Nemocní lidé v produktivním věku? Státní kasu to stojí ročně až stovky miliónů navíc

„Například u nedostatečně léčené těžké formy lupénky až dvacet procent pacientů přijde o pracovní schopnosti, což má vysoké ekonomické dopady,“ přiblížil MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment. Dodal, že například s každou včas neléčenou pacientkou s rakovinou prsu, která zemře v produktivním věku, přijde společnost o pět milionů korun, které by přinesla její práce.

Moderní léčba je finančně nákladná, ale prokazatelně prodlužuje nemocným životy a zlepšuje jejich kvalitu napříč všemi obory. V České republice naráží na současný systém úhrad, který zpomaluje dostupnost moderních léků až na jeden a půl roku. Objem peněz vyhrazených na tuto léčbu podle účastníků semináře nestačí, ta se tak nedostává všem potřebným. Jedním z řešení by podle účastníků semináře byla změna financování. „Bylo by potřeba propojit zdravotní a sociální rozpočet,“ uvedl například místopředseda sněmovního a zdravotnického výboru MUDr. Jaroslav Krákora. Právě rozpočet pro sociální oblast, tedy i financování následné péče, by nasazením moderních léků ušetřil.

„U metastazujícího melanomu jsme dříve s cytostatiky mohli nabídnout jen několik málo měsíců přežívání malé skupiny pacientů, kolem 15 procent, dnes s novými léky jsme schopni zajistit zatím několikaleté dlouhodobé přežití,“ přiblížil na semináři prof. MUDr. Petr Arenberger DrSc, MBA, přednosta Dermavenerologické kliniky FN Královské Vinohrady.

Obdobná situace je například i u roztroušené sklerózy, se kterou se každoročně začne léčit přes 1100 nových pacientů. „Včas nasazené moderní léky přitom mohou výrazně prodloužit kvalitu života. Jsme tak schopni více než 50 procent pacientů udržet práceschopné, zcela bez sociálních dávek,“ upozornila na semináři místopředsedkyně Neuroimunologické sekce Neurologické společnosti ČLS JEP MUDr. Marta Vachová. Jedním z přísných kritérií pro nasazení pojišťovnou hrazené moderní léčby roztroušené sklerózy je vypuknutí dvou atak během jednoho roku.

Moderní léčivé přípravky dokážou cíleně ničit cizí, pozměněné nebo nezdravé buňky v těle člověka. Zdravé buňky při tom zůstávají nedotčené. To dokáže zamezit či vyléčit řadu autoimunitních, zánětlivých a nádorových onemocnění. Nemocní se tak rychleji navrací zpět do plnohodnotného života a stát v sociální oblasti tratí méně peněz.

„Dnes v době inovativní léčby však stále bojujeme s určitými předsudky na zahájení časné systémové léčby. To pak vede k tomu, že nemocní bývají značně podléčeni, k nejmodernější biologické léčbě nemají přístup, nebo již bývá na její nasazení pozdě,“ vysvětlila Hana Potměšilová z NFOZP.

Odborníci již na podzim vypočítali, že díky inovativní léčbě by tuzemští pacienti mohli dohromady získat přibližně 72 tisíc let navíc. Ta je ale stále v procesu schvalování úhrad. Konkrétně jde o 1 040 životů prožitých do 70 let v plné kvalitě. Proléčenost moderními léčivými přípravky je v ČR oproti vyspělým evropským zemím podle MUDr. Mgr. Jindřicha Kotrby z nezávislé konzultační společnosti Pharmeca nižší až desetkrát.

Průměrný finanční náklad vynaložený na jednoho pacienta zdravotními pojišťovnami zůstává stejný i přesto, že celkové náklady na nové léky rostou. „Je to dáno tím, že se možnosti moderní léčby rozšiřují o její nová využití a nové diagnózy,“ uvedl MUDr. Doležal. Česká republika ve výdajích na zdravotnictví výrazně zaostává za západními zeměmi. V roce 2014 činili 7,7 procenta HDP, oproti tomu třeba ve Švédsku 11,2 procenta. Peníze vynaložené za inovativní léčbu na jednoho pacienta jsou nyní v ČR jedny z nejnižších v Evropě.

Témata:  nemoc,  nemocenská,  zaměstnanci,  lidé