Turisté v horách opakují stejné chyby, upozorňují odborníci

Nespoléhejte slepě na mobil a navigaci

Jedna z nejmodernějších chyb dnešní turistiky je až přílišná závislost na mobilu. Často vyrážíme do hor s tím, že vše vyřeší navigace, online mapa nebo chytré hodinky. Jenže v horách nemusí být signál, telefon se může rychle vybít a navigace často neumí dobře reagovat na uzavírky, rozbahněné cesty nebo reálnou náročnost terénu. Velký problém bývá i psychologický. Když neustále kontrolujeme mobil, méně vnímáme samotný terén, tempo chůze i signály vlastního těla. Místo přirozeného pohybu pak sledujeme displej. Dávejte proto větší důraz na základní orientaci v trase, délku túry a převýšení ještě před odchodem. A rozhodně nepodceňujte powerbanku nebo offline mapy.

Nepřeceňujte „sportovní“ obuv

„Mnoho z nás dnes vyráží do hor v běžeckých botách s extrémně měkkou podrážkou, protože působí pohodlně. Jenže právě přílišné tlumení může být v horském terénu problém. Pokud chodidlo téměř necítí povrch, reagujeme pomaleji na kameny, kořeny nebo změny terénu. Chůze pak bývá méně stabilní a tělo často více zatěžuje kolena i kotníky. Důležité proto není jen pohodlí, ale i schopnost nohy přirozeně fungovat a komunikovat s terénem. Právě proto dnes část turistů přechází alespoň na flexibilnější turistickou obuv nebo barefoot boty, které umožňují lepší práci chodidla a přirozenější pohyb,“ doporučuje Jan Chalupný ze specializovaného obchodu s barefoot obuví naBOSo.cz.

Nedělejte z túry závod

Sociální sítě výrazně změnily i turistiku. Často řešíme počet kilometrů, převýšení nebo rychlost. Jenže právě snaha „dát co nejvíc“ bývá častým důvodem přetížení. Typická chyba vypadá tak, že téměř nezastavujeme, rychle jíme za chůze a snažíme se stihnout co nejdelší trasu. Organismus ale funguje mnohem lépe při pravidelném rytmu a kratších pauzách. Hory navíc nejsou běžecký pás. Nerovný terén, teplo nebo dlouhé sestupy zatěžují tělo výrazně více, než si často uvědomujeme.

Dávejte pozor na únavu chodidel, nejen stehen

„Když po túře řešíme bolest, většinou mluvíme o stehnech nebo zádech. Jenže problém často začíná mnohem níž, přímo v chodidlech. Pokud jsou chodidla unavená nebo dlouhodobě oslabená, tělo začne postupně měnit styl chůze. Více dupeme, ztrácíme stabilitu a přetěžujeme další části pohybového aparátu. Právě proto bývá dobré nepodceňovat běžnou práci s chodidly ani mimo turistiku. Pomoci může obyčejná chůze naboso doma, střídání různých povrchů nebo větší aktivita prstů. Chodidlo je totiž základ celého pohybu a když nefunguje dobře ono, velmi rychle se to projeví i výše v těle,“ říká Ruslan Skopal z GROUNDIES.

Čtěte také

Odtah z Chorvatska za 55 tisíc. Stačilo pár korun měsíčně navíc

Pojištění Když se řekne pojištění auta, většina lidí si představí dopravní nehody, promáčknuté blatníky nebo škody po krupobití či pádu stromu. Mnohem méně pozornosti ale řidiči věnují asistenčním službám, i když právě ty často rozhodují o tom, kolik stresu, času i peněz je bude krizová situace na cestě stát. Nedostatečně sjednané asistenční služby považuji osobně za jeden z největších nešvarů v pojištění. Ušetřit dokážou desetitisíce, jsou levné, a přitom se na ně stále zapomíná.

Největší chyby se často dějí až cestou dolů

Většina z nás se bojí hlavně výstupu. Ve skutečnosti ale bývá pro tělo náročnější sestup. Právě při chůzi z kopce vzniká největší zátěž pro kolena, kyčle i bedra. Navíc často automaticky brzdíme každý krok přes patu, což nárazy ještě zvyšuje. Dávejte proto při sestupu větší důraz na kratší krok, pomalejší tempo a aktivní práci celého chodidla. Právě tam se často rozhoduje, jestli budeme večer příjemně unavení, nebo úplně rozbití.

Nechoďte celou túru bez sundání batohu

„Jedna z překvapivě častých chyb je, že během túry téměř nesundáme batoh. Tělo pak několik hodin funguje v neustálém zatížení ramen, trapézů a beder bez krátkého uvolnění.

Přitom už několik minut bez batohu dokáže výrazně pomoci svalům i držení těla. Krátké protažení ramen nebo zad navíc často zabrání tomu, aby se únava postupně „přelila“ až do špatného stylu chůze. Dávejte proto během delších tras větší důraz i na krátké uvolnění těla, nejen na rychlé občerstvení,“ říká Jan Chalupný z naBOSo.cz.

Nepodceňujte, jak moc unavuje horko kameny a asfalt

Často sledujeme hlavně teplotu vzduchu. Jenže v létě bývá problém i rozpálený povrch. Kameny, asfalt nebo horské cesty bez stínu dokážou organismus vyčerpávat výrazně rychleji, než si většina z nás uvědomuje. Tělo pak spotřebovává více energie na chlazení, rychleji ztrácí tekutiny a únava přichází mnohem dříve. Typické je to například při sestupech po asfaltových cestách z horských středisek. Právě proto bývá důležité plánovat delší túry ideálně ráno a nepodceňovat úseky bez stínu.

Nefoťte všechno za chůze

Moderní turistika přinesla ještě jeden zvláštní problém, velkou část túry trávíme sledováním displeje nebo focením během chůze. Jenže právě rozptýlená pozornost bývá častou příčinou špatného došlapu, zakopnutí nebo zbytečně křečovité chůze. Tělo pak není uvolněné a reaguje mnohem pomaleji na změny terénu. Fotky k horám samozřejmě patří. Jen je lepší na chvíli zastavit než se snažit všechno dokumentovat za pochodu,“ dodává Jan Chalupný z naBOSo.cz.

Témata:  turismus,  hory