Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čeští zaměstnavatelé jsou štědří. Jaké benefity jsou nejoblíbenější?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Platební portál Paylab (v ČR zastoupený Platy.cz) analyzoval mzdy a rozšířenost finančních a nefinančních benefitů. V oblasti finančních benefitů jsou nejvíce zastoupené měsíční provize, u nefinančních benefitů se nabídka i preference liší podle pracovní pozice. Každopádně platí, že nejmenší nabídku benefitů dostávají pomocní zaměstnanci, kvalifikovaní dělníci a zaměstnanci v službách. Naopak nejvíce benefitů mají k dispozici lidé na manažerských pozicích.

U příležitosti odborného veletrhu HR days zveřejnil portál Platy.cz výsledky průzkumu zaměřeného na benefity – jejich využití českými zaměstnavateli, nabídku u různých typů pozic, přání a preference českých zaměstnanců. V analýze byla zpracována data shromážděná za posledních 12 měsíců od více než 80 000 zaměstnanců z celé České republiky a zaměstnanecké průzkumy sesbírané v roce 2018 na portálu Platy.cz.

„Podíl těch, kteří od zaměstnavatele kromě platu dostávají i různé typy finančních i nefinančních benefitů, neustále narůstá,“ říká za Platy.cz Michal Novák. „A není divu – u mnoha lidí zajímavá a propracovaná nabídka benefitů rozhoduje o volbě zaměstnavatele. Proto je firmy využívají jako prostředek, jímž chtějí udržet stávající zaměstnance a zaujmout nové.“

Finanční benefity jsou nejoblíbenější

Nejoblíbenější jsou u většiny zaměstnanců finanční benefity. Ty představují především měsíční provize, finanční odměny vyplácené obvykle s koncem fiskálního roku a 13. platy.

Pokud zaměstnavatel poskytuje finanční benefity, běžní zaměstnanci si takto mohou přilepšit k ročnímu základnímu platu až o 22 %. U manažerských pozic dosahují finanční benefity až 33 % z celkového ročního příjmu.

Měsíční provize v České republice v současné době dostává 43 % zaměstnanců. Nejčastěji je dostávají kvalifikovaní pracovníci a zaměstnanci ve službách (48 %) nebo pomocní pracovníci (46 %); jedná se o přilepšení o 18 %, respektive o 16 % k jejich základnímu platu. Z pohledu výše měsíčních odměn vedou lidé na vysokých manažerských postech, kde tento bonus navyšuje základní plat o 23 %, což ve finančním vyjádření znamená 18 378 Kč. Průměrná výše měsíčních odměn obecně je 4 344 Kč.

Jednorázové finanční odměny vyplácené s koncem (fiskálního) roku dostává 28 % zaměstnanců. Jejich průměrná výše je 22 170 Kč. Nejvyšší jsou opět u top managementu, kde v průměru dosahují 232 % základního platu; je zde i největší podíl lidí, kteří takovýto benefit mají – 48 %. Nejnižší je podíl i výše odměny u pomocných zaměstnanců: tento bonus dostane jen 20 % z nich a k základnímu platu si polepší o 40 %.

Třinácté platy jsou nejméně frekventovanou formou ze tři jmenovaných typů. Dostává je 14 % českých zaměstnanců, a to v průměrné výši 19 028 Kč. „Pro zaměstnavatele je to náročnější finanční benefit, protože je závazný, často je součástí pracovní smlouvy, a je tedy nárokovatelnou složkou mzdy. Vyplácí se většinou už v listopadové výplatě v prosinci, případně v prosincové výplatě v lednu a zaměstnavatelé s touto položkou musí při tvorbě rozpočtů dopředu počítat,“ upřesňuje Michal Novák z Profesia.cz.

Největší podíl lidí, kteří dosáhnou na tento bonus (16 %), je tentokrát v nižším a středním managementu a mezi kvalifikovanými technickými pracovníky. Nejméně často dostávají třinácté platy administrativní pracovníci a kvalifikovaní zaměstnanci netechnického zaměření. Rozdíl ale není nijak propastný, třinácté platy dostává 11 % z nich.

Podíl lidí bez nefinančních benefitů klesá

Průzkum také ukázal, že klesá podíl lidí bez nefinančních benefitů, v letošním roce jich je podle průzkumu Paylab už jen 16 %. Mezi nejoblíbenější benefity patří v současné době dovolená navíc, flexibilní pracovní doba, možnost pracovat z domova, ale také sick days a vzdělávání.

Témata:  zaměstnavatelé zaměstnanci

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy