Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nízké platy učitelů vedou k horším výsledkům žáků. Stát dluží učitelům na platech 500 miliard

CZK
CZK
Foto: INCORP images

Dlouhodobě nízké platy českých učitelů mají přímý dopad na studijní výsledky žáků. Ze srovnání studijních výsledků školáků v mezinárodních testech PISA a úrovně platů učitelů ve 24 zemích OECD vyplývá, že v zemích s relativně lépe placenými učiteli je podíl žáků se špatnými výsledky nižší a podíl žáků s dobrými výsledky vyšší.

Česká republika vychází jako země s vůbec nejnižšími učitelskými platy v rámci 24 zemí OECD a zároveň jako jedna ze zemí s relativně nejhoršími studijními výsledky dětí na základních školách. Zatímco ve studijně úspěšných zemích, jako je Finsko nebo Německo, se průměrný plat učitele v podstatě rovná průměrné mzdě vysokoškoláka, v ČR je v posledních 25 letech zhruba poloviční.

Protože stát českým učitelům v uplynulém čtvrtstoletí vyplácel velmi nízkou mzdu, nedosahující úrovně obvyklé ve vyspělých státech, “ušetřil” tak na vzdělání dětí více než 500 miliard korun.

„Těžko můžeme být pyšní na nízký státní dluh, když se o něj mimo jiné zasloužil pokles investic do tak klíčové oblasti prosperity naší společnosti, jako je vzdělání,” říká Michal Skořepa a dodává: “Bez přehánění můžeme říci, že nám čeští učitelé koupili Temelín. Oněch více než 500 miliard, které stát učitelům na platech za poslední čtvrtstoletí dluží, totiž zhruba odpovídá nákladům na výstavbu dvou jaderných reaktorů.”

Podle analýzy České spořitelny práce učitele zásadním způsobem ovlivňuje výši „lidského kapitálu“ žáků, tedy jejich znalostí a dovedností. Výdaje na platy učitelů proto lze chápat jako investici do kvality výuky, a tedy do lidského kapitálu žáků a do budoucí konkurenceschopnosti české ekonomiky. Pracovník je v průměru tím produktivnější, čím lepší měl učitele.

„Dluh naší společnosti vůči učitelům a obecně vzdělávacímu systému není jen v platech. Dlouhodobě selhává také systém přípravy budoucích učitelů, profesního rozvoje stávajících učitelů a ředitelů škol – a nad tím vším stojí aspekt vnímání učitelského povolání českou veřejností. To všechno jsou oblasti, kterým se Nadace České spořitelny strategicky věnuje,” říká Ondřej Zapletal, ředitel Nadace České spořitelny a doplňuje: „Jen v loňském roce jsme organizace, které jsou na práci s učiteli zaměřeny, podpořili více než 33 miliony korun a od roku 2012 to bylo v součtu 108 milionů korun. Jsou mezi nimi zejména projekty jako kolegiální vzdělávání učitelů Elixír do škol a nadační fond Eduzměna s cílem podpořit systémové změny ve vzdělávání dětí.”

Témata:  školství platy / mzdy Peníze

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.