Více než čtvrtina domácností v Česku nyní sotva pokryje výdaje, vyplývá z průzkumu

Podíl domácností, které mají výdaje stejné, nebo vyšší než příjmy a úspory nejvýše na dva měsíce, dosáhl v polovině ledna podle průzkumu 28 procent. Za poslední rok tak výrazně stoupl, protože loni v lednu činil 16 procent. Do této skupiny patří podle PAQ Research hlavně lidé s příjmy pod hranicí chudoby, část samostatně žijících důchodců a samoživitelky a samoživitelé. Zhoršuje se ale i situace chudších rodin s dětmi.

Další více než třetina domácností sice nějaké peníze pravidelně uspoří, ale ne tolik, aby to pokrylo inflaci. I jejich podíl za poslední rok stoupl, a to z 28 procent loni v lednu na nynějších 36 procent. Ve skupině domácností přicházejících o úspory jsou nejčastěji domácnosti nižší střední třídy nebo také lépe zajištění důchodci. Ostatních 36 procent domácností v Česku podle průzkumu z letošního ledna buď příjmy pokryje výdaje a uspoří i na pokrytí inflace, nebo dokáže dokonce úspory rozšiřovat.

"Naše typologie ukazuje, proč je podle řady ekonomů dlouhá a vysoká inflace horší než mírný ekonomický pokles a nárůst nezaměstnanosti. Chudí se v ní propadají do existenčních problémů. Část střední třídy přichází o úspory," sdělil k výzkumu sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop. "Z hlediska státu je důležité rozlišovat oba typy problémů. Chudým by měl pomáhat dávkový systém, sociální úsporný tarif, obědy a školky zdarma, daňové zvýhodnění či efektivnější valorizace penzí. Ale pro střední třídu tyto krátkodobé transfery nemají cenu. Není ohrožena existenčně, ale potřebuje stabilizaci cen a dlouhodobě energeticky úspornější bydlení," doplnil.

Na průzkumu se podílejí výzkumníci z PAQ Research a datoví experti z Českého rozhlasu. Data sbírá agentura NMS. V průzkumu je pravidelně prováděno 1600 až 1800 rozhovorů u reprezentativního vzorku populace v Česku.

Témata:  rodinný rozpočet,  ekonomická krize,  ekonomika