Finanční správa do dneška přijala 911.357 žádostí o vyplacení příspěvku osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) a 76.193 žádostí o vyplacení příspěvku společníkům malých společností s ručením omezeným. V obou případech finanční správa vyřídila valnou většinu žádostí a vyplatila celkem 21,6 miliardy korun.
Finanční správa do středy přijala 888.800 žádostí o vyplacení příspěvku osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) a 59.869 žádostí o vyplacení příspěvku společníkům malých společností s ručením omezeným.
Od března do konce května pozastavilo podnikání zhruba 20.000 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). To je o 16 procent více než v roce 2019 a o třetinu více než v roce 2018. V samotném květnu, kdy byla zrušena celá řada omezení, živnost pozastavilo 4200 podnikatelů, což však bylo o devět procent méně než loni. ČTK o tom dnes informovala společnost Bisnode.
Vyplácení příspěvku osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) a malým společnostem s ručením omezeným bude mít na státní rozpočet dopad 26,1 miliardy korun, na daňové příjmy obcí 9,9 miliardy a krajů 3,5 miliardy korun. Jde tak celkem o 39,5 miliardy korun.
Malé společností s ručením omezeným postižené šířením koronaviru budou mít nárok na jednorázový příspěvek 500 korun denně. Jde tak o obdobou podporu, kterou nedávno získaly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Návrh zákona dnes schválila vláda a Sněmovna by o něm měla jednat ve stavu legislativní nouze. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Příspěvek by měla stejně jako u OSVČ vyplácet finanční správa, za období od 12. března do 8. června by mohlo jít až o 44.500 korun.
Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) postižené opatřeními kvůli šíření koronaviru budou dostávat jednorázový příspěvek 500 korun denně i po 30. dubnu. Vládní návrh, kterým se mění již schválený zákon o takzvaném kompenzačním bonusu, dnes přijala Sněmovna. Zákon umožní příspěvek vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících OSVČ. Vláda s nimi zatím počítá do 8. června. Zákon nyní dostane k projednání Senát. Zákon vládě dává možnost, aby pouze svým nařízením mohla prodloužit období pro vyplácení peněz až do konce srpna.
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mohou od dnešního rána podávat žádosti o ošetřovné na děti do 13 let v souvislosti s uzavřením škol. Nárok mají na 424 korun za den, maximálně mohou dostat 13.144 korun měsíčně.
Vláda bude vyplácet osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) postiženým nařízeními vlády 15.000 korun měsíčně po dobu trvání opatření. Na tiskové konferenci po dnešním mimořádném jednání vlády tu uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která by na pondělním jednání vlády měla připravit příslušnou legislativu.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhla, odpustit živnostníkům na půl roku povinné platby na důchodové pojištění. Důvodem je propad tržeb živnostníků v souvislosti s šířením nového typu koronaviru. V tiskové zprávě to dnes oznámilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Opatření by bylo účinné od března a dotklo by se podle úřadu asi 600.000 lidí. Jak nákladné by opatření bylo, úřad neuvedl. Ve středu Maláčová řekla České televizi, že odpuštění sociálních odvodů živnostníkům na tři až čtyři měsíce by stálo asi 13 miliard korun.
Ošetřovné by se mělo vyplácet za celou dobu epidemie, co budou platit zákazy a školy zůstanou zavřené. Činit by pro zaměstnance mělo 60 procent denního základu výdělku na dítě do deseti let jako dosud.
České podnikatele čeká v příštím roce řada změn, které jim pomohou. Uvedl to vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) na dnešní tiskové konferenci. Zmínil mimo jiné zúžení změn legislativy na dva termíny v kalendářním roce, zavedení online formulářů nebo rozšíření elektronické evidence tržeb (EET) na zbylé obory. ČTK shání reakci oborových svazů a opozice.
Od ledna 2020 si osoby samostatně výdělečně činné připlatí na zálohách na zdravotní pojištění 144 korun měsíčně. Příčinou zvyšování minimálních záloh je růst průměrné mzdy, která se do 1. ledna zvyšuje na částku 34 835 korun.
