Polovina českých párů sdílí finanční produkty jako bankovní účty nebo stavební spoření. Riziko, že se k penězům nedostanou v kritickém okamžiku, však existuje – každý pátý Čech tuto situaci podle průzkumu Partners Banky zažil. Společné náklady si téměř čtvrtina párů dělí rovným dílem, zatímco další pětina podle výše příjmů. Starší páry nejčastěji spoří na důchod, mladší na pořízení nemovitosti.
V současné době se mnoho lidí potýká s rostoucími cenami produktů a služeb. A to platí i pro mladé, kterým je mezi dvaceti a třiceti lety a staví se na vlastní nohy. Přesto lze často chytrými kroky měsíční náklady snížit.
Na rodinné rozpočty stále útočí vysoké ceny energií, potravin, ale i dalších produktů a služeb. Když však budete finance i výdaje vhodně plánovat a šetřit na správných místech, můžete příští rok domácí hospodaření zvládnout.
Každý desátý obyvatel ČR má na konci měsíce k dispozici polovinu příjmu, čtvrtinu příjmu uspoří 40 procent lidí. Ve srovnání s Poláky, Maďary a Rumuny jsou na tom Češi v úsporách nejlépe. Na druhé straně vzrostl v tuzemsku na devět procent počet lidí, kteří neušetří vůbec nic. Vyplývá to z květnového mezinárodního průzkumu, který pro společnost Provident uskutečnila agentura Kantar.
Téměř pětina českých domácností s hypotékou dá až 75 procent svých příjmů na náklady spojené s bydlením. Vedle splátek úvěrů na bydlení jich odchází peníze i na další pravidelné platby, jako jsou příspěvky do fondu oprav, vodné a stočné, zálohy na energie či pojištění. Vyplývá to z průzkumu finančně-poradenské společnosti Swiss Life Select mezi více než tisícovkou respondentů, kteří splácí hypotéku.
Průměrná domácnost v Česku by po devíti větších daňových změnách z vládního balíčku ročně přišla o 7614 korun. Nejméně by se chystaná opatření měla v průměru dotknout seniorů, nejvíce úplných rodin s dětmi. Největší příjem k ozdravení rozpočtu by stát získal od zaměstnanců z nového nemocenského pojištění.
Inflace a zdražování produktů a služeb doléhá aktuálně na většinu z nás. Ale pokud nebudeme utrácet či chovat se zbrkle, lze chytře naše měsíční výdaje snížit. A nemusíte se vždy ani moc omezovat. Zde několik tipů, jak v domácím rozpočtu lze ušetřit stovky i tisíce měsíčně.
Lidé v Česku vycházeli letos na jaře s příjmy lépe než loni na podzim, snadno to zvládalo 53 procent z nich, obtížně naopak 46 procent. Po podzimním zhoršení, kdy to bylo 47 procent a 52 procent, je nyní ekonomická situace domácností podobná jako před rokem.
Vládní konsolidační balíček, jehož cílem je snížit deficit veřejných financí, se dotkne většiny obyvatel České republiky. Nejvíce však zasáhne rodiny s průměrnými příjmy. Například zaměstnanec s příjmem 40 tisíc korun hrubého a dvěma dětmi staršími 3 let, který uplatňuje slevu na manžela či manželku, přijde za rok o 44 tisíc korun, v přepočtu tedy o necelé 4 tisíce měsíčně. Pokud vydělává 20 tisíc hrubého, přijde za rok o 6 600 korun. Pokud by vydělával 140 tisíc, pohorší si o 70,5 tisíce korun. Vyplývá to z modelových výpočtů poradenské společnosti BDO.
V případě finančních problémů Češi nejprve šetří na výdajích na oblečení, zábavu a dovolenou. Významně také vzrostl počet lidí, kteří omezují spotřebu energií a vody. Jen minimum Čechů by finanční problémy řešilo půjčkou od známých nebo od finančních institucí. Vyplývá to z průzkumu společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek korporátních zákazníků.
Více než čtvrtina domácností v Česku nyní svými příjmy sotva pokryje výdaje a úspory nemá na více než dva měsíce. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury PAQ Research a Českého rozhlasu. I domácnosti řadící se příjmy do nižší střední třídy nedokážou výdělkem pokrýt rostoucí inflaci, tedy růst cenové hladiny, a přicházejí tak o úspory. Český statistický úřad dnes uvedl, že spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v prosinci činila 15,8 procenta.
