Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Měníte často práci? Fluktuantství vnímají lidé velmi negativně

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Možná to někoho překvapí - i třicet let existence českého kapitalismu od roku 1989 znamená nálepka „fluktuantství“ velmi negativní hodnocení. A to přesto, že při současném nedostatku volných lidí na trhu práce znamená ochota změnit zaměstnání šanci na výrazně lepší podmínky.

Podle průzkumu, který pro personální společnost Předvýběr.CZ na přelomu ledna uskutečnila agentura STEM/MARK, označení za fluktuanta vnímá 70 % populace spíše negativně a dalších jedenáct procent rozhodně negativně. Jako spíše pozitivní tuto nálepku označilo sedmnáct procent dotázaných, rozhodně pozitivní je častá změna práce jen pro jedno procento lidí.

Při jinak položené otázce je veřejnost smířlivější. S výrokem „označení fluktuant dneska už není negativní“ souhlasilo téměř 44 % respondentů.

Častá změna práce podle lidí nejčastěji vypovídá o dotyčném, že nemá úplně jasno, čeho chce dosáhnout (48 %), případně že „asi nic neumí, když si neudrží práci déle“ (24 %), podle 15 % dotázaných takového člověka zajímá jenom vlastní prospěch.

„S negativním vnímáním časté změny práce personalisté v Česku bojují dlouhodobě. Náš trh práce je málo pružný, známá je neochota stěhovat se za prací i schopnost lidí říct si o lepší ohodnocení,“ komentuje výsledky František Boudný, obchodní ředitel Předvýběru.CZ.

Mezi pozitivním pohledem na flexibilní zaměstnance převažuje pragmatické konstatování, že „život se mění, je třeba reagovat“ (27 %) či že dotyčný „je šikovný, umí si najít lepší podmínky“ (20 %). Šest procent respondentů se přiklání k tomu, že takový člověk „asi něco umí, zaměstnavatelé o něho mají zájem“.

„Správná“ doba ke změně práce je podle respondentů po sedmi letech a delší (31 %), rozpětí od tří do sedmi let považuje za dobré 45 % dotázaných. Pro dvanáct procent lidí je přijatelné změnit práci za 2-3 roky, dalších dvanáct procent souhlasí s tím, že „klidně i po roce nebo kratší době“.

Jenom 27 % Čechů někdy odešlo z práce během zkušební doby, ukázal průzkum, kterého se zúčastnilo 510 respondentů Českého národního panelu.

Témata:  práce zaměstnanci zaměstnavatelé

Související

Aktuálně se děje

17. dubna 2026 16:48

31. března 2026 9:46

24. března 2026 12:46

Energie opět zdražují: Jak se bránit růstu cen a ušetřit tisíce

Ceny elektřiny a plynu na burzách se do účtů domácností promítají s určitým zpožděním, jejich dopad ale může být výrazný. Aktuální vývoj ukazuje, že při rychlých změnách na trhu mohou rozhodovat i jednotlivé dny – zejména když ceny ovlivňují geopolitické události, jako je napětí na Blízkém východě. Včasná reakce může domácnostem ušetřit tisíce až desítky tisíc korun ročně. Důležité je ale vědět, jaký typ smlouvy máte sjednaný a kdy ji lze změnit nebo upravit její podmínky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice

Komentář

Konec dieselové éry: Češi prchají k elektromobilům, stará auta ale zůstávají

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.