Lhůta pro podání daňového přiznání již uplynula, přesto by podnikatelé neměli nabýt dojmu, že je vše vyřízeno. Zbývá totiž ještě povinnost podat přehled o příjmech a výdajích OSVČ (dále jen “přehled“) pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.
Do 2. května 2019 je potřeba podat přehledy o příjmech a výdajích OSVČ na Českou správu sociálního zabezpečení a na zdravotní pojišťovny. Díky státnímu svátku mají podnikatelé na vyplnění přehledů o den déle. Kdy se může termín protáhnout a co se od loňska změnilo?
I když daňový balíček teprve prochází legislativním procesem, již v tuto chvíli je zřejmé, že se podnikatelů v roce 2019 dotkne celá řada významných změn. Přehled těch nejdůležitějších připravili Ivana Vaňousová a Jan Kašpar, daňoví poradci KODAP.
Počet podnikatelů, tedy osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), roste a v letošním roce se dokonce přehoupl přes milion. Vyplývá to z evidence České správy sociálního zabezpečení. Důvody jsou zřejmé, ekonomice se daří, spotřebitelé více utrácejí, a tak vzniká mnoho nových příležitostí k výdělku. Ať už se rozhodnete zahájit podnikání na plný úvazek, nebo takzvaně na vedlejšák, je třeba absolvovat nezbytnou administrativu a plnit další povinnosti vůči úřadům. Na co by neměl novopečený podnikatel zapomenout?
Uplatnění výdajového paušálu představuje pro mnoho podnikatelů jednodušší administrativu a časovou úsporu. Tyto paušály jsou však počínaje rokem 2018 omezeny. Někteří živnostníci tak budou muset vést daňovou evidenci, protože pro ně bude výhodnější uplatnit skutečné výdaje. Jaké možnosti daňové optimalizace je v takovém případě možné ještě před koncem roku využít?
Od 1. ledna 2019 začnou platit nová pravidla pro platby nemocenského a důchodového pojištění u osob samostatně výdělečně činných. OSVČ od nového roku ale čeká celá řada novinek. Mezi ty nejvýraznější patří změna u pravidelného placení záloh na důchodové pojištění.
České samostatně výdělečně činné osoby (OSVČ) podnikající v Rakousku se dostávají do problémů v souvislosti s nekompromisním postupem tamních úřadů proti mzdovému a sociálnímu dumpingu.
Do 2. května 2018 musejí všechny OSVČ, které měly povinnost podat daňové přiznání za rok 2017 ve standardním termínu, doručit na svou zdravotní pojišťovnu a místně příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení přehledy o příjmech a výdajích za rok 2017. Přehledy odevzdávají jak OSVČ na hlavní činnost, tak například i zaměstnanci, kteří si během roku 2017 přivydělávali na činnost vedlejší.
Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti se nelze vyhnout placení sociálního a zdravotního pojištění. Každý měsíc musejí být placeny alespoň minimální zálohy, jejichž částky se pro rok 2018 opět zvyšují. Jak vysoké zálohy budou tedy OSVČ v letošním roce platit?
Mnohé osoby samostatně výdělečně činné využívají při stanovení daňového základu pro výpočet daně z příjmu fyzických osob a vyměřovacího základu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění výdajový paušál. Zjednoduší si tím administrativu, sníží se riziko chyby a mnohdy dojde i k daňové úspoře. Jaká jsou pravidla pro uplatnění výdajového paušálu za rok 2017?
Všechny osoby samostatně výdělečně činné, které vykonávaly v roce 2016 alespoň jeden měsíc samostatnou výdělečnou činnost, musí odevzdat přehledy na příslušnou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Pokud navíc jejich příjmy za rok 2016 přesáhly 15 000 Kč, musely podat i daňové přiznání. Kdy se musí platit během roku 2017 zálohy na daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění? Jak jsou vysoké minimální zálohy?
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
13. května 2026 15:21
12. května 2026 17:18
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.
Zdroj: Lukáš Kovanda
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
