Evropské akcie dnes příliš velkých změn nedoznaly. Stoxx 600 se v závěru dnešního obchodování nachází na totožných úrovních, kde včera uzavřel. Zisky či ztráty jednotlivých sektorů se pohybují do půl procenta. Ve Spojených státech po otevření trhů je charakter obchodování velmi podobný. Index S&P 500 na začátku seance klesá o 0,1 %, ale ani zde nejsou pohyby jednotlivých sektorů významné.
Ceny zlata porostou i v budoucnu. A to i bez ohledu na to, zda americké prezidentské volby vyhraje demokratka Hillary Clintonová, nebo republikán Donald Trump. Pokud ale v Bílém domě usedne Trump, porostou ceny zlata trvaleji než v případě triumfu Clintonové.
Americké akcie už dobrý týden klesají, dolar se vůči euru po nedávném výletu pod 1,09 znovu vrátil nad 1,11 a index „strachu” VIX zase na hodnoty neviděné od Brexitu. Příčina je jedna a společná: průzkumové přiblížení se Donalda Trumpa ke své demokratické soupeřce. Investoři zcela evidentně nechtějí opakovat červen letošního roku, kdy (ač průzkumy byly těsné) nebraly možnost britského vystoupení z Unie příliš vážně. Informuje Martin Lobotka, hlavní analytik Consequ.
ROZHOVOR - Američané brzy rozhodnou, kdo na příštích pět let povede jejich zemi. Hodně se toto může změnit také po ekonomické stránce, nebo v hospodářských vztazích s Evropou. Právě o tom jsme si povídali s ekonomkou, zakladatelkou a ředitelkou poradenské společnosti Next Finance Markétou Šichtařovou.
Už v úterý 8. listopadu se Američané vydají k volebním urnám. Kromě osoby nového prezidenta si zvolí i Sněmovnu reprezentantů, třetinu Senátu, guvernéry jednotlivých států a místní reprezentace. Pozornost médií i trhů se však pochopitelně soustředí na boj o Bílý dům mezi Hillary Clintonovou a Donaldem Trumpem. Informuje Martin Pohl, makroekonomický analytik Generali Investments CEE.
Dá se říci, že dnešní doba je charakteristická neustálým zadlužováním, kvantitativním uvolňováním, nastolováním a hledáním „zdravé“ míry inflace apod. USA, Evropská unie, Čína nebo Rusko, to je jen malý výčet těch ekonomik, které mají největší globální vliv. Mohli bychom jít od jednoho státu k druhému a nacházeli bychom jen samé problémy. Zadlužování v USA neustále narůstá, vývoj čínského hospodářství zpomaluje, EU sype další a další peníze do ekonomiky, Rusko se potácí neustále v problémech způsobených sankcemi Západu atd. Informuje Jakub Petruška, investiční analytik, Zlaťáky.cz
Prezidentské volby v USA se konají již za tři týdny a předvolební atmosféra čím dál víc houstne. Všichni s velkým napětím čekají, kdo vystřídá Baracka Obamu v Bílém domě a stane se 45. prezidentem USA. A to nejen američtí občané nebo světoví politici, ale také investoři. Informuje Jakub Petruška, investiční analytik, Zlaťáky.cz.
Dnešní politika světových centrálních bank se nese v duchu „dopování“ ekonomik dalším a dalším tištěním nekrytých peněz. A není to jen toto kvantitativní uvolňování. Centrální banky také vymýšlejí další zásahy, kterými chtějí podpořit ekonomiku a nastolit jakousi „zdravou" formu inflace. Tyto kroky se ale snadno vymknou kontrole – dnešnímu globálnímu hospodářství stačí málo a „bubliny" mohou kdykoliv splasknout a vytvořit opět velké problémy. Informuje Jakub Petruška, investiční analytik, Zlaťáky.cz.
Nákupčí potravin a nápojů ze Spojených států amerických budou s českými producenty a distributory vína a medoviny jednat o možnostech obchodní spolupráce. Dvoustranná jednání proběhnou zítra během Česko-amerického vinařského podnikatelského fóra v Praze, které organizuje Hospodářská komora ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství.
Ke konci třetího kvartálu letošního roku mělo vlastníka se sídlem registrovaným v daňovém ráji celkem 13 252 českých firem. Od začátku roku 2016 se jejich počet snížil o 167, přičemž největší odliv se týkal Nizozemí.
Pokud je cílem izraelské vlády zabránit mírové dohodě s Palestinci, ať nyní či v budoucnu, kabinet židovského státu je blízko jeho naplnění. Tvrdí to alespoň úvodník serveru New York Times. Odkazuje, že minulý týden izraelská vláda schválila nové židovské osady na Západním břehu Jordánu, což prestižní deník interpretuje jako další krok na cestě premiéra Benjamina Netanjahua zastavět území, která Palestinci potřebují k vytvoření svého státu.
