Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Měsíc po zrušení karenční doby přibylo nemocných

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pracovníků, kteří letos v červenci onemocněli, proti loňskému prvnímu prázdninovému měsíci přibylo o 11 procent. V prvním měsíci po zrušení karenční doby úřady evidovaly přes 68.900 nových případů pracovní neschopnosti. Před rokem, kdy se náhrady mzdy v prvních třech dnech stonání nevyplácely, jich bylo zhruba 62.000. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo práce.

Třídenní karenční doba se zavedla od roku 2008. Ústavní soud ji ale po půl roce zrušil. S upravenými pravidly, kdy zaměstnanci přestali nemocenské odvody platit a zaměstnavatelům se snížily, se obnovila od roku 2009. Po zrušení volaly odbory, firmy byly proti. Obávaly se zvýšení nemocnosti a zneužívání. Opětovné proplácení náhrad i v prvních třech dnech nemoci od července prosadila Babišova vláda.

Ministerstvo uvedlo, že po zavedení karence ubylo nově hlášených pacientů o čtvrtinu. "Nárůst nemocnosti je tak ani ne poloviční proti poklesu," uvedl resort. Dodal, že nemocnost se zvedá od roku 2014.

Počet případů může být ovlivněný tím, že se karenční doba zrušila o prázdninách, kdy lidé mívají dovolenou. Roli hraje i počasí s častým střídáním teplot či používáním klimatizací. Lékaři uvádějí, že v letních měsících přichází lidé s nachlazením či nastydlými klouby. Ministerstvo očekává, že vypovídající data bude mít ke konci letošního roku. Výsledky podle něj ale nyní naznačují, že se obnovení proplácení náhrad nezneužívá.

V prvních dvou týdnech nemoci vyplácejí nemocným pracovníkům náhrady zaměstnavatelé. Dávky ze systému nemocenské lidé dostávají až od patnáctého dne.

Témata:  karenční doba,  nemocenská,  zdraví,  lidé,  nemoc

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy