Dnešní data o nezaměstnanosti ukazují, že problémem českého trhu práce se stává opět nedostatek pracovníků, a ne samotný počet lidí bez práce. Nedostatek pracovních sil tak bude tlačit na růst mezd a zároveň omezuje oživení ekonomky po pandemii. Vyplývá to z vyjádření analytiků.
Komentář Lukáše Kovandy: Patnáctiletý Čech má před sebou v průměru přesně 36 let pracovního života. Pracovní život je doba, po kterou bude aktivní na trhu práce – tedy bude buď zaměstnaný, nebo nezaměstnaný (čili bude si aktivně zaměstnání hledat). Nepočítají se tedy léta studia, léta penze a také případně doba, po kterou z trhu práce zcela „vypadne“, tj. léta, kdy není oficiálně zaměstnán, přičemž se zároveň neregistruje na úřadě práce jakožto nezaměstnaný.
Podíl nezaměstnaných v Česku v červnu klesl na 3,7 procenta, což je o dvě desetiny procentního bodu méně než v květnu a stejně jako loni v červnu. Počet uchazečů o práci v evidenci úřadu se oproti předchozímu měsíci snížil o zhruba 12.500 na 273.302, zatímco počet volných míst stoupl o 9000 na 355.612. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Úřad práce ČR.
Komentář Lukáše Kovandy: Patnáctiletý Čech má před sebou v průměru přesně 36 let pracovního života. Pracovní život je doba, po kterou bude aktivní na trhu práce – tedy bude buď zaměstnaný, nebo nezaměstnaný (čili bude si aktivně zaměstnání hledat). Nepočítají se tedy léta studia, léta penze a také případně doba, po kterou z trhu práce zcela „vypadne“, tj. léta, kdy není oficiálně zaměstnán, přičemž se zároveň neregistruje na úřadě práce jakožto nezaměstnaný.
Čeští zaměstnavatelé plánují i ve třetím čtvrtletí tohoto roku mnohem více nabírat zaměstnance než propouštět. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 705 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v ČR, jehož výsledky firma dnes zveřejnila na on-line tiskové konferenci.
V květnu začalo v Česku podnikat 5008 živnostníků, zatímco 5837 jich své podnikání přerušilo a 1710 svoji živnost trvale ukončilo. Počet nových podnikatelů byl o šest procent vyšší než v květnu loňského roku, zatímco počet přerušených živností se zvýšil o 56 procent. Naopak počet lidí, kteří svoji živnost ukončili, se meziročně snížil. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.
KOMENTÁŘ Lukáše Kovandy - Průměrná pracovní doba na plný úvazek se v Česku postupně zkracuje. Za posledních deset let to bylo téměř o hodinu týdně. Přesto lidé odpracují za týden v průměru 41,3 hodiny. Dělají tak o víc než půlhodinu déle než průměrný pracovník v EU. Vyplývá to z údajů Eurostatu.
Sněmovna dnes schválila nová pravidla takzvaného kurzarbeitu. Předloha předpokládá, že zaměstnavatelé by platili pracovníkům za neodpracovanou dobu nejméně 80 procent jejich výdělku. Stát by firmám poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by mohli být doma až čtyři dny v týdnu, nejvýše rok. Novelu o zaměstnanosti nyní dostane k posouzení Senát. Účinná by mohla být podle nynějších předpokladů od července.
Komentář Lukáše Kovandy: Pandemie, zejména její druhá a probíhající třetí vlna, dopadá hůře ne ženy než na muže. Hloubí ovšem příkopy nerovnosti napříč celou českou společností.
Téměř čtyři pětiny ochranných pracovních rukavic, které v loňském roce zkontrolovala Česká obchodní inspekce (ČOI), nevyhovělo normám. V tiskové zprávě to dnes uvedla ČOI. Kontrolou prošlo 32 typů rukavic od 30 distributorů a cílem bylo ověřit, zda splňují technické požadavky. Porušení předpisů inspekce zjistila u 25 typů.
Nastává doba, kdy mnozí lidé budou muset oprášit svůj životopis, protože budou hledat novou práci. Navíc absolventi budou mít cestu na trh práce zase těžší, takže dobře napsaný životopis jim nelehké hledání prvního zaměstnání ulehčí. Některé chyby uchazeči dělají opakovaně již několik let, ale i do této oblasti zasahují nové technologie. Vyřadit Vás totiž může robot či podceněná digitální stopa.
