Česko patří v EU ke státům s nejnižší dostupností péče o malé děti. V nabídce jeslí, školek či dalších zařízení pro chlapce a děvčata do tří let je ČR v osmadvacítce druhá nejhorší. V zajištění míst pro děti od tří let do nástupu do školy je pak desátá od konce.
V Česku by od roku 2021 mohly znovu začít fungovat jesle, na jejichž provoz by přispíval stát. Podle plánů ministerstva práce by se na ně měly změnit nynější dětské skupiny. Na místo pro dítě pracujících či studujících rodičů, jemuž by ještě nebyly čtyři roky, by pak zařízení mohlo z rozpočtu dostávat 5000 korun měsíčně. Rodina by za pobyt dítěte v jeslích zaplatila za měsíc nejvýš třetinu minimální mzdy, nyní je to 4450 korun. Návrh dnes na tiskové konferenci představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) chce co nejrychleji poslat do Sněmovny návrh, který by studentům středních škol zachoval možnost volby mezi povinnou maturitou z matematiky nebo z cizího jazyka. Uvedl to v pořadu Partie FTV Prima. Zdůraznil, že jeho záměrem není maturitu z matematiky zrušit, ale v první řadě zkvalitnit výuku tohoto předmětu.
Odbory a zaměstnavatelé podpořili dnes návrh státního rozpočtu na příští rok. Nesouhlasí ale s navýšením platů učitelů o deset procent, jak počítá vláda. Podle nich by si měli přilepšit o 15 procent. Předáci a podnikatelé se na tom shodli na jednání tripartity.
Pro odbory je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly neakceptovatelné, aby učitelé dostali do tarifů jen půlku ze slibovaného desetiprocentního růstu mezd v příštím roce. Na dnešním jednání sociálních partnerů chce podpořit i požadavek ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby kraje dostaly peníze na vládou slíbený růst platů ve veřejné sféře o 1500 korun. Připomenul, že po páteční dohodě koalice na plošném přidání musí vláda připravit příslušný návrh nařízení.
V uplynulém školním roce bylo v České republice přijato do prvních ročníků středních škol více než 113,5 tisíce žáků. Letos bude číslo podobné. Desítky tisíc deváťáků a jejich rodiče už nyní řeší věčná dilemata ohledně pokračujícího vzdělávání – jaká střední škola bude ta pravá?
Se začátkem školního roku mnoho rodičů vedle nákupu potřebného školního vybavení řeší také to, jak zajistit, aby jejich potomek nenosil ze třídy jednoho bacila za druhým. Více než polovina jich totiž řeší nemoc dítěte minimálně třikrát ročně. S nástupem do dětského kolektivu se tak vyplatí začít imunitu potomka posilovat. Základem pro to je dostatek spánku, vyvážená strava plná vitamínů a dalších látek, ale třeba též dostatečná fyzická aktivita.
Ve školním roce 2017/2018 nechodilo do školek asi 3400 pětiletých dětí, u kterých je přitom již předškolní vzdělávání od září 2017 ze zákona povinné. Jedná se asi o tři procenta pětiletých. Zjistila to veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Mluvčí ombudsmanky Iva Hrazdílková dnes ČTK řekla, že do školek nechodily vesměs děti ze znevýhodněného prostředí, jejichž rodiče o povinnosti nevěděli.
Blíží se začátek nového školního roku, takže rodiče školáků si musí vyčlenit nemalé finanční prostředky. Zejména pak rodiče, jejichž prvorozené dítě jde do první třídy základní školy. Příslušné finanční náklady na takového žáka letos poprvé v průměru přesáhnou 6000 korun, záleží ovšem pochopitelně na kvalitě pořizovaných věcí. Mnozí rodiče netuší, že jim s vypravením potomka do školy může finančně pomoci stát, a to až částkou přesahující 34 000 korun.
Na rozdíl ode dneška, za Masarykova Československa bylo vzdělávání prioritou státu a podle toho se i odvíjela odměna lidí, kteří se učitelství a vědě věnovali. Nejen, že učitelé na všech stupních dosahovali nadstandartních výdělků, před takřka sto lety fungoval poměrně propracovaný systém motivačního hodnocení učitelů, o problémech zavedení takovéhoto systému se mluví také posledních třicet let.
Děti se speciálními potřebami tvoří v současné době 8,1 procenta žáků základních škol, je jich více než 76.000. Před čtyřmi lety to bylo 5,4 procenta.
Provozování soukromých škol a školek naráží na svůj strop. I když se jejich počet za posledních devět let zvýšil o 175 % a v soukromém školství aktuálně podniká historicky nejvíc subjektů, nová zařízení v posledních třech letech přibývají již jen velmi pomalu.
Policie zaznamenala na sociální síti výhrůžku střelbou na neurčené škole v Praze. Posiluje proto dohled u škol a informuje jejich vedení. Zároveň pracuje na dopadení autora výhrůžky. Policie o tom informovala na twitteru. Podobný případ policie řešila 10. června, poté zadržela šestnáctiletého mladíka, který vyhrožoval střelbou v blíže nespecifikované škole v Česku.