Abyste se v letošním roce vyhnuli finanční nestabilitě, přinášíme několik praktických tipů. Aktuální situace má oproti předchozím letům několik specifik, plynoucích z energetické krize a rostoucí inflace. Když ale budete finance i výdaje vhodně plánovat a šetřit na správných místech, zvládnete je i tento rok s drahými energiemi ukočírovat.
Komentář Lukáše Kovandy: Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku se v září propadla na nejhorší úroveň v historii měření od roku 2003. Ukazatel vykázal hodnotu pouze 72,7 bodu. To znamená, že důvěra spotřebitelů odpovídá pouze 72,7 procenta dlouhodobého průměru let 2003 až 2021.
Téměř tři čtvrtiny rodičů musí omezit výdaje spojené se školou dětí. Volnočasové aktivity a kroužky, do jejichž cen se zřejmě promítnou drahé energie, plánuje dopřát dětem méně než polovina rodičů. Každý desátý rodič je nucen omezit stravování dětí ve škole. Vyplývá to z červencového průzkumu agentury Ipsos pro poskytovatele krátkodobých půjček Provident Financial mezi 800 respondenty.
Další růst výdajů v následujících třech měsících podle průzkumu společnosti Ipsos čeká 83 procent Čechů. Šetřit se tak chystá šest z deseti lidí, odpustí si zbytné nákupy, plánují méně topit nebo kupovat levnější zboží a služby. Více se uskromnit jsou přitom ochotni spíše lidé nad 50 let, mladí do 34 let hodlají více pracovat, hledat jiné formy úspor nebo investování. Výsledky průzkumu má ČTK k dispozici.
Vklady českých domácností u bank se v březnu poprvé za téměř pět let snížily. Naposledy se tak stalo v květnu 2017. Proti únoru klesly o 26 miliard korun na 3,04 bilionu Kč. Za jeden měsíc se tak snížily téměř o procento, což je nejrychlejší meziměsíční pokles od května 2013. Vyplývá to z výpočtů společnosti CRIF na základě dat České národní banky a portálu www.informaceofirmach.cz.
Čtvrtina samoživitelů a samoživitelek si kvůli zdražování musela už vzít půjčku. Tři čtvrtiny samotných rodičů uvedly, že se cítí růstem cen existenčně ohroženi. Ukázal to průzkum organizace Klub svobodných matek (KSM). V polovině října na dotazy odpovídalo 1078 lidí. Výsledky organizace poskytla ČTK.
Tři pětiny českých domácností by řešily případné ekonomické problémy omezením nákupu oblečení. Naopak jako poslední by Češi omezili výdaje na vzdělání a zájmové kroužky pro děti (devět procent respondentů). Vyplývá to z průzkumu mezi zhruba tisícovkou respondentů, který zveřejnila společnost se zaměřením na správu pohledávek KRUK Česká a Slovenská republika.
Na 61 procent Čechů nemuselo během pandemie čerpat peníze z našetřených rezerv. Jenom malý zlomek obyvatelstva se uchýlil k půjčce. Zhruba 40 procent lidí respondentů očekává v brzké době zlepšení své finanční situace. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro úvěrovou společnost Home Credit. Průzkum se uskutečnil mezi 515 respondenty na konci května.
Dluhy českých domácností u bank letos v listopadu stouply proti říjnu o 11,9 miliardy korun na 1,853 bilionu. Dluhy nefinančních podniků naopak klesly o téměř 14 miliard na 1,164 bilionu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Meziročně se dluhy domácností zvýšily o 111,4 miliardy a dluhy firem o 5,8 miliardy korun.
Kvůli dopadům opatření proti koronaviru musí své výdaje přehodnotit více než čtvrtina Čechů, zatěžují je i náklady na bydlení. Lidé si ale zároveň chtějí více spořit.
Polovina českých zaměstnanců nevychází s výplatou v průběhu měsíce. Problém ale není v tom, že by brali málo peněz, spíš přiznávají, že s měsíční částkou neumí ideálně hospodařit. Téměř polovina lidí tak týden před výplatou sahá k rychlým půjčkám, které je mohou přivést do problémů. Zjistil to průzkum, který pro společnost Advanto uskutečnila společnost EMA data.
Za dobu pandemie se zhoršila finanční situace třetiny Čechů. Šetřit plánuje dvakrát více žen než mužů. Muži chtějí dvakrát více investovat. Utrácet uvážlivěji si přeje 40 procent mladých ve věku 18 až 24 let. V případě, že se s příchodem druhé vlny pandemie dostanou do finančních potíží, plánuje polovina Čechů využít hlavně úspory v kombinaci s pomocí rodiny (23 procent) a státní podporou (21 procent), vyplývá z červnového průzkumu Provident Financial mezi 600 respondentů.
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
