Před dvěma týdny se v médiích objevila zpráva o možném teroristickém útoku na pláže v Itálii, Francii či Španělsku. Podle odborníka na extremismus Radovana Bránika je nutné útoky na turistické resorty nepodceňovat, nebezpečí podle něj hrozí například i v Chorvatsku.
Teroristé z Islámského státu chtějí letos spáchat masakry na plážích evropských zemí! S touto šokující informací přišel v úterý německý list Bild, který se odvolává na zdroje v italské a německé tajné službě. Teroristé mají plánovat podobný masakr, jaký sympatizant Islámského státu rozpoutal vloni v červnu v tuniském letovisku Súsa.
Po úterních teroristických útocích v Bruselu vyhlásila česká vláda první stupeň ohrožení terorismem. Policisté s podporou armády proto zavádějí nejrůznější bezpečnostní opatření. Jednotky hlídkují hlavně na místech s nejvyšší koncentrací lidí.
Evropa má za sebou další teroristické útoky. Bohužel. Jaký budou mít dopad? Střetávají se dva trendy. Prvním je dlouhodobý pokles počtu i obětí teroristických útoků. Ačkoli se to po smutném včerejšku nezdá, teroristické útoky byly v zemích současné EU třeba v sedmdesátých nebo osmdesátých letech mnohem častější než dnes, informuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen.
Evropský policejní úřad Europol varoval prostřednictvím svého ředitele Roba Wainwrighta, že Evropa čelí největší hrozbě teroristických útoků za posledních 10 let! Do svých mateřských zemí se totiž vrátilo tři až pět tisíc Evropanů, kteří prošli výcvikem v táborech teroristů.
Bezvízový program se Spojenými státy, do kterého patří i Česká republika a dalších 37 států, se od čtvrtka změnil a zpřísnil. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí.
Uprchlická krize a teroristické útoky v Evropě se projevily na tom, jak Češi vnímají hrozby. Ve srovnání s loňským rokem vnímají Češi jako mnohem závažnější hrozbu terorismus, uprchlíky a také nebezpečí války. Naopak mnohem méně se bojí ekonomických problémů, hrozby Ruska nebo Ukrajiny.
Česká republika se v souvislosti s migrační krizí připravuje na případné obnovení hraničních kontrol. Ministerstvo vnitra na jednání Bezpečnostní rady státu předložilo analýzu situace na hranicích s Rakouskem, zpracuje i možnosti pro hranice s Polskem a Slovenskem. Rada se zabývala také takzvaným protiteroristickým balíčkem, což jsou opatření, kvůli nimž by se musely měnit některé zákony. Ministr vnitra Milan Chovanec uvedl, že Česku aktuálně nehrozí teroristický útok.
Rozhodnutí pražského magistrátu týkající se neuspořádání slavnostního rozsvícení vánočního stromu na Staroměstském náměstí se nelíbí mnoha politikům, kromě těch pražských nebo poslance Tomia Okamury, se ozval i staronový předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach. Buďme na své tradice hrdí a neustupujme před zlem, burcuje lidi.
Letošní Vánoce budou poznamenány sérií teroristických útoků ve Francii. Města po celém světě zvyšují bezpečnostní opatření na maximum. A různá omezení a zpřísnění se bohužel dotknou také tradičních českých Vánoc. Připravte se na to, že letos budou vánoce ve znamení záplavy policistů.
Teroristické útoky v Paříži vyděsily celý svět. Podobně mohou extremisté zaútočit kdekoliv v Evropě a právě toho se lidé děsí. Úřady i odborníci teď popisují, jak by se měl člověk při podobném teroru chovat. Přečtěte si jejich rady.
Teroristé náležící k radikální skupině Islámský stát či organizaci Al-Káida představují stále větší problém i pro Evropu. Jen u našich sousedů se v tuto chvíli pohybují na dvě stovky radikálů. Upozornila na to televize RTL.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
