Rok 2025 přinese pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) další nepříjemné překvapení v podobě výrazného zvýšení minimálních odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Jak se minimální odvody v roce 2025 změní a jaký to bude mít dopad na paušální daň?
Od 1. ledna 2025 dochází k významným změnám v daňových a pojistných odvodech pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Tyto změny ovlivní jak hranice pro zdanění, tak i minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Cílem úprav je především reagovat na rostoucí průměrné mzdy a zajistit tak dlouhodobě udržitelný příspěvek do systému sociálního zabezpečení.
Pro rok 2024 se zvyšují minimální zálohy OSVČ na sociální a zdravotní pojištění. Jaké částky aktuálně podnikatelé zaplatí a od kdy je třeba výši záloh upravit? Odpovědi přehledně zpracovali odborníci z Hyponamíru.cz.
Komentář Lukáše Kovandy: Nějaký důchod budou mít živnostnici či osoby samostatně výdělečně činné vždy. Jako všichni ostatní. Záleží ale hodně na tom, jak moc živnostníci během svého ekonomicky aktivního života systém obcházeli. Pokud daný živnostník inklinuje k laissez-faire systému, fajn. Pak zřejmě třeba i podstatnou část svých příjmů zastírá a nepřiznává. S tím odkazem, že přece nebude cpát státu do chřtánu více, než bezpodmínečně musí. Fajn. Pak je ale férové zůstávat mimo stát co možná nejvíce i ve stáří a v penzi.
Komentář Lukáše Kovandy: U příležitosti vládou zvažovaného zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se opět rozjela veřejná diskuse o tom, zda a jak jsou zvýhodněny. Jenže srovnávat OSVČ či živnostníky a zaměstnance je jako porovnávat jablka a hrušky. Prostě to univerzálně nejde a je třeba posuzovat věc případ od případu. Rozhoduje věk, pohlaví, kvalifikace, místo bydliště, ochota dojíždět, rodinné zázemí a mraky dalších faktorů.
Se zavedením paušálního režimu v roce 2021 se pro OSVČ otevřela možnost snížit administrativu a eventuálně i ušetřit na platbách daně z příjmů a odvodů. OSVČ, které se rozhodnou do paušálního režimu nově od 1.1.2023 vstoupit, musí finančnímu úřadu podat oznámení o vstupu do paušálního režimu.
Komentář Lukáše Kovandy: Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), tedy třeba živnostníci, mají v pondělí poslední den na to, aby se přihlásily do režimu paušální daně. Paušální daň znamená, že OSVČ se zkrátí čas, který musejí věnovat „papírování“. Jedna paušální daň – a jedna pravidelná měsíční platba – totiž nahradí jak samotnou daň, tak i pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Odpadá navíc nutnost podávat daňové přiznání.
Živnostníci, kteří museli kvůli uzavření škol a sociálních zařízení omezit podnikání z důvodu péče o dítě do deseti let nebo handicapovaného člověka, mohou od dnešních 09:00 žádat o ošetřovné za duben a květen. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které program připravilo, bude žádosti přijímat do 30. června. Příspěvek činí stejně jako v předchozích výzvách 400 korun za kalendářní den, vztahuje se k období od 6. dubna do 16. června. Rozpočet programu je 260 milionů korun.
Živnostníci mají dnes poslední možnost podat žádost o ošetřovné za únor. Program se uzavře ve 23:59. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které musely kvůli uzavření škol a sociálních zařízení omezit podnikání z důvodu péče o dítě do deseti let nebo handicapovaného člověka, mohly o příspěvek za druhý měsíc letošního roku žádat od 19. března. Na podporu je připraveno 250 milionů korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chystá výzvu za březen.
Vlivem epidemie koronaviru byla citelně omezena činnost některých OSVČ. Při splnění zákonných podmínek měly OSVČ nárok na státní pomoc, ať už formou kompenzačního bonusu nebo provozními dotacemi. Jak je to s daňovými povinnostmi v takových případech?
Firmy do deseti zaměstnanců, neziskové organizace a živnostníci by do dneška měli dokončit první kolo testování na koronavirus. Dále je pro ně povinné zatím jednou za sedm dní. Tato skupina čítá podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) asi 1,1 milionu pracovníků. Každý týden se tak testům na covid-19 podle něj podrobí až čtyři miliony lidí, z toho až půl milionu denně.
