Zatímco dnes zákazník porovnává produkty, čte recenze a vybírá dopravu sám, během několika let může velkou část těchto úkolů převzít umělá inteligence. Odborníci mluví o nástupu takzvaného agentic commerce, kdy AI agent nakoupí jménem zákazníka od výběru produktu až po objednávku. Pro e-shopy to znamená zásadní změnu, o úspěchu už nemusí rozhodovat jen cena nebo marketing, ale také kvalita logistiky a zákaznické zkušenosti.
V Česku ani v jiných zemích neutuchá paměťová krize. Naopak, letos lze čekat její další zhoršení a výraznější zdražování notebooků, mobilů, ale třeba také vyšší ceny ojetých automobilů. Důvodem je umělá inteligence, resp. obrovské investice do ní a související infrastruktury, například datových center, v podání amerických technologických obrů, zejména Amazonu, Microsoftu, Alphabetu a Mety.
Umělá inteligence dokáže v práci nahradit lidské kolegy a zvyšuje nejen výkonnost, ale i motivaci. Ovšem jen do určité míry a ve specifických podmínkách. Ukazují to výsledky studie Harvard Business School, provedené na 776 pracovnících globální společnosti Procter and Gamble.
V Česku se informačními technologiemi živí přes 300 tisíc lidí. Mezi nimi jsou i tisíce testerů. Jejich hlavním úkolem je zpochybnit úroveň a kvalitu práce jiných – najít chybu v softwaru dřív, než jej firma spustí, a minimalizovat potencionální škody. Společnostem tak dokáží ušetřit statisíce.
Čím si Donald Trump získal americké IT miliardáře, tedy nejbohatší lidi světa? Tím, že jim slíbil levnou fosilní elektřinu pro datová centra ke zdokonalování umělé inteligence.
V posledních letech se umělá inteligence (AI) stala běžnou součástí pracovního prostředí. Například programátorům pomáhá s řešením náročnějších úloh i běžných problémů. Tato technologie se může jevit jako skvělý pomocník. Její použití ale s sebou nese i závažná rizika, zejména pokud jde o ochranu citlivých dat. „Známý je případ firmy Samsung, která výslovně zakázala zaměstnancům používat v práci ChatGPT a další AI chatboty,“ zmiňuje jeden příklad za mnohé Barbora Brabcová z Iniciativy AI eticky.
V příštích dvou letech čekají školství převratné změny. S rostoucí dostupností a cenovou dostupností umělé inteligence (AI) se otevřou nové možnosti pro transformaci vzdělávání. AI bude zásadně ovlivňovat, jak se učíme a vyučujeme. Školy a univerzity se budou muset přizpůsobit této nové realitě. O budoucnosti vzdělávání s AI hovoří David Strejc, odborník z AutoERP.
Umělá inteligence (AI) je klíčovým trendem 21. století s obrovským dopadem na ekonomiku a geopolitiku. V roce 2023 dosáhl globální trh AI hodnoty 196,63 miliard dolarů, což je o 60 miliard více než v roce 2022.
Jihokorejské společnosti Rebellions Inc a Sapeon Korea Inc, které se specializují na výrobu čipů pro umělou inteligenci, formálně uzavřely dohodu o fúzi. Tuto informaci přinesla agentura Reuters.
Svět umělé inteligence (AI) a robotiky zažívá explozivní růst a dvě největší ekonomické velmoci, Čína a Spojené státy, soupeří o vedoucí pozici v těchto přelomových technologiích. Zatímco USA bylo dlouho považováno za pionýra a lídra v oboru, Čína v posledních letech učinila pozoruhodný pokrok a v některých oblastech již dokonce předstihla svého rivala. Tento závod nabírá na obrátkách a jeho výsledek může významně ovlivnit budoucnost lidstva.
Příchod Obecné umělé inteligence (AGI) na úrovni člověka bude bezpochyby představovat zásadní zlom v dějinách lidstva a přinese dalekosáhlé změny v ekonomice a oblasti informačních technologií. AGI zcela přetvoří způsob, jakým pracujeme, komunikujeme a žijeme. Jaké to s sebou přinese potencionální změny?
Komentář Václava Faragy: ChatGPT byl v posledních dnech často zmiňován v médiích z důvodu vyhození a návratu CEO a zakladatele Sama Altmana, který stojí za neziskovou organizací OpenAI, která chatbota vytvořila. V následujících dnech můžeme očekávat ChatGPT v novinových titulkách znovu, a to díky ročnímu výročí od jeho spuštění. Toto výročí je příležitostí k zamyšlení nad tím, jak dalece jsme pokročili v oblasti AI, a jaké výhody, ale i výzvy nám tato technologie přináší, zejména v oblasti ochrany a zabezpečení dat.
„Adaptace AI bude spíše vleklý proces, než revoluční změna ze dne na den. V dalších letech bude její dopad na ekonomiku jen minimální a většího boomu se dočkáme možná až v příští dekádě. Vyspělé ekonomiky budou existenčně závislé na této technologii kvůli nepříznivé demografii,“ říká analytik BHS Timur Barotov.
