Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Měsíc po zrušení karenční doby přibylo nemocných

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pracovníků, kteří letos v červenci onemocněli, proti loňskému prvnímu prázdninovému měsíci přibylo o 11 procent. V prvním měsíci po zrušení karenční doby úřady evidovaly přes 68.900 nových případů pracovní neschopnosti. Před rokem, kdy se náhrady mzdy v prvních třech dnech stonání nevyplácely, jich bylo zhruba 62.000. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo práce.

Třídenní karenční doba se zavedla od roku 2008. Ústavní soud ji ale po půl roce zrušil. S upravenými pravidly, kdy zaměstnanci přestali nemocenské odvody platit a zaměstnavatelům se snížily, se obnovila od roku 2009. Po zrušení volaly odbory, firmy byly proti. Obávaly se zvýšení nemocnosti a zneužívání. Opětovné proplácení náhrad i v prvních třech dnech nemoci od července prosadila Babišova vláda.

Ministerstvo uvedlo, že po zavedení karence ubylo nově hlášených pacientů o čtvrtinu. "Nárůst nemocnosti je tak ani ne poloviční proti poklesu," uvedl resort. Dodal, že nemocnost se zvedá od roku 2014.

Počet případů může být ovlivněný tím, že se karenční doba zrušila o prázdninách, kdy lidé mívají dovolenou. Roli hraje i počasí s častým střídáním teplot či používáním klimatizací. Lékaři uvádějí, že v letních měsících přichází lidé s nachlazením či nastydlými klouby. Ministerstvo očekává, že vypovídající data bude mít ke konci letošního roku. Výsledky podle něj ale nyní naznačují, že se obnovení proplácení náhrad nezneužívá.

V prvních dvou týdnech nemoci vyplácejí nemocným pracovníkům náhrady zaměstnavatelé. Dávky ze systému nemocenské lidé dostávají až od patnáctého dne.

Témata:  karenční doba nemocenská zdraví lidé nemoc

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:19

Fiala slibuje platy jako v Německu do pěti let. Realita je vzdálená desítky let

Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy