Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Boom soukromých školek a škol už skončil

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Provozování soukromých škol a školek naráží na svůj strop. I když se jejich počet za posledních devět let zvýšil o 175 % a v soukromém školství aktuálně podniká historicky nejvíc subjektů, nová zařízení v posledních třech letech přibývají již jen velmi pomalu.

Takové jsou závěry analýzy poradenské společnosti Bisnode, jedničky v poskytování informací o firmách. Aktuálně je v České republice 517 firem, které provozují soukromé školky anebo základní školy. Podle analýzy Bisnode se jedná o nejvyšší počet za posledních devět let. V tomto období se počet těchto soukromých vzdělávacích zařízení zvýšil o 175 %.

„Nejvíc soukromých vzdělávacích zařízení vznikalo v období od roku 2013 do roku 2016. Rekordním byl rok 2015, kdy bylo založeno 63 nových subjektů. Od té doby pak již každý rok vzniklo méně nových firem, loni se jednalo o 15 společností a od začátku letošního roku vznikla jediná nová soukromá škola nebo škola,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Z analýzy Bisnode dále vyplývá, že nadpoloviční většina soukromých škol a školek má sídlo v Praze (37 %) nebo Středočeském kraji (16 %). „Jedná se o regiony s nejvyšší kupní silou a vysokou koncentrací obyvatelstva,“ dodala Petra Štěpánová z Bisnode.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.