více zaměstnavatelů postupně za sebou a u všech podepsali prohlášení k dani,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Příjmy mimo zaměstnání nad limit

Za rok 2018 musejí daňové přiznání podat všichni zaměstnanci, kteří pobírají další zdanitelné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, z kapitálových příjmů, z pronájmu nebo z ostatních příjmů vyšší než 6 000 Kč za rok. Daňové přiznání tak musí podat i zaměstnanec pracující po celý rok 2018 za minimální mzdu, má-li k ní navíc roční příjem z pronájmu ve výši kupříkladu 10 000 Kč. K vyplnění daňového přiznání je potom potřeba si od všech zaměstnavatelů vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech.

„Mezi ostatní příjmy dle § 10 zákona o dani z příjmu patří například příjmy z prodeje nemovitosti, jestliže nejsou splněny podmínky pro daňové osvobození takového příjmu, nebo daňové odpočty příspěvků na životní pojištění uplatněné zaměstnancem v posledních 10 letech při předčasném ukončení smlouvy o životním pojištění“ upřesňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Dvě práce v jednom měsíci

Zaměstnanci mohou současně pracovat pro více zaměstnavatelů. Nejčastější formou přivýdělku pro druhého zaměstnavatele je práce na zkrácený úvazek, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Pokud byla v některém měsíci roku 2018 vykonávána práce pro dva zaměstnavatele současně a z obou příjmů byla odvedena zálohová daň z příjmu, vzniká povinnost podat daňové přiznání, a to bez ohledu na životní situaci. Z důvodu práce pro dva zaměstnavatele současně má v takovém případě povinnost podat daňové přiznání i student nebo důchodce. Při nízké hrubé měsíční odměně se však z pracovních dohod neodvádí daň zálohová, ale srážková.

„Při přivýdělku na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč a méně a dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou do 2 500 Kč tedy povinnost podat daňové přiznání nevzniká,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Povinnost platby solidární daně

Daňové přiznání musejí podat též všichni zaměstnanci, kteří mají za rok 2018 povinnost platit 7% solidární daň. Rozhodující je přitom dosažení ročního rozhodného příjmu nad 1 438 992 Kč. Solidární daň tudíž platí pouze daňoví poplatníci s vysokými příjmy. Zaměstnanci, kteří odvedli v některém měsíci roku 2018 solidární daň, ale roční rozhodný příjem mají nižší než uvedený limit, mohou svého zaměstnavatele standardně požádat o provedení ročního zúčtování daně.

Témata:  zaměstnanci,  zaměstnavatelé,  daně