Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průměrný Čech stráví prací 36 let svého života. Kvůli pandemii došlo poprvé od roku 2008 k poklesu délky pracovního života

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Patnáctiletý Čech má před sebou v průměru přesně 36 let pracovního života. Pracovní život je doba, po kterou bude aktivní na trhu práce – tedy bude buď zaměstnaný, nebo nezaměstnaný (čili bude si aktivně zaměstnání hledat). Nepočítají se tedy léta studia, léta penze a také případně doba, po kterou z trhu práce zcela „vypadne“, tj. léta, kdy není oficiálně zaměstnán, přičemž se zároveň neregistruje na úřadě práce jakožto nezaměstnaný.

Zmíněný údaj 36 let platí pro rok 2020. Už v roce 2018 překročila průměrná délka pracovního života v Česku průměrnou délku pracovního života v celé EU. V EU jako celku měl loni patnáctiletý člověk před sebou v průměru 35,7 roku pracovního života. Důvodem „předehnání“ EU je zejména probíhající prodlužování věku odchodu do starobního důchodu v ČR. 

Pandemie způsobila pokles délky pracovního života. V ČR klesla poprvé od roku 2008, z 36,3 roku v roce 2019 na zmíněných 36 let, v EU jako celku klesla poprvé od roku 2000, z 35,9 na 35,7 roku. Jedním z důvodů je to, že někteří nezaměstnaní lidé – či třeba OSVČ, které pozastavily nebo ukončily své podnikání – prostě vzdali hledání práce, protože šance na nalezení vhodné nové práce měli za mizivé. Takže se jim pandemické měsíce vůbec nezapočítávají do pracovního života. Další se uchýlili třeba do šedé zóny, takže sice vydělávají, ale oficiálně nejsou ani zaměstnáni, ani se neřadí mezi nezaměstnané.  

Nyní čeští muži odchází do penze při završení věku 63 let a osmi měsíců, stejně jako ženy, pokud nemají dítě. Pokud dítě mají, tak dříve – například matka tří dětí jde do důchodu v 60 letech. Věk odchodu do důchodu se v ČR v současnosti každoročně prodlužuje, ale při dosažení úrovně 65 let toto prodlužování skončí. Někdejší Sobotkova vláda totiž rozhodla o takzvaném zastropování věku odchodu do důchodu právě na úrovni 65 let. Současná vláda předloni rozhodla, že tuto úroveň ponechá jako strop nadále, minimálně do roku 2024, kdy proběhne další pravidelné pětileté přehodnocení smysluplnosti úrovně zastropování. Lze předpokládat, že i v příštích několika letech bude průměrná délka pracovního života v ČR převyšovat úroveň platnou pro celou EU. 

Těžko ale dosáhne délky pracovního života v Nizozemsku, Švédsku, nebo dokonce Švýcarsku, kde činí 41, resp. 42 let, resp. 42,5 roku. Nejkratší pracovní život před sebou v EU mají naopak patnáctiletí Italové, v průměru pouze 31,2 roku. 

Témata:  práce

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

Rodičovský příspěvek poroste. Vláda schválila jeho navýšení

Vláda dnes schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku. Nově by měl činit 400 000 korun. U dvojčat nebo vícerčat by se částka zvýšila na 800 000 korun. Navýšení se bude týkat dětí narozených po 1. lednu 2027. Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Americké uhlí zlevní světové trhy, evropskou elektřinu ale ne

Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.