Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jurečka: Systém dávek se uprchlíkům neotevře, zůstane humanitární dávka

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Česko od ledna svůj systém dávek uprchlíkům z Ukrajiny neotevře. Ministerstvo práce původní záměr přehodnotilo. Důvodem je možný dopad na úřady práce i na výdaje. Dál se bude poskytovat humanitární dávka, a to podle uprchlíkova příjmu a zranitelnosti. ČTK to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podpora uprchlíků se má od července upravit. Peníze od státu budou dostávat jen uprchlické domácnosti, které budou mít nižší příjem než životní minimum a stanovené náklady na bydlení.

Záměr zpřístupnit uprchlíkům od příštího roku běžný systém dávek oznámil Jurečka v únoru. Umožnit to mělo zjednodušení dávek i digitalizace. Humanitární dávka se měla přestat vyplácet. Lidé s vízem k ochraně by tak mohli stejně jako ostatní žádat o dávky státní sociální podpory či hmotné nouze.

"Přehodnotili jsme to. Neumožníme od 1. ledna vstup do českého sociálního systému. Budeme chtít pokračovat v principu, který je v rámci podpory na ubytování a humanitární dávky nastavený dneska," uvedl Jurečka. Překlopení uprchlíků do dávkového systému by se podle něj "procesně a administrativně" nezvládlo. "Dívali jsme se na vyhodnocení dopadů na počty lidí, dopadu na fungování úřadů včetně dopadů na výdajové stránce rozpočtu. Zůstaneme v tomhle principu (humanitární dávky), který samozřejmě drobně ještě upravíme na základě poznatků v letošním roce," řekl ministr.

V květnu úřady práce vyplatily 71.700 humanitárních dávek. Počet klesá. Solidárním domácnostem stát poslal 17.700 příspěvků na ubytování uprchlíků. Na začátku dubna pobývalo v Česku podle údajů ministerstva vnitra 325.700 lidí s vízem k ochraně. Z nich 28 procent byly děti. Čtyři procenta tvořili senioři. Dvě třetiny lidí v aktivním věku představovaly ženy. Příchozím, kteří mohou pracovat, stát hradí nouzové ubytování v zařízeních pět měsíců.

Humanitární dávka se zavedla loni. Lidé s vízem k ochraně dostávali 5000 korun na pořízení potřeb pro začátek života v Česku. V případě potřeby pobírali dávku ještě v dalších měsících. Později se podpora snížila na životní minimum, pro dospělé činí 4860 korun a pro děti 3490 korun. Senioři, postižení a mladší školáci ale mají částku vyšší. Dávku také nezískají lidé v nouzovém ubytování se stravou a hygienickými potřebami.

Od července se má humanitární dávka podle životního minima poskytovat prvních pět měsíců. Poté se do ní mají zahrnovat i státem stanovené náklady na bydlení. Výše podpory se vypočítá tak, že se od minima a nákladů odečte uprchlíkův příjem. Organizace na pomoc uprchlíkům varují, že je podpora nízká a bude obtížné z ní vyžít a uhradit bydlení. Poukazuje na to i vládní zmocněnkyně pro lidská práva.

Váleční uprchlíci z Ukrajiny mají v zemích EU dočasnou ochranu zatím do konce března příštího roku. Sedmadvacítka rozhodne o dalším postupu. "Pokud se prodlouží institut dočasné ochrany, což vypadá, že ano, tak v tomhle modelu (humanitární dávky) budeme pokračovat dál," řekl ministr. Nevyloučil další úpravy v příštím roce.

Témata:  uprchlíci Ukrajina Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.