Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kolik vydělávali naši předci před sto lety? Dnes byste z toho nepřežili ani týden

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Na rozdíl ode dneška, za Masarykova Československa bylo vzdělávání prioritou státu a podle toho se i odvíjela odměna lidí, kteří se učitelství a vědě věnovali. Nejen, že učitelé na všech stupních dosahovali nadstandartních výdělků, před takřka sto lety fungoval poměrně propracovaný systém motivačního hodnocení učitelů, o problémech zavedení takovéhoto systému se mluví také posledních třicet let.

Výdělky začínajícího učitele obecné školy nebyly nijak horentní. Pohybovaly se kolem 800 korun měsíčně, což bylo srovnatelné s pracovníky v tehdejším průmyslu, kteří nemuseli mít ani takovou kvalifikaci, jako pedagogové. Dotud není situace příliš odlišná ode dneška.

Učitelé však postupovali v 11. stupňové tabulce a každé tři roky je čekalo platové přilepšené o cca 1800 korun za rok, což je přibližně zlepšení o 20 procent. Jejich dnešní kolegové doslova jen spláčou nad výdělkem, jelikož o necelou pětinu se učitelům zvedne tarifní plat, až když mají odpracováno nad 32 let.

Co je ještě zajímavější, existoval pozoruhodný systém odměn. Nepřekvapí, že se důsledně platilo za každou hodinu vyučovanou nad úvazek, ale ještě lépe byla proplácena výuka nepovinných předmětů. Obzvláště motivační byl příplatek za opravování písemných prací a odměna náležela také správcům školních sbírek, knihoven nebo tělocvičen, kterých však rozhodně nebylo tolik jako dnes. Zatímco mnozí učitelé dnes musí vše dělat v rámci své pracovní náplně, jinými slovy zadarmo.

Podstatně vyšší platy náležely středoškolským profesorům. Důvodem byly zejména vyšší nároky na kvalifikaci. Plně aprobovaný vyučující na střední škole musel být absolventem filozofické nebo přírodovědecké fakulty na jedné ze dvou univerzit v českých zemích (v Praze nebo v Brně, v Olomouci byla pouze teologická fakulta a ostatní univerzity vznikly až po roce 1989).

Před odchodem do penze brali středoškolští profesoři přibližně 40 000 korun ročně. Pro představu automobil Škoda stál 17 000 korun a dovolit si ho mohl jen málokdo. V poměru k ceně aut, kdy na svých stránkách nabízí Škoda auto model Octavia za nejnižší cenu 419 000 Kč, blížil by se plat tehdejšího středoškolského profesora na vrcholu kariéry i miliónu korun ročně! Na druhou stranu jedná se spíše o zábavné srovnání nesrovnatelného.

Pozice na vysokých školách byly ještě lukrativnější. Řádný univerzitní profesor pobíral 60 000 korun ročně, což je srovnatelné s platem tehdejších ministrů, byť těm ještě náleželo 40 000 korun činovního příplatku. Jistá obdoba dnešních poslaneckých náhrad. Vyučovat na univerzitě na plný úvazek byl však kariérní vrchol, na který vedla spletitá cesta.

Vynikající odborníci mnohdy čekali řadu let na smrt svých předchůdců v pozici soukromých docentů, aby uvolnili málo početná místa na univerzitách. Vskutku byla jiná doba, ale v počátcích Československa patřily profese zaměření na vzdělání a vědu nejen mezi nejprestižnější, ale především i nejlépe placené. Za velkorysým systémem je nutně vidět i ruku prezidenta Masaryka, který byl jednak sám dlouhá letá univerzitním profesorem a rovněž po celý život razil myšlenku vzdělaného národa, který se neustále zlepšuje a jak jinou metodu zvolit, než investici do kvalitního vzdělání?

Témata:  lidé učitelé platy / mzdy historie školství

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy