Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průměrný Čech stráví prací 36 let svého života. Kvůli pandemii došlo poprvé od roku 2008 k poklesu délky pracovního života

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Patnáctiletý Čech má před sebou v průměru přesně 36 let pracovního života. Pracovní život je doba, po kterou bude aktivní na trhu práce – tedy bude buď zaměstnaný, nebo nezaměstnaný (čili bude si aktivně zaměstnání hledat). Nepočítají se tedy léta studia, léta penze a také případně doba, po kterou z trhu práce zcela „vypadne“, tj. léta, kdy není oficiálně zaměstnán, přičemž se zároveň neregistruje na úřadě práce jakožto nezaměstnaný.

Zmíněný údaj 36 let platí pro rok 2020. Už v roce 2018 překročila průměrná délka pracovního života v Česku průměrnou délku pracovního života v celé EU. V EU jako celku měl loni patnáctiletý člověk před sebou v průměru 35,7 roku pracovního života. Důvodem „předehnání“ EU je zejména probíhající prodlužování věku odchodu do starobního důchodu v ČR. 

Pandemie způsobila pokles délky pracovního života. V ČR klesla poprvé od roku 2008, z 36,3 roku v roce 2019 na zmíněných 36 let, v EU jako celku klesla poprvé od roku 2000, z 35,9 na 35,7 roku. Jedním z důvodů je to, že někteří nezaměstnaní lidé – či třeba OSVČ, které pozastavily nebo ukončily své podnikání – prostě vzdali hledání práce, protože šance na nalezení vhodné nové práce měli za mizivé. Takže se jim pandemické měsíce vůbec nezapočítávají do pracovního života. Další se uchýlili třeba do šedé zóny, takže sice vydělávají, ale oficiálně nejsou ani zaměstnáni, ani se neřadí mezi nezaměstnané.  

Nyní čeští muži odchází do penze při završení věku 63 let a osmi měsíců, stejně jako ženy, pokud nemají dítě. Pokud dítě mají, tak dříve – například matka tří dětí jde do důchodu v 60 letech. Věk odchodu do důchodu se v ČR v současnosti každoročně prodlužuje, ale při dosažení úrovně 65 let toto prodlužování skončí. Někdejší Sobotkova vláda totiž rozhodla o takzvaném zastropování věku odchodu do důchodu právě na úrovni 65 let. Současná vláda předloni rozhodla, že tuto úroveň ponechá jako strop nadále, minimálně do roku 2024, kdy proběhne další pravidelné pětileté přehodnocení smysluplnosti úrovně zastropování. Lze předpokládat, že i v příštích několika letech bude průměrná délka pracovního života v ČR převyšovat úroveň platnou pro celou EU. 

Těžko ale dosáhne délky pracovního života v Nizozemsku, Švédsku, nebo dokonce Švýcarsku, kde činí 41, resp. 42 let, resp. 42,5 roku. Nejkratší pracovní život před sebou v EU mají naopak patnáctiletí Italové, v průměru pouze 31,2 roku. 

Témata:  práce

Související

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:15

Radost bez bariér. Děti z Klokánku mohou znovu zdarma využívat pražské bazény

Hlavní město pokračuje v dlouhodobé podpoře dětí z Fondu ohrožených dětí (FOD) Klokánek. Díky spolupráci s městskou společností Trade Centre Praha, a.s. (TCP), která mimo jiné spravuje a provozuje Aquacentrum Šutka, Hloubětínský bazén a bazén na Strahově, byly dětem prodlouženy čipy umožňující bezplatný vstup do těchto areálů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Práce v kanceláři

Firmy je přehlížejí, přitom jsou nejvěrnější. Řeč je o zaměstnancích 55+

Česká pracovní síla stárne a boj o zkušené talenty se zostřuje. Přesto většina firem stále nemá strategii, jak pracovníky ve věku nad 55 let získávat, rozvíjet a udržet, což ukazuje průzkum Randstad HR Trends 2026. Jde přitom o generaci, která vykazuje nejvyšší loajalitu a nejnižší fluktuaci. Data z dalšího průzkumu Workmonitor 2026 zase boří rozšířený stereotyp: tito pracovníci jsou často otevření i novým technologiím včetně umělé inteligence.