Evropané si velmi často spojují tváře lidí s černou pletí s negativními myšlenkami. Ukázal to průzkum vědců z Harvardovy univerzity, ze kterého cituje server The Conversation. Nejhůře z tohoto průzkumu vychází Češi.
Od roku 2002 stránky projektu Project Implicit navštívily statisíce lidí z celého světa. Zájemci tu vyplnili „implicitní test asociace“, tedy jakýsi úkol, při kterém měli rychle reagovat a plnit úkoly, což ukázalo, jak snadno spojují položky z různých kategorií.
Testovaným lidem byly například ukázány tváře černých a bílých lidí, jejich úkolem bylo k těmto tvářím přiřadit pozitivní nebo negativní hodnocení. Výsledek ukazuje, jak snadno naše mysl automaticky vytváří spojení mezi těmito kategoriemi, čím se podle psychologů ukazují „implicitní rasové postoje“.
Výsledky ukázaly, jaký podíl testovaných lidí spojuje figuranty tmavé pleti se slovy jako „zlý“ a „špatný“. Nejvíce negativně hodnotili černé tváře Češi, za nimi se umístili Litevci, Bělorusové a Ukrajinci. Nejtolerantnější národy podle testu naopak jsou západoevropské země, konkrétně Irsko, Velká Británie nebo Belgie.
Celou mapu s výsledky můžete najít zdeŽádná země neměla průměrné skóre menší než nula, které by odráželo pozitivní asociace s lidmi tmavé pleti, žádný stát ani neměl průměrné skóre, které by se blížilo nule, což by ukázalo, že obyvatelé nemají pozitivní ani negativní rasové asociace.
Do testu se mezi lety 2002 a 2015 zapojilo celkem 288 076 Evropanů. Server poukazuje, že vzhledem k tomu, jak byl test vytvořen, není možné, aby lidé záměrně ovlivňovali své skóre tak, aby vypadali jako více tolerantní.
Poněkud překvapivý pak může být fakt, že lidé, kteří sami sebe definují jako tolerantní, v testu prokazovali známky rasismu. Podle výzkumníků to může být dáno tím, že i když je postoj jednotlivce spíše liberální, tváře museli hodnotit na základě okamžitého dojmu – a ten vzniká hluboko v lidském povědomí a je ovlivněný výchovou i kulturním prostředím.
Autoři výzkumu také uvádějí, že severní a západní Evropa vykazovala méně rasistické postoje, s přechodem na východ Evropy se ale síla negativních asociací spíše zvyšuje. Neplatí to ale všude – jistou výjimku představují balkánské země.
Vědci poukazují na některá úskalí výzkumu, především na složení výzkumného vzprku. Vzhledem k tomu, že se ho zúčastnili z každé země pouze uživatelé internetu, kteří umí anglicky, a spíše mladší lidé, než je věkový průměr jednotlivých zemí, předpokládají výzkumníci, že množství skutečných rasistů v každé zemi je s největší pravděpodobností ještě vyšší.
Související
20. listopadu 2024 11:08
5. listopadu 2024 15:40
24. října 2024 11:32
15. října 2024 11:18
2. října 2024 11:45
