Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průměrný Čech stráví prací 36 let svého života. Kvůli pandemii došlo poprvé od roku 2008 k poklesu délky pracovního života

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Patnáctiletý Čech má před sebou v průměru přesně 36 let pracovního života. Pracovní život je doba, po kterou bude aktivní na trhu práce – tedy bude buď zaměstnaný, nebo nezaměstnaný (čili bude si aktivně zaměstnání hledat). Nepočítají se tedy léta studia, léta penze a také případně doba, po kterou z trhu práce zcela „vypadne“, tj. léta, kdy není oficiálně zaměstnán, přičemž se zároveň neregistruje na úřadě práce jakožto nezaměstnaný.

Zmíněný údaj 36 let platí pro rok 2020. Už v roce 2018 překročila průměrná délka pracovního života v Česku průměrnou délku pracovního života v celé EU. V EU jako celku měl loni patnáctiletý člověk před sebou v průměru 35,7 roku pracovního života. Důvodem „předehnání“ EU je zejména probíhající prodlužování věku odchodu do starobního důchodu v ČR. 

Pandemie způsobila pokles délky pracovního života. V ČR klesla poprvé od roku 2008, z 36,3 roku v roce 2019 na zmíněných 36 let, v EU jako celku klesla poprvé od roku 2000, z 35,9 na 35,7 roku. Jedním z důvodů je to, že někteří nezaměstnaní lidé – či třeba OSVČ, které pozastavily nebo ukončily své podnikání – prostě vzdali hledání práce, protože šance na nalezení vhodné nové práce měli za mizivé. Takže se jim pandemické měsíce vůbec nezapočítávají do pracovního života. Další se uchýlili třeba do šedé zóny, takže sice vydělávají, ale oficiálně nejsou ani zaměstnáni, ani se neřadí mezi nezaměstnané.  

Nyní čeští muži odchází do penze při završení věku 63 let a osmi měsíců, stejně jako ženy, pokud nemají dítě. Pokud dítě mají, tak dříve – například matka tří dětí jde do důchodu v 60 letech. Věk odchodu do důchodu se v ČR v současnosti každoročně prodlužuje, ale při dosažení úrovně 65 let toto prodlužování skončí. Někdejší Sobotkova vláda totiž rozhodla o takzvaném zastropování věku odchodu do důchodu právě na úrovni 65 let. Současná vláda předloni rozhodla, že tuto úroveň ponechá jako strop nadále, minimálně do roku 2024, kdy proběhne další pravidelné pětileté přehodnocení smysluplnosti úrovně zastropování. Lze předpokládat, že i v příštích několika letech bude průměrná délka pracovního života v ČR převyšovat úroveň platnou pro celou EU. 

Těžko ale dosáhne délky pracovního života v Nizozemsku, Švédsku, nebo dokonce Švýcarsku, kde činí 41, resp. 42 let, resp. 42,5 roku. Nejkratší pracovní život před sebou v EU mají naopak patnáctiletí Italové, v průměru pouze 31,2 roku. 

Témata:  práce

Související

Aktuálně se děje

17. dubna 2026 16:48

31. března 2026 9:46

24. března 2026 12:46

Energie opět zdražují: Jak se bránit růstu cen a ušetřit tisíce

Ceny elektřiny a plynu na burzách se do účtů domácností promítají s určitým zpožděním, jejich dopad ale může být výrazný. Aktuální vývoj ukazuje, že při rychlých změnách na trhu mohou rozhodovat i jednotlivé dny – zejména když ceny ovlivňují geopolitické události, jako je napětí na Blízkém východě. Včasná reakce může domácnostem ušetřit tisíce až desítky tisíc korun ročně. Důležité je ale vědět, jaký typ smlouvy máte sjednaný a kdy ji lze změnit nebo upravit její podmínky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice

Komentář

Konec dieselové éry: Češi prchají k elektromobilům, stará auta ale zůstávají

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.