Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mzdy v USA prudce rostou, dolar bude dále zdražovat

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Grafton

Americká ekonomika vytvořila v prosinci 156 tisíc pracovních míst. Tento nejsledovanější indikátor z trhu práce sice zaostal za očekáváním, ale ostatní zveřejněné údaje byly příznivé. Nezaměstnanost se udržela velmi nízko, oproti listopadu vzrostla jen o desetinu procenta na 4,7 %. A co je hlavní, ve Spojených státech výrazně rostou mzdy. V prosinci dosáhl jejich růst (měřený indikátorem hodinových výdělků) téměř 3 % meziročně. To je nejvyšší tempo od krizového roku 2009. Informuje Marek Dřímal, Ekonom, Komerční banka.

Dnešní data potvrzují, že americká ekonomika pokračuje v růstu. Reakcí americké centrální banky bude podle našich očekávání další utahování měnové politiky. Letos by měl Fed nejméně dvakrát zvýšit úrokové sazby. Minimální výše základních sazeb, od kterých se zjednodušeně řečeno odvíjí výše ostatních úroků v ekonomice, tak bude ke konci letošního roku činit 1 procento. To je v příkrém kontrastu se základní sazbou –0,4 % v eurozóně, a ostatně i 0,05 % v České republice. Díky své vyšší výnosnosti by tak měl dolar v následujících měsících dále posilovat. Proti euru by se měl ke konci března dostat na paritu. Češi tak za dolar zaplatí přes 27 korun, a to poprvé od poloviny roku 2004.

Témata:  USA

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.