Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sociolog: Kalousek bral chudým méně. Fialovy a Babišovy změny rodinám nepomohly

Fiala, Petr (ODS)
Fiala, Petr (ODS)
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Sociolog Daniel Prokop upozorňuje, že rodiny s dětmi měly během Kalouskovy éry lepší daňové podmínky díky vyšším slevám na daních, což jim poskytovalo větší finanční podporu než dnes. Podle něj je problémem současný daňový systém, který nebyl dostatečně upraven vládami Andreje Babiše a Petra Fialy. Kritizuje zejména nemožnost plně využít slevu na poplatníka a nízké daňové úlevy pro pracující rodiny, což zhoršuje jejich ekonomickou situaci. Tato neefektivní daňová politika má za následek, že rodiny dnes čelí vyšším finančním zátěžím.

Sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop kritizuje pro CNN Prima News daňové změny z posledních pěti let, které podle něj nepomohly těm, kteří to nejvíce potřebují. „Daňové změny odebraly z rozpočtu hodně peněz a nepomohly těm, kteří mají příjmy do 30 tisíc a pomoc potřebují nejvíce," říká. Dodává, že lidé s platem do 34 tisíc a jedním dítětem dnes odvádějí vyšší daně než za éry Miroslava Kalouska, pokud by se valorizovaly tehdejší slevy.

Sociolog tvrdí, že daňové změny v éře vlád Petra Fialy (ODS) a Andreje Babiše (ANO) prospívají především vysokopříjmovým rodinám, což vede k tomu, že chudší platí vyšší daně proporčně. Podle něj zrušení superhrubé mzdy v roce 2021, které iniciovala Babišova vláda a které ODS v opozici podpořila, mělo významné důsledky. „Zaměstnanci s mzdou kolem 40 tisíc korun získali průměrně kolem 2000 korun navíc, ti s příjmy kolem 100 tisíc korun až kolem 7 000 korun. Naopak lidé s měsíčními příjmy do 25 tisíc korun nebo s částečnými úvazky se z daňových změn zhoršili,“ uvedl Prokop.

Podle experta jsou nízkopříjmové rodiny v současnosti na tom hůře kvůli nemožnosti plně využít slevu na poplatníka. Prokop zdůrazňuje, že slevy na první dítě jsou výrazně nižší než kdyby se od roku 2009 zvyšovaly podle růstu mezd. To znamená, že nízkopříjmoví zaměstnanci tratí na tomto opatření více, než jim přineslo snížení daní v rámci zrušení superhrubé mzdy.

A poukazuje na to, že ačkoliv byla v posledních letech zvýšena daňová sleva na druhé a třetí dítě, sleva na první dítě zůstala nedostatečně valorizována. Kdyby byla valorizována podle inflace, měla by být přibližně 19 tisíc korun, zatímco nyní je pouze 15 tisíc. Prokop tvrdí, že i když daňové změny za Miroslava Kalouska neměly ideální dopady, „braly od chudých méně než dnešní systém“.

Miroslav Kalousek Miroslav Kalousek
Foto: Mikuláš Křepelka, EuroZprávy.cz

Podle něj by rodiny s dětmi výrazně profitovaly, pokud by současná vláda provedla určité úpravy, jako je převod slevy na poplatníka do bonusu, zvýšení slev na děti a aktivní řešení problémů s nedostupnými místy ve školkách a vysokými náklady na bydlení.

V oblasti rodinné politiky se nyní vedou intenzivní koaliční jednání o rozpočtu na příští rok. Lidovci navrhují zvýšení slev na děti a snížení sociálních odvodů pro rodiny s dětmi, zatímco ODS vyjadřuje obavy ohledně dosažení shody na snížení odvodů a valorizaci slevy na první dítě, přičemž zdůrazňuje obtížnost dosažení dohody vzhledem k napjatému rozpočtu.

Témata:  Petr Fiala (ODS) Andrej Babiš Miroslav Kalousek vláda

Související

Aktuálně se děje

14. května 2025 11:21

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

Češi porazili celou EU. Chudoba se jim vyhýbá nejvíc

Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Eurostat. V roce 2024 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 11,3 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU a také druhý nejnižší podíl v historii ČR. Lépe Česko dopadlo jen v roce 2021, kdy daný podíl činil 10,7 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Levnější tankování může pokračovat. Trhy věří v dohodu USA a Íránu

Zlevňování pohonných hmot v Česku neustává, ceny benzinu i nafty dál klesly i v uplynulém týdnu a zůstávají nejnižší za několik let. Nejprodávanější benzin Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 33,71 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 43 haléřů na litru, v průměru nyní stojí 32,24 koruny za litr.