Upracovávají se Češi k smrti? Češi pracují déle než lidé v EU, zároveň se dožívají nižšího věku

Komentář Lukáše Kovandy: Patnáctiletý Čech má před sebou v průměru přesně 36 let pracovního života. Pracovní život je doba, po kterou bude aktivní na trhu práce – tedy bude buď zaměstnaný, nebo nezaměstnaný (čili bude si aktivně zaměstnání hledat). Nepočítají se tedy léta studia, léta penze a také případně doba, po kterou z trhu práce zcela „vypadne“, tj. léta, kdy není oficiálně zaměstnán, přičemž se zároveň neregistruje na úřadě práce jakožto nezaměstnaný.

Důchodci, ilustrační fotografie
reklama

Zmíněný údaj 36 let platí pro rok 2020. Už v roce 2018 překročila průměrná délka pracovního života v Česku průměrnou délku pracovního života v celé EU. V EU jako celku měl loni patnáctiletý člověk před sebou v průměru 35,7 roku pracovního života. Důvodem „předehnání“ EU je zejména probíhající prodlužování věku odchodu do starobního důchodu v ČR. 

Zároveň platí, že Češi vykazují naději dožití při narození než v průměru obyvatelé EU. Podle nejnovějších dat Eurostatu, těch za rok 2019, se Češi dožívají v průměru 79,3 roku, zatímco obyvatelé EU 81,3 roku. Bohužel, Češi pracují déle než lidé v EU i přesto, že mají kratší život. Nelze však říci, že by se jen upracovávali k smrti. V některých případech tomu tak je. Výrazné zastoupení fyzicky i jinak náročné průmyslové výroby, které je v Česku vyšší než v drtivé většině zbytku EU, jistě k prodloužení naděje dožití příliš nepřispívá. Česko je prakticky nejprůmyslovější zemí EU. Svoji roli ale hraje také například špatná životospráva Čechů, holdování alkoholu, přemíra obezity ve společnosti či podceňování zdravotní prevence. 

Pandemie způsobila pokles délky pracovního života. V ČR klesla poprvé od roku 2008, z 36,3 roku v roce 2019 na zmíněných 36 let, v EU jako celku klesla poprvé od roku 2000, z 35,9 na 35,7 roku. Jedním z důvodů je to, že někteří nezaměstnaní lidé – či třeba OSVČ, které pozastavily nebo ukončily své podnikání – prostě vzdali hledání práce, protože šance na nalezení vhodné nové práce měli za mizivé. Takže se jim pandemické měsíce vůbec nezapočítávají do pracovního života. Další se uchýlili třeba do šedé zóny, takže sice vydělávají, ale oficiálně nejsou ani zaměstnáni, ani se neřadí mezi nezaměstnané.  

Nyní čeští muži odchází do penze při završení věku 63 let a osmi měsíců, stejně jako ženy, pokud nemají dítě. Pokud dítě mají, tak dříve – například matka tří dětí jde do důchodu v 60 letech. Věk odchodu do důchodu se v ČR v současnosti každoročně prodlužuje, ale při dosažení úrovně 65 let toto prodlužování skončí. Někdejší Sobotkova vláda totiž rozhodla o takzvaném zastropování věku odchodu do důchodu právě na úrovni 65 let. Současná vláda předloni rozhodla, že tuto úroveň ponechá jako strop nadále, minimálně do roku 2024, kdy proběhne další pravidelné pětileté přehodnocení smysluplnosti úrovně zastropování. Lze předpokládat, že i v příštích několika letech bude průměrná délka pracovního života v ČR převyšovat úroveň platnou pro celou EU. 

Těžko ale dosáhne délky pracovního života v Nizozemsku, Švédsku, nebo dokonce Švýcarsku, kde činí 41, resp. 42 let, resp. 42,5 roku. Nejkratší pracovní život před sebou v EU mají naopak patnáctiletí Italové, v průměru pouze 31,2 roku. 

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky