Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zrušení superhrubé mzdy? Stát by zvýšil zdravotní odvody podnikatelům i zaměstnancům

CZK
CZK
Foto: INCORP images

Zrušení superhrubé mzdy dnes předseda sociální demokracie a vicepremiér v menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD Jan Hamáček označil za velké riziko. Novinářům v Hradci Králové při sjezdu strany řekl, že jde zatím pouze o diskusi uvnitř koaličního ANO. Návrh podle něj znamená zátěž pro zaměstnance a firmy. O věci chce diskutovat na koaliční radě 17. března.

"Tak, jak to vnímám, tak v tom hnutí ANO nemá jasno. Já bych to pokládal za velké riziko, není možné přenést zátěž, kterou má stát, na zaměstnance a firmy. Vůbec mi to neladí s oznámenou taktikou hnutí ANO ulehčovat nebo uvolňovat prostor živnostníků," řekl Hamáček.

Plány ANO předpokládají, že zrušením superhrubé mzdy se daň z příjmu sníží ze současných reálných 20,1 procenta na 15 procent. Zdravotní pojištění by se zvýšilo ze 4,5 na 8,2 procenta, aby pokrylo stomiliardový výpadek. Stát by zároveň přestal platit pojištění za své pojištěnce, což jsou především děti a důchodci.

Před zásahem do superhrubé mzdy varoval na sněmu také předseda Českomoravské konfederace odborových svazu Josef Středula. O nápadu ANO mluvil jako o ohrožení systému zdravotního pojištění a zdraví obyvatel. Uvedl, že pokud by nezaměstnanost stoupla o procentní bod, výpadek zdravotního pojištění by činil šest miliard korun. "Tento úmysl poškozuje všechny z nás," prohlásil Středula. Žádal ČSSD, aby nápad hnutí ANO odmítla.

Témata:  superhrubá mzda,  zdravotní pojištění,  podnikatelé,  zaměstnanci,  Peníze

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:55

Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.