Umělá inteligence se v současnosti promítá do téměř všech myslitelných odvětví. Nejinak tomu je i ve vzdělávacím sektoru. Již nyní probíhají diskuse, jak se ve školství stavět k „pomocníkům“ jako je například ChatGPT nebo Bing Chat. Jak ale AI vnímají sami učitelé? Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL) a Microsoft Česko & Slovensko spojily síly a provedly rozsáhlou studii, které se zúčastnilo 2 175 pedagogů. Výzkum mapuje pohled pedagogů na umělou inteligenci ve školství a její dopad na vzdělávání českých dětí.
Společnost Google spustila v Evropě a v Brazílii svého chatovacího robota Bard, oznámil dnes mateřský podnik Alphabet. Bard, který využívá umělou inteligenci (AI), by měl konkurovat službě ChatGPT. Jde zatím o největší rozšíření tohoto produktu od jeho uvedení na trh letos v únoru. V mateřském jazyce si mohou tohoto chatbota vyzkoušet i čeští uživatelé.
Roboti by vládli efektivněji než lidé, proti svým tvůrcům se však nevzbouří. Zaznělo to na páteční debatě mezi novináři a devíti roboty, kteří využívají umělou inteligenci (AI). Jeden z robotů slíbil, že nepřispěje ke zničení pracovních míst, informuje agentura AP. Setkání zorganizovala Mezinárodní telekomunikační unie (ITU).
Komentář: Hybridní přístup, který kombinuje lidskou schopnost řešit problém s analytickými schopnosti umělé inteligence (AI) zcela změní pravidla hry v ekonomice, strategickém prognózování, nebo například v geopolitice. Předpovídá to ve svém komentáři Tobias Heger, ředitel pro inovace a strategie ve společnosti Creative Dock.
Umělá inteligence (AI) může vést k zániku lidstva, varovali vedoucí představitelé technologického sektoru, včetně šéfa společnosti OpenAI, která vyvinula chatovacího robota ChatGPT.
Sledování přítomnosti pacienta v pokoji, vyhodnocování jeho pohybu uvnitř a okamžité upozornění například v případě záchvatu nebo pádu. Umělá inteligence ve spojení s kamerami dokáže výrazně zjednodušit pravidelnou kontrolu stavu pacientů, která patří k časově nejnáročnějším činnostem zdravotních sester. Těch podle loňského průzkumu Ústavu zdravotnických informací a statistiky chybí v České republice až čtyři tisíce. Z analýzy Konica Minolta přitom vyplývá, že s využitím chytrých kamer lze zvýšit efektivitu ošetřující péče až o 30 %.
Odborníci z deseti zemí včetně výzkumníků z Centra umělé inteligence na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze vyvíjejí systém na bázi umělé inteligence, který vyhodnotí individuální riziko nemocí způsobených stravou a na míru uživateli poskytne výživové poradenství. Vědci tak chtějí pomoci bojovat proti civilizačním onemocněním, jako jsou cukrovka, nemoci srdce a cév nebo obezita. V tiskové zprávě o tom dnes informovali zástupci ČVUT.
Americká technologická společnost International Business Machines (IBM) přeruší nábor na pozice, které může převzít umělá inteligence (AI). Podle šéfa podniku Arvinda Krishny bude AI schopna nahradit až třetinu ze stávajících 26.000 pozic ve firmě, které nejsou v přímém kontaktu se zákazníkem, jako třeba personální oddělení (HR). Krishna to uvedl v rozhovoru s agenturou Bloomberg.
Umělá inteligence se stává jedním z hlavních společenských témat. Její příchod mnozí označují za událost přinejmenším srovnatelnou s průmyslovou revolucí. V současné době se setkáváme s modely založenými na strojovém učení, které jsou umělé inteligenci v pravém slova smyslu stále vzdáleny. Rizika jsou však hmatatelná již nyní. Spotřebitelům proto nezbývá než se připravit na frontální útok na jejich smyslové ústrojí.
Umělci, kteří bojují proti umělé inteligenci (AI) generující obsah s využitím jejich děl, se začali bránit podáním prvních žalob. Bitva to bude těžká, píše agentura AFP. Legislativa v Evropě a Severní Americe je sice teď nakloněna ve prospěch umělé inteligence, podle právních expertů ale může přijít obrat.
29. června 2026 17:00
29. června 2026 17:00
25. června 2026 11:55
25. června 2026 11:44
24. června 2026 12:15
24. června 2026 12:02
17. června 2026 16:40
16. června 2026 14:09
16. června 2026 13:50
16. června 2026 13:37
16. června 2026 13:19
16. června 2026 12:51
15. června 2026 18:27
15. června 2026 13:59
12. června 2026 21:16
12. června 2026 21:03
Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.
Zdroj: Lukáš Kovanda
S blížícími se letními prázdninami začínají tisíce studentů, seniorů, rodičů na rodičovské dovolené i dalších zájemců hledat brigády a krátkodobé pracovní příležitosti. Přivýdělek formou dohody zůstává oblíbeným způsobem, jak získat dodatečný příjem, zároveň je však důležité orientovat se v daňových a odvodových pravidlech, která se průběžně mění.