Živnostníci mohou ode dneška žádat o ošetřovné za únor. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) přístup do on-line formuláře otevřelo v 09:00, žádosti bude přijímat do 19. dubna.
Podnikatelské aktivity pozastavilo v lednu rekordních 25.534 živnostníků, což je o 50 procent víc než před rokem a nejvíce v historii ČR. První měsíc roku je z pohledu počtu nově přerušených živností dlouhodobě nejsilnější. Vyplývá to ze statistiky společnosti Bisnode A Dun & Bradstreet Company.
Živnostníci mají dnes poslední možnost požádat o ošetřovné za listopad. Příjem žádostí končí ve 23:59. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které musely kvůli uzavření škol a sociálních zařízení omezit podnikání z důvodu péče o dítě do deseti let nebo handicapovaného člověka, mohly o ošetřovné za jedenáctý měsíc podávat žádosti od 21. prosince.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřejnilo výzvu k programu ošetřovné pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) za listopad. Žádosti bude přijímat od pondělí 21. prosince do 21. ledna. Pro živnostníky je připraveno 250 milionů korun, v případě potřeby bude částka navýšena. ČTK to dnes sdělila mluvčí resortu Štěpánka Filipová.
Živnostníci s nárokem na takzvaný kompenzační bonus budou smět dostávat peníze i z programu Antivirus, podobně jako při jarní vlně epidemie koronaviru. Spolu s bonusem budou smět případně čerpat i peníze z programů Covid - Nájemné nebo Ošetřovné pro osoby samostatně výdělečně činné. Počítá s tím návrh Senátu, který dnes Sněmovna schválila. Senátní návrh je součástí novely zákona o spotřebních daních, která do budoucna osvobozuje pivovary od spotřební daně za vylité nebo jim vrácené pivo. Předlohu musí ještě podepsat prezident. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) senátní návrh podpořila.
Živnostníci mají dnes poslední den k podání žádosti o ošetřovné za říjen. Příjem žádostí končí ve 23:59. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které musely kvůli uzavření škol a sociálních zařízení přerušit podnikání z důvodu péče o dítě do deseti let nebo handicapovaného člověka, mohly o ošetřovné za říjen žádat od 9. října. Dotaci budou moci čerpat i za listopad. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které program připravilo, by mělo další výzvy vyhlásit koncem týdne, příjem žádostí by měl být zahájen 14. prosince, sdělila ČTK mluvčí resortu Štěpánka Filipová.
Finanční správa přijala 919.341 žádostí o vyplacení příspěvku osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) a 79.954 žádostí o vyplacení příspěvku společníkům malých společností s ručením omezeným, kteří byli postiženi dopady pandemie koronaviru. Drtivou většinu žádostí finanční správa vyřídila a vyplatila přes 21,8 miliardy korun.
Finanční správa do dneška přijala 911.357 žádostí o vyplacení příspěvku osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) a 76.193 žádostí o vyplacení příspěvku společníkům malých společností s ručením omezeným. V obou případech finanční správa vyřídila valnou většinu žádostí a vyplatila celkem 21,6 miliardy korun.
Finanční správa do středy přijala 888.800 žádostí o vyplacení příspěvku osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) a 59.869 žádostí o vyplacení příspěvku společníkům malých společností s ručením omezeným.
Od března do konce května pozastavilo podnikání zhruba 20.000 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). To je o 16 procent více než v roce 2019 a o třetinu více než v roce 2018. V samotném květnu, kdy byla zrušena celá řada omezení, živnost pozastavilo 4200 podnikatelů, což však bylo o devět procent méně než loni. ČTK o tom dnes informovala společnost Bisnode.
Vyplácení příspěvku osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) a malým společnostem s ručením omezeným bude mít na státní rozpočet dopad 26,1 miliardy korun, na daňové příjmy obcí 9,9 miliardy a krajů 3,5 miliardy korun. Jde tak celkem o 39,5 miliardy korun.
Malé společností s ručením omezeným postižené šířením koronaviru budou mít nárok na jednorázový příspěvek 500 korun denně. Jde tak o obdobou podporu, kterou nedávno získaly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Návrh zákona dnes schválila vláda a Sněmovna by o něm měla jednat ve stavu legislativní nouze. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Příspěvek by měla stejně jako u OSVČ vyplácet finanční správa, za období od 12. března do 8. června by mohlo jít až o 44.500 korun.
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
