Konec závislosti na ruské ropě: Česko se odstřihne od Družby, oznámil Fiala

Vláda rozhodla o realizaci TAL-PLUS v listopadu 2022. Projekt zajistí navýšení přepravní kapacity ropovodu TAL a tím i pádem i ukončení české závislosti na ruské ropě z Družby. Do Česka může nově západní cestou přitéct až 8 milionů tun ropy ročně, což kompletně pokryje potřebu země.

V následujících měsících dokončí MERO ČR ve spolupráci s konsorciem TAL provozní testy a certifikace nového systému. K odstřižení od ruské ropy a plnému zásobování Česka ropou západní cestou ropovody IKL a TAL dojde podle všech předpokladů už v polovině letošního roku.
 
Fiala dnes oznámil dokončení stavebních prací. "Projekt TAL-PLUS jsme prosadili a uskutečnili a po desítkách let konečně přestaneme být energeticky závislí na Rusku a vydíratelní ruským režimem. Naše vláda začala jednat ihned po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 a během rekordních dvou let jsme dokázali zajistit, aby Česká republika měla dostatek bezpečných zdrojů energie," uvedl. 

Premiér zmínil, že závislosti na ruském plynu se Česko zbavilo už loni. "Letos se odstřihneme i od ruské ropy. Jde o mimořádně důležitý okamžik pro energetickou bezpečnost naší země a každého z nás," prohlásil. 

Stanjura zdůraznil, že projekt se podařilo realizovat v rekordně krátkém čase od listopadu 2022. "Nyní, jen o dva roky později, je projekt technicky připravený na případné plné zásobování České republiky ropou západní cestou. Díky projektu TAL-PLUS získá Česko možnost čerpat západní cestou, tedy ropovody TAL a IKL, až 8 milionů tun ropy ročně. To plně pokryje spotřebu rafinerií v Česku," konstatoval.

Čtěte také

Ruská ropa a plyn v Česku: ČR od ledna do října dovezla tyto suroviny z Ruska dohromady za takřka 43 miliard korun

Ekonomika Rusko se letos stalo největším dovozcem základních fosilních paliv – ropy a zemního plynu – do České republiky. V období od ledna do října 2024 Česko odebralo z Ruské federace mírně přes tři miliony tun dohromady ropy a zemního plynu, a to v hodnotě 42,9 miliardy korun. Druhé Norsko zajistilo Česku celkově zhruba 2,2 miliony tun ropy a zejména zemního plynu, a sice v celkové hodnotě 42,1 miliardy korun.

Náklady podle ministra financí nepřekročí 1,6 miliardy korun, přičemž je společnost MERO ČR hradí ze svých výnosů. Přímý dopad do státního rozpočtu tato investice nemá. 
 
Podle generálního ředitele MERO ČR Jaroslava Pantůčka jde o klíčový projekt posledních let. "Projekt TAL-PLUS je jednou z nejvýznamnějších investic v historii společnosti MERO ČR a také jedním z technologicky nejnáročnějších projektů. Jsem velmi rád, že se nám podařilo splnit naplánovaný harmonogram prací a mohu potvrdit, že hlavní technologické práce na projektu TAL-PLUS jsou hotové. Nový systém už jsme také společně s konsorciem TAL úspěšně otestovali a potvrdili si jeho funkčnost. Ropovod TAL je díky tomu už technicky připraven, aby už nyní v případě výpadků dodávek ropy z Družby zásoboval Česko plně západní cestou," podotkl.  
 
V první polovině letošního roku se dokončí zbylé provozní testy a také technické práce na Centrálním tankovišti ropy. Od poloviny roku bude Česko připraveno přejít na plné zásobování pouze neruskou ropou západní cestou ropovody TAL a IKL.

Témata:  Petr Fiala (ODS),  ropa,  Rusko