Pokud se zaměstnanec odmítne testovat na covid-19, nesmí mu zaměstnavatel umožnit vstup na pracoviště. Může to pak vést i k jeho výpovědi. Shodli se na tom právníci oslovení dnes ČTK. Svaz průmyslu chce po vládě jednoznačný výklad. Testování zaměstnanců je ode dneška povinné pro firmy s více než 250 zaměstnanci.
Koronavirus se zřetelně projevuje i na pojistném trhu. Lidé mají obecně v těžkých dobách o pojištění větší zájem a potvrzuje se to i v době pandemie. Podle statistik České asociace pojišťoven v loňském roce meziročně rostl pojistný segment o 3,6 procenta. Koronavirová situace ovlivňuje poptávku po pojištění i nabídku pojišťoven, které upravenými či novými produkty reagují na aktuální potřeby klientů. Jednou z těchto oblastí je i pojištění práce, říká Dušan Šídlo, pojistný analytik společnosti Broker Trust.
Na pozice v českých firmách se nyní hlásí o třetinu méně uchazečů z ciziny než v době před pandemií, podnikům tak chybí pracovníci. Jedním z důvodů je pandemická situace, která výrazně komplikuje a o dva až tři týdny prodlužuje náborový proces uchazečů ze zahraničí, kteří jsou v mnoha oborech nezastupitelní, uvedl ředitel personálních agentur Grafton Recruitment a GI Group Martin Malo.
V současné době se s výpovědí vlivem dopadů protikoronavirových opatření bohužel setkává čím dál více lidí. Jak správně postupovat, pokud jste zaměstnancem a zaměstnavatel se vás rozhodne propustit?
Pandemie nemoci covid-19 loni v Německu zastavila po více než 14 letech růst zaměstnanosti. Loni bylo v Německu výdělečně činných o 477.000 lidí méně než v roce 2019, uvedl dnes v předběžném propočtu statistický úřad. Podle analytiků ale koronavirus jen urychlil očekávaný vývoj, neboť potenciál zaměstnanosti se kvůli demografickým změnám snižuje.
Ode dneška vstupuje v účinnost část novely zákoníku práce, začíná tak určování délky dovolené v hodinách místo dosavadních dní. V určitých případech umožní novela zaměstnancům požádat o převod části dovolené do dalšího roku a také bude mírnější k absentérům. Krácení dovolené nehrozí lidem v karanténě. Zavádí se týden pracovního volna pro vedoucí táborů, vychovatele či instruktory. ČTK to řekl partner advokátní kanceláře BDO Legal Lukáš Regec.
Nezaměstnaných žen v Česku bylo v říjnu, kdy vláda kvůli další vlně šíření koronaviru opět vyhlásila nouzový stav a přijala řadu epidemických opatření, nejvíce od léta 2017. Míra jejich nezaměstnanosti se od září zvýšila o desetinu procentního bodu na 3,4 procenta, zatímco u mužů byla podobně jako v září 2,5 procenta.
Odbory navrhují vládě, aby na 16. listopadu, případně i na 13. listopadu, stanovila den pracovního volna, což by spolu s víkendem a státním svátkem 17. listopadu pomohlo zamezit šíření koronaviru a zlepšit kritickou situaci v nemocnicích. Předseda Českomoravská konfederace odborových svazů Josef Středula to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle ministra vnitra a předsedy Ústředního krizového štábu Jana Hamáčka (ČSSD) jde o dobrý nápad.
Na trh práce přichází generace Z – mladší, průbojnější a „modernější“ než jejich předchůdci mileniálové. Co nového lidé narození po roce 1995 firmám nabízejí? Především přirozené chápání on-line světa i motivaci v profesním rozvoji. Jejich myšlení a celospolečenské vize firmy ke své inovaci potřebují.
Výběr informací o takzvaném kurzarbeitu; vláda bude ve středu schvalovat zákon o dlouhodobém kurzarbeitu, kabinet chce, aby platil od 1. listopadu.
Finanční správa eviduje do dneška 6221 žádostí o příspěvek, takzvaný kompenzační bonus, zaměstnancům pracujícím na dohodu, kteří byli postižení dopady pandemie koronaviru. Vyřídila 6141 žádostí a vyplatila zhruba 84,6 milionu korun.
Podíl státních zaměstnanců na celkové pracovní síle v Česku roste, což stále více zatěžuje státní rozpočet. Podíl výdajů na jejich platy na celkových příjmech státního rozpočtu v posledních letech navíc roste a tento trend je alarmující.
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