V součtu stovky hodin zameškali ve škole bez omluvy dva chlapci z Hodonínska, jejich rodiče nyní policisté podezírají z trestného činu ohrožování výchovy dítěte. V případě prokázání viny jim hrozí až dva roky vězení. Na policejním webu to dnes uvedl mluvčí Petr Zámečník.
Firmy, jejichž jednatelé jsou nositeli akademického titulu, dosahují lepších výsledků než firmy jednatelů bez vysokoškolského vzdělání. Na druhou stranu nositelé manažerských titulů, jako jsou MBA, LLM či MSc, ve svém podnikání obvykle výrazných úspěchů nedosahují. To je výsledek analýzy, kterou poradenská společnost Bisnode provedla na vzorku 130 000 společností s ručením omezeným, u nichž jsou známa finanční data za rok 2017.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přizpůsobí tvorbu státních rozpočtů v dalších letech požadavku na navýšení platů učitelů. Chce dodržet vládní slib, že v roce 2021 budou pedagogové brát minimálně 45.000 korun. Schillerová to řekla delegátům dnešního sjezdu Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by se růst platů měl ukázat i ve výhledech rozpočtu na následující roky.
Britský ministr školství Damian Hinds navrhuje po odchodu své země z Evropské unie vyjmout unijní vysokoškoláky ze zvýhodněného režimu pro placení školného. Cizinci včetně Čechů by v takovém případě podle britských médií za studium platili výrazně vyšší poplatky, jaké se aktuálně vztahují na studenty ze třetích zemí. České ministerstvo školství ČTK napsalo, že v současnosti nemá informace o dlouhodobé koncepci britské vlády po brexitu. Další vývoj bude sledovat.
Sněmovní klub ODS navrhl odvolání Václava Klause mladšího ze školského výboru, jemuž předsedá. Podle představ občanských demokratů by ho měl nahradit Karel Krejza. Návrh dnes projednala sněmovní volební komise, plénum by o něm mohlo hlasovat ve středu.
V září bude otevřeno na gymnáziu v Moravské Třebové technické lyceum, které studenty připraví v oboru letectví. Do prvního ročníku podalo přihlášku 30 uchazečů, což je počet studentů v ročníku, informovala ČTK Zuzana Nováková z kanceláře hejtmana Pardubického kraje.
Dlouhodobě nízké platy českých učitelů mají přímý dopad na studijní výsledky žáků. Ze srovnání studijních výsledků školáků v mezinárodních testech PISA a úrovně platů učitelů ve 24 zemích OECD vyplývá, že v zemích s relativně lépe placenými učiteli je podíl žáků se špatnými výsledky nižší a podíl žáků s dobrými výsledky vyšší.
Pedagogická komora vyhlásila kampaň Školy zůstávají v černé, která se koná v průběhu celého dubna 2019. Cílem je upozornit veřejnost na problémy českého školství. Množství problémů neustále roste, ale vláda je neřeší. Proto žádáme o podporu všechny občany, kterým leží budoucnost českého školství na srdci, aby se jakýmkoliv způsobem zapojili do připravovaných akcí.
Kvalita českého vzdělávání vychází z evropských srovnání jako podprůměrná. Prestižní srovnání PISA ji podle vědecké a matematické gramotnosti hodnotí jako devátou nejnižší a Světové ekonomické fórum jako desátou. Podle projektu Evropa v datech se ale českému školství v poměru k výdajům státu daří držet blízko evropskému kvalitativnímu průměru. Česko na vzdělávání vynakládá podle posledních dostupných údajů jen 3,8 % ze svého rozpočtu. Vzdělávací systém je ale kvalitnější než v zemích, které do školství investují více. K nim patří třeba Lotyšsko nebo Island. V Česku je ale dramaticky malé propojení teorie s praxí, tzv. duální vzdělávání. Do výuky se zapojuje jen 25 % firem. Například v Německu to je 63 %.
Ministerstvo školství zatím nemá jasno, jakým způsobem by se měla začlenit výuka praktických technických dovedností do rozvrhu školáků. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) jde o jednu z priorit při chystaných úpravách v obsahu učiva na školách, zároveň chce ale zohlednit i další změny ve vzdělávání. Ministerstvo školství to dnes sdělilo na dotaz ČTK. Předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček minulý pátek řekl, že tento týden bude mít s ministerstvem závěrečné jednání o tom, jak udělat z techniky povinný předmět.
10. září 2026 10:45
8. září 2026 10:44
8. září 2026 10:27
8. září 2026 10:13
20. srpna 2026 18:21
20. srpna 2026 17:56
20. srpna 2026 17:50
20. srpna 2026 17:38
Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?
Zdroj: Marie Dvořáková
České vládě se otevírá poměrně lákavá možnost, jak alespoň částečně zalepit stále větší díru ve státním rozpočtu. Může zavést novou daň z mimořádných zisků, tentokrát zaměřenou na rafinerie a další velké hráče na trhu s pohonnými hmotami. Oficiálním důvodem by samozřejmě nebyla neutěšená kondice veřejných financí, nýbrž ochrana motoristů před údajně nepřiměřenými maržemi. Rozpočtově by se ale takový krok vládě hodil náramně.