Jedním z témat americké prezidentské předvolební kampaně je bezesporu terorismus. Republikán Donald Trump i demokratka Hillary Clintonová se navzájem obviňují z toho, čí vítězství více potěší teroristy, ať už ty domácí nebo zahraniční. Jak poukazuje server Commentary Magazine, když se člověk do argumentů obou uchazečů o Bílý dům zaposlouchá, zjistí, že ani jeden z nich nemá ponětí, co vlastně teroristy k činům motivuje.
Ruský prezident Vladimir Putin před rokem vystoupil před Valným shromážděním OSN, kde oznámil, že Rusko zahájilo vojenskou intervenci v Sýrii a chce se stát součástí mezinárodní koalice proti Islámskému státu (IS), připomíná úvodník britského serveru The Guardian. Vlivný deník v něm zanalyzoval americko-ruskou dohodu o příměří v syrské občanské válce, která má dnes vstoupit v platnost.
V reakci na události v Turecku - puč, čistky i smiřování s Moskvou - podle bruselského serveru Euractiv začaly USA s přesunem jaderného arzenálu, kterým disponují na základně Incirlik na jihu Turecka.
Nelegální přistěhovalci z Asie, Afriky a Blízkého východu už netrápí pouze Evropu. Z materiálů, které má k dispozici americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost a do kterých nahlédla agentura Reuters, vyplývá, že migranti platí velké částky, aby se dostali do Latinské Ameriky a odtud pak do USA.
Za poslední změnou rétoriky Spojených států ohledně Blízkého východu stojí realita tohoto regionu. Tvrdí to alespoň bývalý agent CIA Philip Giraldi. V rozhovoru pro server rt.com konstatoval, že Washington byl přehnaně optimistický ohledně možnosti demokratické transformace blízkovýchodních států.
Pražské vrchní státní zastupitelství řeší podezření, že část výkupného, kterou zaplatil český stát za dvě dívky, které byly před třemi lety uneseny v Pákistánu, někdo zpronevěřil. Mohlo by se jednat až o čtyři miliony dolarů, tedy v přepočtu o téměř 100 milionů korun.
Nejzajímavější článek, který jsem zaznamenal po páteční katastrofální americké zprávě o nezaměstnanosti, byl od Lisy Abramowiczové z Bloombergu, která napsala, že pokud jde o směřování americké ekonomiky, „Fed neví o nic víc než vy“ (bloomberg). Poukazovat na předchozí nepřesné ekonomické předpovědi Fedu je až příliš snadné, ale tentokrát má Fed skutečně máslo na hlavě vzhledem k nedávnému pokusu o dvě až tři zvýšení úrokových sazeb ještě během letošního roku, ačkoli trh skutečně váhal, zda dojde alespoň k jednomu. Díky těmto jasným náznakům se trh v posledních týdnech rozhodl posunout dolar přece jen výš s nadějí, že pozitivní údaje v další zprávě přesvědčí Fed, aby na červnovém nebo červencovém jednání FOMC učinil další krok. Informuje John J. Hardy, vedoucí oddělení forexu, Saxo Bank.
Kandidát na prezidenta a zástupce republikánů Donald Trump opět v projevu brojil proti přistěhovalcům. Podle něj se mají lépe a mají lepší péči, než ti, který za Spojené státy bojovali se zbraní v ruce.
Americký odborník na zahraniční politiku, Stephen Blake, hovoří o tom, proč by sankce proti Rusku měly zůstat v platnosti, i o tom, jaké jsou nyní cíle prezidenta Vladimíra Putina.
Silná poptávka investorů, slabší dolar a očekávání snížení produkce vystřelily cenu ropy na nové letošní maximum. Zatímco ropa WTI dosáhla na cenu 45 dolarů za barel, Brent se dotkla 47 dolarů za barel. I přesto si ropa stále udržuje odstup od hranice 50 dolarů, kterou můžeme považovat za magickou.
Analýza společnosti Stratfor zkoumá vývoj v oblasti měnové politiky a předpovídá, jaký by v této oblasti mohl být další vývoj.
S probíhající republikánskou kampaní se stále jasněji rýsuje kandidát, který zřejmě získá podporu Američanů v republikánských primárkách: Donald Trump. S tím, jak jeho šance na získání republikánské nominace rostou, ale podle Anny Vlachové ze serveru EuroZprávy.cz s odkazem na server Politico rostou i obavy světa z toho, co by prezidentství Donalda Trumpa znamenalo.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
